Pozor, vizita!

U Hrušínského nelze pochybovat o hereckém výkonu před filmem, ani po filmu. V posmutnělé vizitě se Kachyňovi podařilo skloubit drama s jemným humorem v nemocničním prostředí dokonale. "Vy prevíti, vy krkouni nenažraný, vy ksindlové, vy kurvy! Teď jste sem přihasili všichni, když víte, že už ho máte z krku, křupani! Máte ho na svědomí, vyžírkové! Vás by měli zavřít na izolaci! Ty vaše bacily jsou ještě horší! Že se nestydíte, poserové! Vy..." (04.12.2011)

Pozor, vizita! je hereckým koncertem Rudolfa Hrušínského, bez kterého si nedokážu tento film představit. Celý je postaven na jeho roli, na jeho hereckém umění a právě on je tím, proč je to tak skvělý a hezký film. Bez něj by to byl jen pesimistický psychologický film z nemocničního prostředí. To Hrušínský tomuto dramatu dává sobě vlastní velkou dávku černého humoru. On sám je takovým bohémem, takovým bláznem, takovým malým českým Jackem Nicholsonem. Chová se na infekčním oddělení úplně jinak, než je zdrávo, dokonce až neuvěřitelně. Obzvláště v porovnání s dnešní dobou (podzim 2020), a já jsem tak rád, že jsem tento film viděl až po vypuknutí pandemie Covid-19 a mohl se jen tak usmívat, jestli tohle opravdu bylo možné v roce 1960... Postava Hrušínského totiž trpní břišním tyfem a již nakazil přes 500 lidí. Přitom v nemocnici se běžně pohybuje bez roušek, kdo s ním mluví v tváří v tvář, tak roušky taktéž nemá (jen na jedné vizitě asi po půl hodině ji má Bořivoj Navrátil a ostatní lékaři). Volně kouří s jinými pacienty na schodech anebo chlastá na uvítání v nemocnici s Jiřím Somrem, který tam pracuje v prádelně. Nejsrandovnější scénou je podle mě ta, když hovoří, jak mu vadí křivá anténa na protějším baráku a díra v rýně, zahrada plná listí, a tak dostane práci na zahradě a jí využije k útěku na svobodu. Vidět tohoto starého chlapa, jak jede kolečkami proti plotu a poté podlejzá plot, opravdu stojí za to. A to je film ještě plný jeho skvělých hlášek jako: "Hovnóza, salmonelóza!" anebo "Když jsem měl za války průjem, vypil jsem flašku žitné. Jenže teď dělají vědu, z každého prdu." [8036. hodnocení, 177. komentář, 81%] (04.12.2020)

Velmi lidský příběh pana Prepsla (R. Hrušínský), který chce navždy zůstat svobodný. Je spokojený s tím, co má, i když vlastně nemá vůbec nic. Jeho neutuchající vůle po svobodném životě je v dané situaci obdivuhodná. To ovšem nemůže tvrdit jeho kolega pacient, kterého postupně (je stále má zbytek úspor) opouští všech jeho pět dětí. Kachyňa otevřel velmi dobře známé, a navíc nestárnoucí téma s genialitou sobě vlastní. (26.08.2012)

Dva velmi rozdílné osudy... Milovník žen, vypravěč, společensky aktivní starý mládenec, a k tomu naprostý protiobraz penzisty, s velkou rodinou, která se ho postupně snaží o vše obrat. Je mnoho přístupů, jak se vyrovnat s diagnozou "do smrti", a lepší je asi to, si to pořádně užít, než jen apaticky čekat...Nemohu sloužit v tom, jak moc je znázornění reálné, ale dovedu si představit, že takto nějak to v léčebnách probíhalo. Velmi dobrá herecká práce obou zúčastněných pacientů, bez toho by to určitě nemělo tu sílu, jakou má. (09.07.2021)

"Zachovalý bacilonosič v důchodu hledá dámu v nejlepších letech s třípokojovým bytem a chatou, značka - hygiena ve dvou." Až jednou budu mít protekční doživotní lůžko na infekčním oddělení, tak budu postupovat dle návodu pana Prepsla - vtípky s personálem, karty s pacienty a nápadité útěky s mnohem mladší slečnou. Samozřejmě kecám, protože infekci bych nikdy neroznášel, ale rozhodně umím ocenit, když někdo dokáže natočit takto inspirativní a zábavný film z depresivního prostředí. (02.02.2017)