Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef VanišHudba:
Jan NovákHrají:
Hana Hegerová, Rudolf Hrušínský, František Peterka, Otto Šimánek, Václav Neužil st., Ladislav Kazda, Pavel Spálený, Josef Koza, Josef Vondráček (více)Obsahy(1)
Syrový příběh líčí osudy dvou životních ztroskotanců, mravně nahlodaného alkoholika a prostitutky, kteří se po mnoha karambolech a ubližování sblíží... Pošmourné prostředí velkého průmyslového podniku, výborně souznějící s laděním příběhu, a vynikající herecké výkony činí z tohoto snínku pozoruhodnou výpověď i nyní. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (113)
Postava Lucina jako personifikovaná naděje Magdina, postava Magdy jako personifikovaná naděje Lucinova (srov. epickou sekvenci od jízdy Tatrovky po probuzení). Na nádraží Lucin vždycky dojde, ale do vlaku už ne. Nakonec ale potká i ty králíky. (Jak málo a jak banálního Kachyňovi stačí k představení snu!) V úvodní scéně je Lucin ukázán jako zdatný chmaták, což vyvolává představu jisté minulosti a jisté praxe, kterážto představa je ale později narážkami na jeho skutečnou minulost popřena. Hrušínský lůzry uměl báječně a kdo by tak zahrál setkání na nemocniční chodbě a Hegerová jako herečka? Ano! Komentáře: vypravěč, Marthos, Sarkastic. Vrcholné číslo zlaté střední cesty mezi tzv. socrealismem a tzv. novou vlnou. Že Radek99 nevidí žádné poetické pasáže, lze vysvětlit jen tím, že poetikou je tato sociální balada prodchnuta od začátku do konce. ()
Bezpochyby jeden z Kachyňových klenotov rozpráva príbeh dvoch stroskotancov, ktorí hľadajú cestu zo slepej uličky, do ktorej sa dostali. Drsnosť oboch tragických osudov zvýrazňuje neskoro jesenné sychravé počasie a prostredie lomu, v ktorom sa dej odohráva. Obaja protagonisti ( o Hrušínskom som nikdy nepochyboval, ale prekvapila ma Hegerová ) predvádzajú oku lahodiaci herecký koncert. ()
Tyhlety snímky z pošmourných prostředí průmyslových podniků neurčitého určení s mnoha kovpvými konstrukcemi, které jsou ve filmu zcela nefunkční, navíc řada záběrů noirových, ty mě prostě tolik nesedí, i když je nutné vyzdvihnout herectví Rudolfa Hrušínského proti velice nudnému zosobnění prostitutky v provedení Hany Hegerové. Napoprvé to byla dost nuda. ()
Dojemná socialistická propagace „nejkrásnějších křesťanských svátků“: 23:24 – vánoční ozdoby; 40:10 – vánoční stromeček; další symbolika: 36:50 – čert; 1:28:29 – one eye symbolism; Perfektní Hana Hegerová a Rudla Hrušínský. Krásný zpěv na začátku a na konci. Skvělá sestřička v nemocnici. Ke konci je to na plný počet, v průběhu velmi dobré. Zprůměrováno: lepších 80 %. ()
Až do předvčerejška jsem o filmu neměl ani páru, pak mi na něj dal tip můj bratr a nelitoval jsem. Typicky Kachyňovský příběh dvou životních ztroskotanců, alkoholika a "rádodajky" je jakoby bez nosného děje, ale přesto je to film zajímavý. Velmi mě potěšil i ten lehce otevřený konec, kdy tvůrci nechávají na divácích, aby si to vyřešili, jak kdo chce. Zážitek! ()
Galerie (8)
Zajímavosti (9)
- Autorem scénáře je český prozaik a scenárista Jan Procházka. Ten s režisérem Karlem Kachyňou spolupracoval i na dalších filmech, kterými jsou Trápení (1961), Závrať (1962), Vysoká zeď (1964), Ať žije republika (1965), Kočár do Vídně (1966) Noc nevěsty (1967) a nejznámější a nejznámější Ucho (1970). (Prochy38)
- Hana Hegerová považovala tuto filmovou roli za svou nejoblíbenější. (natykarb)
- Děj filmu, vyprávějící o dvou životních ztroskotancích, nebyl moc v souladu s tzv. socialistickou morálkou, ale cenzura už nebyla tak otevřená jako v 50. letech, a tak došlo jen k omezení distribuce filmu. Hrál se spíš na vesnicích a v menších městech, do hlavních a největších kin se nedostal. Ale diváci si film našli a už dlouho nezažila vesnická kina takové návaly, jako když se v nich promítala Naděje. (raininface)
Reklama