Lásky mezi kapkami deště

Nie je to môj najobľúbenejší Kachyňov snímok, ale akoby jeho nadhodená autobiograficita rozprávala o niečom skutočnom, niečom čo sa naozaj stalo a to priamo na autorovom životnom putovaní. Celý film to presvietilo nostalgickým citom a imaginárne spomínanie utvorilo plnohodnotnejším. A tak zašlé časy mladosti, strávenej v náručí prvej lásky, ale aj prvej zrady znejú o to presvedčivejšie, že to boli skutočne časy majstrovej mladosti, a že to, čo ho smerovalo, motivovalo a trápilo sa odrazilo v jeho emotívne najzanietenejších filmoch. Láska, zraniteľnosť, žiaľ ale i duševný boj. Tieto večné témy fenomenálneho českého režiséra tu zotrvajú a budú podávať dôkaz o jeho výnimočnom chápaní sveta, a budú dojímať ďalšie a ďalšie generácie. (21.03.2009)

Jeden z nejlepších Kachyňových filmů, trochu neprávem pozapomenutý. Nostalgická romance z předválečného pražského Žižkova. Obuvník Bursík v nezapomenutelném podání Vladimíra Menšíka, romantické i dramatické období dospívání jeho synů, poetické lásky i drsnější rvačky a nezapomenutelným způsobem znázorněná atmosféra předválečného Žižkova. Skvělá kamera i perfektně se hodící hudba Luboše Fišera a výborné herecké výkony jak herců starší generace, tak i těch nastupujících, daly vzniknout tomuto kouzelnému a poetickému dílu, které diváka pohladí po duši i bránici. To nejuctivější BRAVO pane Kachyňa a nejenom Vám... (18.08.2017)

Opravdu velmi zajímavý příběh. Kachyňa vždycky točil takové sentimentální filmy, které normálně nemusím, ale tenhle mě vážně zaujal. Nejenže je samotný příběh velmi poutavý,ale hlavně je velmi dobře zahraný. A to hlavně ze strany Vladimíra Menšíka. Ten se zde předvedl opravdu ve velkém stylu. A nakonec...ač to nerad přiznávám (Vaculíka vážně nemusim)...i Lukáš Vaculík je tu opravdu dobrý a řekl bych, že ve své roli byl absolutně přesný. Kachyňa prostě v těchhle filmech uměl chodit... (23.06.2008)

Výtečný Kachyňa, s Úhoři a Srnci patrně jeho nejlepší film. Poetický retro příběh ze staré Prahy, kterému není co vytknout, všichni herci padnou do svých postav jak ručně ušitá bota od mistra Bursíka. O Menšíkově mistrovství a Hrušinského v podstatě cameu netřeba dlouze bájit, ale Vaculík, Adamovská i Hrušínský jsou ohromně sympatická trojka a Tereza Pokorná předvedla jeden z nejsmyslnějších a nejpřirozenějších výkonů čs kinematografie, za její podblůzkovou scénu by jí měl patřit primát "nejhezčí filmová ňadra" století. Málokdy se podaří takhle se s postavami sžít, takže když včera film běžel v televizi, vypnul jsem ho chvíli před koncem, abych nemusel znovu koukat, jak Kajda ostrouhá. (01.05.2014)

Kdyby to nemělo tu ošklivou nálepku Zlatého a zlatějšího fondu, mohla jsem si to znovuobjevit dříve. Neb skvělou návštěvu bičifónu si pamatuji z dětství a nasměrovala mou lásku k přítmí kinosálu. Navíc je to pěkná sprosťárna, výprava už skoro odpovídá době děje a kromě toho je tu široko daleko jediná možnost pro masy shlédnou kus Manželství pod drobnohledem. A ani bych v tom nehledala Otčenáška. (09.07.2009)