Malá mořská víla

Zvláštní snímek (záměrně ho nenazývám pohádkou), v němž se klasický "dětský" příběh odehrává v ponuré melancholické atmosféře, je asi nejblíž původnímu zpracování od Andersena, ale paradoxně mu právě tahle neobvyklá kombinace příliš nesedí. Radovan Lukavský to jako mořský král zabíjí spoustu (neplánovaných) hlášek ("Jeho otec byl taky idiot") a nad princem, který vypráví přítelkyni o svém ideálu, který až najde, vykašle se na ní, jsem se musela také smát, to už ale stoprocentně nebylo úmyslné. (31.03.2014)

Tak na tuhle pohádku jsem se dívala kdysi a docela náhodou. Myslela jsem si, že to bude něco od Disneyho a ono to bylo úplně něco jiného. Andersenova adaptace a ještě česká! Taky mě překvapilo, že ještě existuje nějaká jiná Šafránková :-). Ono to nebylo špatné, ale trochu šok, protože jsem se pořádně nepodívala a opravdu čekala něco úplně jiného. A co si vzpomínám, je to dost smutné a to mi, když jsem byla malá, hodně vadilo. (19.06.2013)

Nedá mi to a musím reagovat na hodnocení a některé komentáře k této podle mne naprosto mimořádné pohádce. Nechápu, jak někdo může filmu vyčítat ponurou atmosféru. Ta je zde naprosto na místě a neumím si to představit natočeno v rozjuchané verzi. Proto jsem nevěřícně zírala na hodnocení v modré barvě a koupila jsem si DVD, abych zjistila, zda pro mne také po letech pohádka neztratila své kouzlo. Dobře jsem udělala, protože jsem se ujistila, že nikoliv a hrdě se hlásím k plnému počtu hvězd. Malá mořská víla v podání mladší ze sester Šafránkových je nádherná, křehká bytost. Radovan Lukavský v roli královského otce přesvědčivě chladný, jako jeho podmořská říše. (06.06.2012)

Tohle jsem měla v dětství moc ráda, podle mého nejhezčí zpracování tohohle příběhu. Nádherné kostými a vzhled 'víláků' a víl i celého mořského a podmořského prostředí. Magické. Atmosférické. Jako jedno z mála zpracování a i celkově pohádek se nebojí ukázat tragický konec a krutost osudu víly. Celé je to trpké a krásné, jedna mála z českých pohádkových věcí, která mi utkvěla v paměti a co se mi líbí dodnes. (13.02.2010)

Zástupce výrazně minoritního proudu československé filmové pohádky (česká filmová pohádka je většinou laskavá a milá) je jeho typickou ukázkou - pohádka plná tragických až existenciálních pocitů, ponurých nálad a atmosféry smutku a patosu... Smutná doba vzniku se ještě více odráží v její existenci, i když, pravda, tato smutná doba plodila spíše díla (povinně) veselá. Za to zaslouží režisér Kachyňa rozhodně úctu a obdiv, cesta proti proudu v tom období jistě nebyla jednoduchá (možná je to i pohádka vyvzdorovaná, vždyť několik zákazů natočit vlastní látku si zažil i on sám), ale přesto se nemůžu zbavit pocitu, že pohádka NEMÁ mít takhle tragický rozměr. Pro dětského diváka (kterému je určena především) je její sledování kontraproduktivní...každopádně takový už je duch pohádek Hanse Christiana Andersena... (22.06.2007)