Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je večer, malé dítě leží v postýlce. Pohádka jako korálky na stříbrné nitce: pasáček vedl ovečky přes úzký můstek, a tak mohly jít jen jedna za druhou. První ovečka, druhá, třetí, čtvrtá… Ovečky vstoupí do snu holčičky, která má domov tady – v nemocnici. Hana (Ž. Fuchsová) je dítě s těžkou srdeční vadou. V nemocnici je častěji, než v dětském domově. Doma je v nemocničním pokoji, u „dědka“ primáře (V. Brodský), u sester, a pocity pohody prožívá především s uklízečkou Anežkou (V. Galatíková). K té má malá Hanka nejblíž. Ten příběh se jmenuje jako pohádka: Počítání oveček. Nechce vyloudit slzy dojetí. Pokud přijdou, měly by vycházet z poznání, že obyčejné lidské srdce je největší silou proti bolesti. (Česká televize)

(více)

Recenze (102)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Jímavý příběh o hledání domova a jedné z nejsilnějších podob lásky je dílem, které hladí i škrábe zároveň. Díky Kachyňovi je v něm ale přesně tolik citu a moudrosti, aby příběh malé Hanky nebyl "pouhou" emotivní hříčkou, ale lidsky prostou, upřímnou zpovědí dítěte, jehož jediným domovem je nemocnice. Svět, který je někde venku, ve městě, tam, kam se vracejí ostatní děti, je hradbou, jíž časem pomocí Anežky dobude i Hanka. Vytrvat a být vytrvalý, to je hlavní poselství tohoto neobyčejně zdařilého filmu, jemuž vévodí herecké výkony Žanety Fuchsové, Věry Galatíkové a Vlastimila Brodského. ()

Michelle75 

všechny recenze uživatele

Žanetu Fuchsovou jsem jako dítě zbožňovala, chtěla jsem vypadat a být jako ona. Ten příběh se mě hodně dotkl. Díky Věře Galatíkové, díky Žanetě a také díky zpracování, které vás i v dětském věku přinutí přemýšlet a dávat si věci dohromady. Jsem ráda, že jsem ten film zažila v době, kdy podobných filmů a dění kolem bylo méně a člověk nebyl rozptylován okolními vjemy. Počítání oveček je docela snadný způsob jak snadno usnout a to doslova. Krásný a lidský příběh. ()

Reklama

J R C Pecuchet 

všechny recenze uživatele

Velice dojemný a lidský film, které Karel Kachyňa prostě uměl. Navíc měl šťastnou ruku při výběru herců počínaje rebelky Žanety Fuchsové přes Vlastimila Brodského, Věru Galatíkovou až po Petera Debnára, kterého ve filmu předaboval Jiří Zahajský. Základem úspěchu byl velmi povedený scénář se skvělými dialogy a replikami. Takové filmy dnes už bohužel nikdo netočí a to je velká škoda. Hudba : Luboš Fišer ()

VMa 

všechny recenze uživatele

V nejméně dvou záběrech je na povlečení na posteli Hanky docela dobře čitelný text Bulovka, což trochu kazí dojem, že se příběh neodehrává v Praze, přestože se filmaři opravdu, ale opravdu, snažili. Ale i tak má tentokrát 5 hvězdiček význam 100%. A proč vlastně? Tak nějak možná proto, že je to postavami uklízečky Anežky a malé Hanky (která není hraná více než je nutné) ... nebo lidskostí příběhu. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Když si chcete dát hluboce lidský film s tak trochu otravně upovídanou holčičkou v hlavní roli, je tohle správná volba. Mistr přes tematiku lidských emocí a prožitků Kachyňa se opět vyznamenal v dojímavém příběhu z nemocničního prostředí o malé holce z dětského domova trpící těžkou srdeční vadou. Seznámíme se s hodným panem primářem, věčně opilým správcem a hlavně s laskavou paní uklízečkou, která by ráda získala holku do vlastní péče. Těžko říct, co u mě zabránilo zvýšit hodnocení. Asi příval slzopudných až depresivních scén, které přece jen převažovaly nad autentickým pojetím. Přesto se však jedná o velice řemeslně zručně natočený televizní film, a takové jsou čím dál vzácnější. 60% ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Nemocniční budovy jsou budovami v Psychiatrické léčebně v Praze - Bohnicích. Panelové domy, před kterými stojí Hanka (Žaneta Fuchsová) s Anežkou (Věra Galatíková), jsou rovněž v této části města Prahy. Mostek, přes který pasáček vede ovce, je u Fojtovic v Krušných horách mezi obcí a hraničním přechodem. (VMa)
  • Natáčelo se také v Písku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • V několika záběrech na Hanky (Žaneta Fuchsová) postel je možné na polštáři poznat nápis Bulovka. (VMa)

Reklama

Reklama