Pozor, vizita!

Filmařina určitě dobrá, o tom není pochyb... Výkon R. Hrušínského špičkový... A přece nejsem nadšená, proč? Snad proto, že takových primitivních individualistů se svérázným pojetím svobody, kteří ctí a uznávají jen a jen sebe, vidím v poslední době kolem sebe až příliš mnoho! Hlavní hrdina je politováníhodný i se svou tolik proklamovanou svobodou! Když se ohlédne za svým životem, nemá za sebou nic, vůbec nic! Rodinu, děti, trvalé vztahy, výsledky své práce - prostě zhola nic! A pak ještě další drobné vady na kráse: Např. ta striptýzová scéna tehdy teprve sedmnáctileté Veroniky Jeníkové (sic!) mne vůbec neuvádí v nadšení, spíš naopak! (18.04.2020)

„Salmonelóza hovnóza“. Výborný Rudolf Hrušinský v roli pacienta-bacilonosiča, ktorý nakazil týfusom okolo 500 ľudí. Ako samotár je zatvorený v izolácii, z ktorej sa mu občas podarí utiecť a užívať si. Všetkým rozpráva svoje životné príbehy a napriek svojráznemu charakteru sa citlivo snaží pomôcť ľuďom v okolí. A robí to svojsky. (03.01.2004)

Film, ktorý svojou zamatovou hebkosťou dokáže pohladiť dušu diváka ako máloktorý iný film. Jednoducho a prirodzene. Tematicky sa jedná neskutočne hodnotný film s krásne vypovedateľnou hodnotou ľudskej ľudskosti, založený na úplne jednoduchom princípe, ktorý však zaručene funguje. Krásny film, hrejivý. A dokonalý Hrušínský. 95%. (12.05.2006)

Příjemný příběh o lidské naději i v dobách kdy vás život srazí na zem. O tom, že není potřeba si stěžovat, ale z každé situace si vzít to nejlepší a svým počínáním povzbudit život těch druhých. Smutně humorný příběh o panu Prepsloví (skvělý Rudolf Hrušínský), který se kolem roku 1960 dostane do nemocniční izolaze. A přitom je pro něj nejdůležitější svoboda a volnost, prožil toho hodně a svými historkami baví všechny, protože nikdo nemá ani špetku odvahy byť jen k části toho, co on prožil. Každý se hrabe ve svých malichernostech, snaží se ty druhé přechytračit, ale toho krásného života si nedokážou užívat tak, jak si to život zasluhuje. Svým chováním a radostí ze života dokáže nakazit a ovlivnit životy i lidí kolem sebe. Z pacientů mladou Manku (přírodou bohatě obdařená Veronika Jeníková), či starého Bartůňka (Ľudovít Greššo), na kterého jeho potomci kašlou a využívají ho. Také personál nemocnice je jím okouzlen a fascinován, tak jako primář (Bořivoj Navrátil), vrchní sestra Růžena (Libuše Švormová), dezinfektor Kafka (Josef Somr) a uklízečka Katka (Blažena Holišová). Je to nádherný příběh, ve kterém je obrovská radost ze života a který nám říká, abychom se nebáli užívat si života tak, jak si to zaslouží. (15.08.2010)

Výborný, místy trochu humorný ale jinak neuvěřitelně lidský film. Charaktery jednotlivých postav jsou vykresleny a posléze zahrány do puntíku skvěle. A co jsem nevěděl světoběžník Rudolf Hrušínský byl také pěkný proutník ! O čemž se mohli přesvědčit téměř všechny ženy na interně ! Jinak nás (vás) tento film okouzlí nejen jeho životní moudrostí (někdy i vytahováním), ale i rozšafnou bezprostředností, smutkem a upřímností, zejména v osobě L'udovíta Grešša (dědek Bartůněk), který se o tom přesvědčil sám a to s jeho jen na sebe myslící rodinou. Bezesporu téměř to nejlepší od Karla Kachyni společně s Láskami mezi kapkami deště, se Srnci a se Zlatými úhoři. Když opomenu takové ty jeho první filmy s převážně vojenského prostředí. (26.12.2006)