Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je večer, malé dítě leží v postýlce. Pohádka jako korálky na stříbrné nitce: pasáček vedl ovečky přes úzký můstek, a tak mohly jít jen jedna za druhou. První ovečka, druhá, třetí, čtvrtá… Ovečky vstoupí do snu holčičky, která má domov tady – v nemocnici. Hana (Ž. Fuchsová) je dítě s těžkou srdeční vadou. V nemocnici je častěji, než v dětském domově. Doma je v nemocničním pokoji, u „dědka“ primáře (V. Brodský), u sester, a pocity pohody prožívá především s uklízečkou Anežkou (V. Galatíková). K té má malá Hanka nejblíž. Ten příběh se jmenuje jako pohádka: Počítání oveček. Nechce vyloudit slzy dojetí. Pokud přijdou, měly by vycházet z poznání, že obyčejné lidské srdce je největší silou proti bolesti. (Česká televize)

(více)

Recenze (102)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Poetický film s perfektně vykreslenými charaktery postav. Té holčičky mi bylo skutečně líto. Za svůj krátky život poznala akorát samé bílé pláště a lékařské vyšetření. Proto se vůbec nedivím tomu, že když se našla laskavá žena, tak že se na ni ta malá upnula. Obě měly hodně společného a obě byly takové ztrápené duše, které k sobě přilnuly. Hanička potřebovala pohlazení maminky a uklízečka Anežka se potřebovala zase o někoho starat. Ta osamělost a ztrápenost je k sobě prostě připoutala. V jednom okamžiku mi smích Žanety Fuchsové přišel až moc umělý, ale to jsem přešla. Protože je tu spousta ostatních věcí, které to přebily. ()

Michelle75 

všechny recenze uživatele

Žanetu Fuchsovou jsem jako dítě zbožňovala, chtěla jsem vypadat a být jako ona. Ten příběh se mě hodně dotkl. Díky Věře Galatíkové, díky Žanetě a také díky zpracování, které vás i v dětském věku přinutí přemýšlet a dávat si věci dohromady. Jsem ráda, že jsem ten film zažila v době, kdy podobných filmů a dění kolem bylo méně a člověk nebyl rozptylován okolními vjemy. Počítání oveček je docela snadný způsob jak snadno usnout a to doslova. Krásný a lidský příběh. ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Dítě, které nezná nic než nemocniční pokoj a přitom touží zažívat věci zcela běžné, jako jiné děti. A žena, která sama žádné děti nemá a vlastně už nikoho. Přesně v kachyňovském duchu, skvěle zahrané od všech. Žaneta Fuchsová byla jednou z nejtalentovanějších dětí ve filmovém průmyslu a mezi holkami určitě nejtalentovanější. Věra Galatíková se zase přesně na tyto typy rolí hodí. Skvělý televizní film, který uteče jak voda. ()

uzzi 

všechny recenze uživatele

Kachyňa za to uměl vzít a dokázal vymalovat poetickou baladu i na studených nemocničních kachličkách. Příběh je smutný a dojemný, přitom se neutápí jen v slzách. Je zde cítit silný režisérův rukopis, který tak krásně zosobňuje prostředí a postavy. Herecký bezchybné a "dědek" Vlastimila Brodského, jen dokazuje, jakým byl mistrem. 80% ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Pohľad do osamelej detskej duše, ako to vedel iba Kachyňa a dodnes sa mu v tom nikto nevyrovnal. Je to taký detský film pre dospelých a pokročilých s výborným scenárom a tiež výkonom ešte celkom malej Žanety Fuchsovej. Samozrejme aj ďalších osvedčených hercov a zaujímavý bol aj údržbár Rumcajz a jeho bezchybné hlášky a životné postoje. Silné štyri hviezdy. –––– Kdybych na tebe vlítla, pan doktor by tě musel dávat tejden dohromady! –––– Velký sluníčko bude mít malé sluníčko, a já mám kvůli tomu v hlavě tisíc permoníků, a sekají a tesají. –––– Uzdravíme tělo a zmrzačíme duši. Nakonec ji odsoudíme k doživotnímu pobytu tady v těch zdech, protože nikde jinde nebude umět žít. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Nemocniční budovy jsou budovami v Psychiatrické léčebně v Praze - Bohnicích. Panelové domy, před kterými stojí Hanka (Žaneta Fuchsová) s Anežkou (Věra Galatíková), jsou rovněž v této části města Prahy. Mostek, přes který pasáček vede ovce, je u Fojtovic v Krušných horách mezi obcí a hraničním přechodem. (VMa)
  • V několika záběrech na Hanky (Žaneta Fuchsová) postel je možné na polštáři poznat nápis Bulovka. (VMa)
  • Natáčelo se také v Písku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama