Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Vladimír Menšík, Lukáš Vaculík, Jan Hrušínský, Tereza Pokorná-Herzová, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Zlata Adamovská, David Vlček, Michal Dlouhý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ve filmu režiséra Karla Kachyni Lásky mezi kapkami deště ožije pražské předměstí Žižkov třicátých let. Seznámíte se s ševcem Vincencem Bursíkem, který sem přišel odkudsi z venkova, aby se pustil do zoufalého a beznadějného boje s baťovskou velkovýrobou. Budete sledovat dospívání a soupeření dvou povahově rozdílných synů Kajdy a Pepana a taky milostné trampoty jejich lehkomyslné starší sestry Věry. Kajda se jednoho dne seznámí s půvabnou dívkou Pájou a začne se s ní scházet v krásné zahradě staré vily, která patří tak trochu záhadnému starému lékárníkovi. Když však Kajda seznámí Páju s bratrem, vše se mění… Ve výtečném filmu, který vznikl v roce 1979 podle scénáře Jana Otčenáška a Vladimíra Kaliny, se objevila řada výborných herců. V první řadě je to skvělý Vladimír Menšík jako švec Bursík, dále Lukáš Vaculík a Jan Hrušínský jako Kajda a Pepan, Zlata Adamovská jako Věra, Tereza Pokorná v roli Páji nebo Rudolf Hrušínský a Miroslav Macháček. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (202)
Hezká ukázka toho, jak se tehdy žilo na starém Žižkově před 2. sv. válkou. Život v té době nebyl jednoduchý. Je to taková poetická mozaika nejrůznějších osudů. Nejvíce si budu pamatovat otce Bursíka. Vladimír Menšík vytvořil tragikomickou figuru. Scény s ním jsou komické a tragické zároveň. Dokonce mi ho bylo chvilkami i líto. ()
Film, jehož atmosféru krásně vystihuje sám název. Nádherným způsobem zachycená poetika prvních lásek a vše s ní spojené. Film jemný, humorný, melancholický, ale při nárazu na skutečnost o to víc trpčí, stejně, jako to divoké víno. Kachyňa měl myslím štěstí i při výběru vedlejšího motivu, souboj ševce v podání Vladimíra Menšíka s Baťovským gigantem se určitě líbil režimu, přitom však celkem věrně zrcadlí sociální situaci v 30. letech. ()
Poetika. Zpodobnění prvního mileneckého polibku a ochutnání hroznů jako symbol rajského ovoce v zakázaném parku, nádhera - Tereza Pokorná v mokrém oděvu, s krásnými malými prsy a Lukáš Vaculík s klukovským výrazem, který jsme měli asi všichni při tomhle pohledu na tajemnou krásu dívčího těla. A jako Bůh z výše zarostlé staré vily shlíží s malou závistí v oku Rudolf Hrušínský. Proti téhle poetice stojí vyváženě mnoho hořkých okamžiků, bratrské zrady či na pozadí odehrávající se problematika 30. let, ekonomické krize a blížící se války. Tohle je společně se Zlatými úhoři nejlepší film Karla Kachyňi. Dodatek: klobouk dolu před Vladimírem Menšíkem, který se v roce natáčení (1979) stihnul střihnout dalších 8 rolí... ()
To by člověk nevěřil, kolik kurev kráčelo v 30. letech po českých chodnících. Kdyby člověk na pražském Žižkově vystřelil do vzduchu šíp, tak by zaručeně minimálně jedné prostřelil mozek. A vůbec, na Žižkově to byla samá ztracená existence. Takový Rudolf Hrušínský si zde zcela netradičně střihl pedofilního šmíráka sledujícího dalekohledem, kterak se mu v zahradě olizují dvě děti. Děj byl místy zajímavý více a místy méně. Rozhodně to byl takový menší herecký galakoncert. Minimálně, co se staršího hereckého osazenstva týče. Celkem zajímavá výpověď o nelehké době, radostech, a především poté strastech tamějšího obyvatelstva. Jsem rád, že jsem danou dobu nemusel absolvovat. Takové horší 3 hvězdy. ()
Nie je to môj najobľúbenejší Kachyňov snímok, ale akoby jeho nadhodená autobiograficita rozprávala o niečom skutočnom, niečom čo sa naozaj stalo a to priamo na autorovom životnom putovaní. Celý film to presvietilo nostalgickým citom a imaginárne spomínanie utvorilo plnohodnotnejším. A tak zašlé časy mladosti, strávenej v náručí prvej lásky, ale aj prvej zrady znejú o to presvedčivejšie, že to boli skutočne časy majstrovej mladosti, a že to, čo ho smerovalo, motivovalo a trápilo sa odrazilo v jeho emotívne najzanietenejších filmoch. Láska, zraniteľnosť, žiaľ ale i duševný boj. Tieto večné témy fenomenálneho českého režiséra tu zotrvajú a budú podávať dôkaz o jeho výnimočnom chápaní sveta, a budú dojímať ďalšie a ďalšie generácie. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (32)
- Tereza Pokorná - Herzová s manželem odešla dva roky před revolucí z Československa do Německa. V bytě neměli mimo matrací a televize, kterou dostali od přátel nic. Hned první večer, když se dívali, běžel film Lásky mezi kapkami deště. (cariada)
- Scéna, kdy Rudolf Hrušínský sleduje z terasy mladé milence, kteří poruší slib a utrhnou hrozen, byla natočena den poté, co měl doma srdeční příhodu a nenechal se hospitalizovat. Smutný a bolestný výraz tak nebyl hraný, neboť se nechal ihned po dotočení scény odvézt do nemocnice. (Redyx1)
- Biograf ve filmu je Divadlo Ponec na Žižkově. Budova dnešního divadla Ponec byla postavena v roce 1888, tehdy však sloužila jen jako válcovna a drátovna. V roce 1910 si halu pronajal podnikatel a průkopník putovních biografů František Ponec. Halu přestavěl na biograf Royal Bioskop Františka Ponce, kino poté provozovala obec Žižkov, která jej přejmenovala na Městské bio Žižkov a po smrti Františka Ponce bylo kino na jeho počest znovu přejmenováno na bio Ponec. (sator)
Reklama