Malá mořská víla

Tak na tuhle pohádku jsem se dívala kdysi a docela náhodou. Myslela jsem si, že to bude něco od Disneyho a ono to bylo úplně něco jiného. Andersenova adaptace a ještě česká! Taky mě překvapilo, že ještě existuje nějaká jiná Šafránková :-). Ono to nebylo špatné, ale trochu šok, protože jsem se pořádně nepodívala a opravdu čekala něco úplně jiného. A co si vzpomínám, je to dost smutné a to mi, když jsem byla malá, hodně vadilo. (19.06.2013)

Velice nedoceněná pohádka, až mi z toho hodnocení tady rozum stojí, Kachyňa je výborný režisér a tenhle jeho jediný pohádkový počin je naprosto úžasný, neskutečně natočeno, nádherná hudba a Mirka vtiskla víle tragickou tvář neopětované lásky dokonale. Tak to občas chodí i v životě, jen s tím rozdílem, že ona za to zaplatila tím nejcennějším co měla hlasem a životem. (17.11.2015)

Za svůj život jsem viděla již hodně pohádek, ale opakovaně bych se mohla dívat jenom na pár z nich. Tato k nim určitě patří, protože mě v dětství hodně zasáhla, právě proto, že byla jiná a jinak zpracovaná. Je melancholická a smutná, což v Čechách není moc obvyklé. Myslím, že dobře vystihuje atmosféru Andersenových příběhů. Líbila se mi snová podmořská říše se zvláštními rozevlátými kostýmy, emotivní hudba a Miroslava Šafránková byla v roli víly opravdu půvabná. Konec nešťastné víly mě vždycky dostane, ale je fakt, že bych tuto pohádku doporučovala již starším dětem. (21.01.2012)

Rozjazd odohrávajúci sa pod vodou je trochu dlhý, ale potom sa už rýchlo strieda rozprávka s hororom. Koniec nie je vôbec rozprávkový, nie je pre deti a aj starších dostane do úzkych. Oceňujem ale husársky kúsoch Kachyňu so sestrami Šafránkovými. –––– Svět, lidé? Nejsou k ničemu. Nedokážou žít ani ve vodě ani bez bez vody. (27.12.2020)

Zástupce výrazně minoritního proudu československé filmové pohádky (česká filmová pohádka je většinou laskavá a milá) je jeho typickou ukázkou - pohádka plná tragických až existenciálních pocitů, ponurých nálad a atmosféry smutku a patosu... Smutná doba vzniku se ještě více odráží v její existenci, i když, pravda, tato smutná doba plodila spíše díla (povinně) veselá. Za to zaslouží režisér Kachyňa rozhodně úctu a obdiv, cesta proti proudu v tom období jistě nebyla jednoduchá (možná je to i pohádka vyvzdorovaná, vždyť několik zákazů natočit vlastní látku si zažil i on sám), ale přesto se nemůžu zbavit pocitu, že pohádka NEMÁ mít takhle tragický rozměr. Pro dětského diváka (kterému je určena především) je její sledování kontraproduktivní...každopádně takový už je duch pohádek Hanse Christiana Andersena... (22.06.2007)