Táta je doma 2

Jednička je super, na dvojku jsem se dost těšil, ale bohužel je to velký, velký, velký zklamání. Humor je tu strašně trapný, Gibson je tu trapný, děcka jsou trapný (to děcko s telefonem bych vyhodil z okna) Cena tu má trapnou scénu, celé to bylo trapný a nezajímavý. Pousmál jsem se asi pouze dvakrát. Jedinej Wahlberg je tu celkem v pohodě, ale ani on nepředvede v celku nic, co bych si zapamatoval a smál se tomu do teď. Vánoční atmosféra je celkem dobrá, ale pustil jsem si to aktuálně v těch největších vedrech, takže to na mě také moc nezapůsobilo, třeba si to pustím znovu o vánocích a změním malinko názor, ale pochybuji. (13.08.2018)

Příjemná vánoční komedie o čtyřech chlapech (biologický otec, nevlastní otec a jejich otcové), kteří spolu tráví první společné Vánoce. Biologický otec i nevlastní otec (Ferrell a Wahlberg) si spolu rozumí, což vůbec nemůže rozdýchat namachrovanej (za to suprově zahranej) Mel Gibson. Jo, ten se mi líbil, jakej byl frajer. A Ferrel klasicky vtipnej, ten nic jiného snad neumí. Tohle se fakt povedlo. [5009. hodnocení, 8206. komentář, 59%] (26.12.2021)

Spousta pokračování zaostává za kvalitami jedničky, tady se však rozhodli vsadit na Mela Gibsona v roli dědečka- a je to trefa do černého- spousta vtipných scén, na hranici R-kového huboru, nikdy však příliš sprosté...svělý Betlém..vánoční stromeček a další..jediné co vadí je přehršel dětí, manželek, tátů a dědečků- jaksi to tam nešlo vměstnat...80% (10.06.2018)

O niečo horšie ako jednotka, ktorá oproti tomuto mala ešte výhodu relatívne neopozeraného nápadu. O najväčší balík srandy sa tu postaral hláškujúci Mel Gibson, ktorý úlohu nevrlého deda zahral so svojou typickou komediálnou charizmou. Narozdiel od toho druhého (John Lithgow), ktorý mi tu pripadal až moc slizký a charakterovo až príliš iracionálne strelený. Našťastie nuda tu nehrozila, takže s čistým svedomím môžem hodnotiť priemerom. Len dúfam, že už trojka nebude. 60/100 (18.02.2018)

Potěšení z filmu umožnila skutečnost, že jsem táta, jsem doma skoro nepřetržitě a na své milované filmy koukám, když mé (milované) děti spí. Jsem jednoduchý člověk, takže k pobavení postačilo, že lapálie prezentovali hezcí, bohatí a nadaní lidé. A od všeho a všech mě dělila neprostupná mříž obrazovky. Zápletka dvojky vaří primitivně vtipnou kaši ze tří ingrediencí: 1)Bezmála skandinávské zápletky ve stylu rodina je od toho, abychom se v jejím lůně nenáviděli resp. osvědčené výbušné situace setkání příslušníků napříč generacemi. 2)Nevyhnutelných vánočních lapaliích, které posloužily stejně dobře Chrisi Columbusovi, Chevymu Chasovi, Stevu Martinovi a mnohým dalším. 3)Střetu výchovných přístupů od progresive fatherhood po starou dobrou nakládačku a ve výchově nenahraditelný nástroj ponižování. Přestože jsou první dvě ingredience nové resp. nově vypůjčené a existuje tedy pokus vyvařenou tekutinu sytit z jiných zdrojů, biják působí mírně redukovaně - rozšíření základního konfliktu mezi různě sráčovitými otci na větší počet jinak dementních rodinných příslušníků ubírá prostor zejména Ferrellovi, z jehož pera bezpochyby pocházejí nevtipnější okamžiky. A také proto, že ani Gibson, ani Wahlberg nejsou takoví lotři, jakými bývali Stiller, de Niro či oni sami v časech televizního vysílání Rona Burgundyho. I tak bez potíží poživatelné: Když je táta doma, nemusí být jeden doma na Vánoce sám. (23.12.2018)