Lásky mezi kapkami deště

Romance, stesk, život a bída ze starého meziválečného Žižkova. Velmi oceňuji atmosféru. Sledujeme osudy rodiny ševce Bursíka (skvělý Vladimír Menšík), která přijíždí do Prahy s velkou nadějí, ale končí bez naděje a rozháráná, když jim život dává jednu ránu za druhou. Začíná smrtí ševcovi ženy Fanky (půvabná Eva Jakoubková), pokračuje útěkem dcery Věry (Zlata Adamovská), která se nechává vydržovat od bohatších mužů, krachem ševce, který nemůže konkurovat Baťovi a který díky němu zahořkne a končí přebráním první lásky jeho synků. Kajda (Lukáš Vaculík a jako malý Michal Dlouhý), je romantik, trochu naivní v normálním životě, poznává svoji lásku Páju (Tereza Pokorná), ale svojí ušlechtilostí si jí nedokáže udržet. To naopak Pepan (Jan Hrušínský a jako malý David Vlček) je hrubšího zrna a neváhá si vzít to, po čem touží a sobecky a neurvale přebírá Páju svému bratrovi, a to jen z důvodu, aby všem ukázal, že je lepší a více okouzlující. Ve své podstatě to není zlý člověk, ale na povrch je to obyčejný frajírek. A tak všichni spíše přežívají v životě, ve kterém cítí spíše ublíženost a rozčarovanost. Další zajímavé role: lékárník (Rudolf Hrušínský) a prostitutka Lily (Žofie Veselá), první dětská láska Kajdy. (15.08.2010)

"Já hledám štěstí, léta dlouhá a lásku, lásku s ním. Snad je to touha, snad vášeň pouhá a nebo příliš často sním...." Tahle žižkovská balada z třicátých let minulého století je typický Kachyňa, jakého mám rád z filmů jako např. Smrt krásných srnců nebo Zlatí Úhoři. Film je krásně poetický, plný melancholické nostalgie. Jeho atmosféru pak umocňuje typická Fišerova hudba. Jakmile jsem se do ní trošku více zaposlouchal, vybavily se mi ony další zmiňované Kachyňovi snímky. S filmem Zlatí úhoři pak tento snímek pojí ještě jedna věc a to skvělý herecký výkon Vladimíra Menšíka. Obuvník Bursík v jeho podání je vskutku politováníhodná postavička. Trošku rodinný despota, trošku don Quijote bojující s "větrnými mlýny" alias továrnou Baťa. I když se film soustředí na období dospívání dvou Bursíkových synů, vypravěč příběhu (syn Kajda) nás ve svých vzpomínkách nechává nahlédnout i do let jeho raného dětství, kdy přišel o maminku a zápolil o své místo na slunci v partě žižkovských kluků. Svět starých žižkovských uliček a jejích pavlačí je tak v Kachyňově podání rozhodně světem pestrobarevným, byť těch smutných odstínů je tu přeci jen trošku více. Ale takový život někdy prostě bývá... (16.04.2017)

Film, který proteče prsty rychleji než kapky deště. V průběhu vás chytí a ke konci už nepustí. V určitých momentech strhující, v jiných pouze uspokojivý. Především mě zaujal perfektní atypický střih a výtečná kamera, která nádherně kloubila reálné momenty se stylizovanými flashbacky. V obojím vévodí perfektní atmosféra mládí a poblouznění, jež se nabaluje na zcela obyčejný příběh dospívání jednoho chlapce v nelehké době. Kachyňa dokázal převést na plátno zároveň úderný sociální příběh a uvěřitelnou lovestory, kde v obou případech ukazuje, jak ze začátku nadějný a idylický život může dopadnout hodně krutě. Víc podobných filmů! (08.01.2010)

Film u mě měl pět hvězdiček, dokud jsem neviděl Felliniho Amarcord. Karle, Karle. Ale ono to nemusí být kopírování; Kachyňa není o tolik mladší než byl Fellini. Společné zážitky v dětství ve stejné době, kdo by se divil... Rozhodně pěkný film, i když po něm nepůjdu házet Baťovi dlažební kostky do výlohy. (17.05.2002)

Keď sa povie československý režisér, tak ako prvý sa mi vybaví meno Karel Kachyňa. A veru sa ani nečudujem. Ďalší výborný snímok, ktorý ma opäť dostal svojim typicky kachyňovským namiešaním láskavého humoru a smutných vecí, to bola paráda. Inak celkom by ma zaujímali ďalšie osudy oboch bratov, ako to vlastne s nimi dopadlo. Silný nadpriemer. 85/100 (08.01.2019)