Lásky mezi kapkami deště

Kachyňův styl své úplné kráse. Tento film snad nejlépe reprezentuje jeho rukopis. Všechny ty kuriózní postavy a detaily krásně demonstrují bezútěšnost a tísnivost dusného meziválečného období. Tyto obskurní podivnosti si s Kachyňovou kamerou vzájemně lahodí. Všechny ty podivné, napříč časem tančící bytosti, působí díky jeho nepokojné kameře jako jarmark podivnosti. Přechody mezi jednotlivými kapitolami jsou navíc doprovázeny dobovými kresbami, což prvorepublikovou atmosféru umocňuje a navozuje kontrast mezi konzumním světem a bídou v jaké žijí hlavní postavy. Navíc se mi zdá, že Kachyňa dokázal bravurně využít naivního hereckého projevu Lukáše Vaculíka a vytvořil tak na plátně plastický charakter kluka poety. Menšík zde ztvárnil jednu ze svých největších filmových rolí, ale důležité jsou i všechny ty epizodní role a roličky, jimiž se film hemží, protože díky nim má film magickou atmosféru. (23.06.2008)

Film, jehož atmosféru krásně vystihuje sám název. Nádherným způsobem zachycená poetika prvních lásek a vše s ní spojené. Film jemný, humorný, melancholický, ale při nárazu na skutečnost o to víc trpčí, stejně, jako to divoké víno. Kachyňa měl myslím štěstí i při výběru vedlejšího motivu, souboj ševce v podání Vladimíra Menšíka s Baťovským gigantem se určitě líbil režimu, přitom však celkem věrně zrcadlí sociální situaci v 30. letech. (09.12.2005)

Ze zlatého fondu naší kinematografie. Hodnotit jakýkoli konkrétní filmařský parametr by bylo jako v Sixtinské kapli kritickým okem zkoumat lícování jednotlivých kamenů, hrbolků štuku a vedení tahů štětce... Tohle není film, to je sám svět... A protože svět není jen procházka růžovou zahradou, tak i tady je všechno - romantická láska, přízemní sex (stejně tak dar od Boha jako ta láska), každodenní bída světa a protloukání se životem ve zlých časech, cokoli povznášející člověka zadarmo a cokoli ubíjející ho za peníze, mrzké, leč tolik potřebné ... Zoufale smutná rvačka bratrů. A hlavně dvě něžné hruštičky tam, kde donedávna byla jen destička ... (20.01.2013)

Karel Kachyňa je nepochybně velký tvůrce ale s tímto svým dílem mi dneska u televize po procházce přinesl menší rozpaky. Na jednu stranu krásný záměr ukázat strasti i slasti obyčejných lídí na jednom pražském přímestí se zajímavou přidanou dobovou atmosférou a zaměřením na životní příběh jednoho ševce a jeho synů. Zaujala mě tedy hlavně postava ševce v podání Vladimíra Menšíka. Sice se proslavil komediálním vystupováním ale tyto tragikomické smutné postavy mu podle mě sedly snad ještě mnohem víc a perfektně v nich ukázal svou zase odlišnou náturu, než jakou známe z komedíí, aniž by přestal být přírozený. Osud poctivého ševce, kterého semlela bohatá konkurence podnikatele Baťy na jak finanční, tak životní mizinu byl velmi dojemný. Ta postava byla sice trochu neurotická ale v něčem strašné krásná a oproti ostatním měla (jak herecky, tak scénáristicky) lehce navrch. I tak určitě nebyly nezajímavé ani postavy jeho synů, které překvapivě relativně dobře dokázali ztvárnit Lukáš Vaculík s Janem Hrušínským. Jejich osudy se dotýkaly hlavně prvních lásek, což je téma, které se mi líbí. Kachyna určitě uměl hezky zobrazit některé zamilované motivy. Líbil se mi hlavně prvek s krásnou zahradou se zákazaným ovocem, kde se dostalo i malé ale významné role pro velkého Rudolfa Hrušínského. Postavu osudové milenky s cylindrem o kterou se nakonec oba bratři poprali mohla ale ztvárnit trochu charismatičtější a starší herečka. A i když se mi základní příběh líbil bylo na něj nalepeno trochu moc odboček se stylizací, která mi ne vždy sedla a některými postavami, které mi připadaly jako spíš pochybné karikatury. Souhlasil bych tedy částečně s uživatelem Oskar, že je tento film tak nějak ušmudlaný. (27.10.2020)

Nevím proč, ale tento film nemám moc rád...možná proto, že se k sobě bráchové chovají tak jak se chovají a tu nepravedlnost jsem prostě nemohl překousnout. Nicméně, jedná se o krásný, typicky Kachyňovsky poetický příběh z období první republiky. Obrovským kladem je postava Vladimíra Menšíka, ale i menší role Rudolfa Hrušínského ukazuje, jací to byli PÁNI herci. (11.09.2010)