Lásky mezi kapkami deště

Na Menšíka to je radosť pozerať. Kde sa objavil, tam si proste obraz vzal len pre seba, azda neexistuje rola, ktorú by nedal. Hoci, priznám sa, po filme som prvýkrát siahol po vzhliadnutí dokumentu o Zlate Adamovskej, ktorá tu ako osemnásťročná ešte neukázala všetky svoje herecké možnosti, za to Pokorú-Herz bolo dobre vidieť. Každopádne čakal som viac než to, že polovica fimu bude o fľundrách. (12.05.2020)

Poetický film, ktorý sa mi dostal pod kožu. Príbeh z ťažkých predvojnových čias, o životnej strate, nedostatku práce, dospievaní a prvej láske. Je toho vo filme veľa premiešané zručným Kachyňovým prístupom. Aj zdanlivo nepodstatné scény dvoch starých čumilov v rajskej záhrade so zakázaným ovocím majú vo filme svoju úlohu. Menšík je samozrejme so svojou výrečnosťou a prejavom bezkonkurenčný, ale aj začínajúci Vaculík sa vo filme našiel spolu so svojou milenkou v cylindru maličkou mladučkou Terezou Pokornou. –––– My jsme ten zlatej věk lidstva nějak propásli. Nebo jsme se do něj jenom nestrefili. –––– Žižkováci nakupují u Žižkováků. –––– Co bylo, není, a co zůstává, jsou vzpomínky. Na lásku, hořkosti a nedozrálé hrozny. (06.05.2014)

"Já hledám štěstí, léta dlouhá a lásku, lásku s ním. Snad je to touha, snad vášeň pouhá a nebo příliš často sním...." Tahle žižkovská balada z třicátých let minulého století je typický Kachyňa, jakého mám rád z filmů jako např. Smrt krásných srnců nebo Zlatí Úhoři. Film je krásně poetický, plný melancholické nostalgie. Jeho atmosféru pak umocňuje typická Fišerova hudba. Jakmile jsem se do ní trošku více zaposlouchal, vybavily se mi ony další zmiňované Kachyňovi snímky. S filmem Zlatí úhoři pak tento snímek pojí ještě jedna věc a to skvělý herecký výkon Vladimíra Menšíka. Obuvník Bursík v jeho podání je vskutku politováníhodná postavička. Trošku rodinný despota, trošku don Quijote bojující s "větrnými mlýny" alias továrnou Baťa. I když se film soustředí na období dospívání dvou Bursíkových synů, vypravěč příběhu (syn Kajda) nás ve svých vzpomínkách nechává nahlédnout i do let jeho raného dětství, kdy přišel o maminku a zápolil o své místo na slunci v partě žižkovských kluků. Svět starých žižkovských uliček a jejích pavlačí je tak v Kachyňově podání rozhodně světem pestrobarevným, byť těch smutných odstínů je tu přeci jen trošku více. Ale takový život někdy prostě bývá... (16.04.2017)

Žížkovské romance jsou režisérovou specialitou. Při sledování každé z nich mám chuť se okamžitě na Žižkov přestěhovat. Kachyňovy filmy, to je oslava života ve své radosti i krutosti, poetika ale většinou vítězí nad realitou. Tady se ovšem happy end nekoná, zůstáváme pevně nohama na zemi, sociální aspekt věci navíc dost podezřele vyčnívá z příběhu. Snad proto, že to dohromady nedrží jako v ostatních rejžových "peckách", dávám jen 80%. (18.11.2014)

Na tomto filmu musím ocenit především věrohodné kostýmy, které opravdu zapadají do 30. let, u většiny filmů ze sedmdesátých a osmdesátých let tomu tam není. Herecké výkony jsou většinou velmi příjemné (především Menšík) a rovněž příjemný je vzhled mladinké Zlaty Adamovské. Tak půvabnou a galantní jsem ji v žádném jiném filmu neviděl, rovněž i herecký výkon, který zde podává, je víc než dobrý. Jediným smítkem na kráse je negativní postavení ke společnosti Baťa, ale co bychom taky mohli chtít po normalizačním filmu. Ale samozřejmě, padesátá léta to už nejsou. Tam se s Baťou vůbec nepárali (viz Botostroj). (08.11.2012)