Reklama

Reklama

Lásky mezi kapkami deště

  • angličtina Love Between the Raindrops
TV spot
Československo, 1979, 126 min (Alternativní 122 min)

Režie:

Karel Kachyňa

Kamera:

Jan Čuřík

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Vladimír Menšík, Lukáš Vaculík, Jan Hrušínský, Tereza Pokorná-Herzová, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Zlata Adamovská, David Vlček, Michal Dlouhý (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Ve filmu režiséra Karla Kachyni Lásky mezi kapkami deště ožije pražské předměstí Žižkov třicátých let. Seznámíte se s ševcem Vincencem Bursíkem, který sem přišel odkudsi z venkova, aby se pustil do zoufalého a beznadějného boje s baťovskou velkovýrobou. Budete sledovat dospívání a soupeření dvou povahově rozdílných synů Kajdy a Pepana a taky milostné trampoty jejich lehkomyslné starší sestry Věry. Kajda se jednoho dne seznámí s půvabnou dívkou Pájou a začne se s ní scházet v krásné zahradě staré vily, která patří tak trochu záhadnému starému lékárníkovi. Když však Kajda seznámí Páju s bratrem, vše se mění… Ve výtečném filmu, který vznikl v roce 1979 podle scénáře Jana Otčenáška a Vladimíra Kaliny, se objevila řada výborných herců. V první řadě je to skvělý Vladimír Menšík jako švec Bursík, dále Lukáš Vaculík a Jan Hrušínský jako Kajda a Pepan, Zlata Adamovská jako Věra, Tereza Pokorná v roli Páji nebo Rudolf Hrušínský a Miroslav Macháček. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (202)

S_M_Lomoz 

všechny recenze uživatele

Film u mě měl pět hvězdiček, dokud jsem neviděl Felliniho Amarcord. Karle, Karle. Ale ono to nemusí být kopírování; Kachyňa není o tolik mladší než byl Fellini. Společné zážitky v dětství ve stejné době, kdo by se divil... Rozhodně pěkný film, i když po něm nepůjdu házet Baťovi dlažební kostky do výlohy. ()

asirtes 

všechny recenze uživatele

Nie je to môj najobľúbenejší Kachyňov snímok, ale akoby jeho nadhodená autobiograficita rozprávala o niečom skutočnom, niečom čo sa naozaj stalo a to priamo na autorovom životnom putovaní. Celý film to presvietilo nostalgickým citom a imaginárne spomínanie utvorilo plnohodnotnejším. A tak zašlé časy mladosti, strávenej v náručí prvej lásky, ale aj prvej zrady znejú o to presvedčivejšie, že to boli skutočne časy majstrovej mladosti, a že to, čo ho smerovalo, motivovalo a trápilo sa odrazilo v jeho emotívne najzanietenejších filmoch. Láska, zraniteľnosť, žiaľ ale i duševný boj. Tieto večné témy fenomenálneho českého režiséra tu zotrvajú a budú podávať dôkaz o jeho výnimočnom chápaní sveta, a budú dojímať ďalšie a ďalšie generácie. ()

Reklama

hygienik 

všechny recenze uživatele

Podľa môjho názoru režisér a scenárista to nezvládli. Dej bol posúvaný dopredu "násilne" bez kontinuity, čím vznikal rušivý mozaikovitý dojem. Scén s kabaretmi a tancovačkami bolo zbytočne veľa a nudných - zle zahraných. Polystyrénový sneh síce snežil nádherne, ale na rozdiel od reálneho snehu sa odrážal pri dopade od zeme. V podstate najväčším pozitívom bol štandardne dobrý herecký výkon Menšíka. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nenápadný, takmer zabudnutý, a napriek tomu jeden z najlepších Kachyňových filmov. Mozaikovito vyskladaný obraz života na Žižkove počas prvej republiky. Kachyňa, okrem svojho zmyslu pre romantiku, uplatnil vo filme svoje režisérske zručnosti a znalosť domáceho diváka. Nepochybujem, že ak by som bol zo Žižkova a dôverne poznal prostredie pavlačí a malých krčmičiek, neváhal by som s plným počtom hviezdičiek ani chvíľku. Prostredie bolo vykreslené s neskutočnou presnosťou a autentickosťou. Atmosféru filmu dotvorila celá plejáda skúsených i začínajúcich hercov, ktorí odviedli kus poctivej práce, pričom nemám potrebu niekoho z nich osobitne vyzdvihovať. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Já hledám štěstí, léta dlouhá a lásku, lásku s ním. Snad je to touha, snad vášeň pouhá a nebo příliš často sním...." Tahle žižkovská balada z třicátých let minulého století je typický Kachyňa, jakého mám rád z filmů jako např. Smrt krásných srnců nebo Zlatí Úhoři. Film je krásně poetický, plný melancholické nostalgie. Jeho atmosféru pak umocňuje typická Fišerova hudba. Jakmile jsem se do ní trošku více zaposlouchal, vybavily se mi ony další zmiňované Kachyňovi snímky. S filmem Zlatí úhoři pak tento snímek pojí ještě jedna věc a to skvělý herecký výkon Vladimíra Menšíka. Obuvník Bursík v jeho podání je vskutku politováníhodná postavička. Trošku rodinný despota, trošku don Quijote bojující s "větrnými mlýny" alias továrnou Baťa. I když se film soustředí na období dospívání dvou Bursíkových synů, vypravěč příběhu (syn Kajda) nás ve svých vzpomínkách nechává nahlédnout i do let jeho raného dětství, kdy přišel o maminku a zápolil o své místo na slunci v partě žižkovských kluků. Svět starých žižkovských uliček a jejích pavlačí je tak v Kachyňově podání rozhodně světem pestrobarevným, byť těch smutných odstínů je tu přeci jen trošku více. Ale takový život někdy prostě bývá... ()

Galerie (33)

Zajímavosti (32)

  • Ve filmu se objevují takzvaní „fenďáci“, tedy exekutoři. Slovo má německý původ ze slova „fendt“, tedy bránit. Fenďáci tak brání majetek věřitelů. (sator)
  • Tereza Pokorná - Herzová šla na konkurz, ale když viděla kolik je tam uchazeček, tak byla přesvědčená, že nemá šanci. Vytáhla si detektivku a četla si. Když na ní přišla řada, tak se panu režisérovi omluvila, že neumí text a že by něco podobnýho zaimprovizovala a on jí vzal. (cariada)
  • Dílna švece Vincence Bursíka (Vladimír Menšík) je ve Vršovicích na adrese Černomořská 204 a jeho byt (údajně na Žižkově) je na adrese Donská 12 ve Vršovicích. Kopec, na který z bytu utíká za intimní potřebou, je vrch Svatého kříže na Žižkově. Zatímco z bytu do dílny by to měl jen pár minut, na vrch Svatého kříže by mu to trvalo 45 minut. (sator)

Reklama

Reklama