Sestřičky

Příběh o začínající sestře Marii (půvabná Alena Mihulová) na venkově v 50. letech 20. století, která hledá jednak lásku a sex a jednak smysl života. To první po malých peripetiích nachází v Petroví (Ondřej Vetchý), to druhé nakonec ve své práci v prostředí, kam jí osud zavál a v níž se cítila poprvé v životě potřebná. Její mentorkou se stává její kolegyně, zvaná babi (dobrá Jiřina Jirásková). Další zajímavé postavy: sanitář Arnošt (dobrý Oldřich Vízner), venkovský doktor (František Husák) a primář Ševít (Bořivoj Navrátil). A tak nakonec mladá dívka i přes počáteční nářeky nachází své místo v životě a konečně se cítí šťastna. (15.08.2010)

Karel Kachyňa uprostřed rozplizlosti normalizace nemohl točit filmy tak otevřeně a kriticky, jako ke konci šedesátých let, další Ucho by mu rozhodně v té době neprošlo, zaujal tedy k 50. letům (nuceně?) smířlivější postoj a rozhodl se použít dobově upřednostňovaný rastr sociálněkritický... Vybral si nehostinné lokace čerstvě zkolektivizovaného venkova (tato kontroverzní událost je také ve filmu přímo zmiňována, oběti kolektivizace jsou tu však vykresleny hodně schématicky a dogmaticky jako zatvrzelí zastánci starých poměrů) a modelové schéma nově příchozího pozorovatele - příběh mladé adeptky osvětového povolání-poslání (které se jeho filmy vine jako leitmotiv - Pozor, vizita!, Městem chodí Mikuláš...), zdravotní sestřičky se na pozadí doby sotva vyjímá, dobové běsnění a děsy jsou tu upozaděny a o 50. letech film hovoří jen v druhém plánu. Do popředí je ukotven komorní příběh mladé ženy ve fázi přelomového životného období, ona fáze dospívání, hledání svého místa v životě, frustrace z absence partnera, generační neshody - opozitum k rodičům, vrchní sestře a zpočátku i k významové protihráčce starší zkušené sestřičce ve vynikajícím hereckém zosobnění Jiřiny Jiráskové. Abstraktum Zkušenosti a její přenášení je možná tím hlavním metrem a důvodem, proč celý snímek vznikl. Tak jako na nemocničním oddělení předávají po generace starší a zkušení lékaři své nabyté zkušenosti a vědomosti mladším kolegům a kolegyním či sestrám, konkrétně rutinérský primář, tak i v osobním životě dostává Marie podanou pomocnou ruku právě od své nové spolubydlící a kolegyně. Krásný tragikomický film o generační výměně a její potřebné nikdy nekončící cyklicitě, krásný a poetický film o hledání sebe sama a svého místa v životě a ve světě... A na počátek osmdesátých let skutečně hodně otevřený a odvážný film... (22.12.2007)

Takhle milou Mihulovou jsem snad ještě neviděl. A nikdy bych neřekl, jak jí to bude herecky slušet vedle Jiráskový. Fajnově odvyprávěnej příběh, charismatickej Husák a sympaticky ukecanej Vízner, to musí fungovat. Ono z toho možná nic není tak skvělýho, ale dohromady to Kachyňa umí poskládat parádně. (12.11.2020)

Moc povedený, rozhodně zajímavý film. Líbí se mi i herecké obsazení, Jiřina Jirásková tu byla opravdu skvělá. Tenhle film jsem vždycky měla ráda a na pana režiséra Kachyňu jsem si vždycky potrpěla ale mám od něj radši i jiné filmy, ovšem tu čtvrtou hvězdičku jsem nakonec taky přidala. Navíc je to už taková československá klasika. (14.04.2012)

Sestřičky jsou zvláštní film. Co bych ale musel, je pochválit výkon jako vždy bezchybné Jiřině Jiráskové, které čím dál více přicházím na chuť. Ale ani Alena Mihulová nepodala špatný výkon a jejich vzájemná chemie působila dobře. Po stránce komediální na mě film moc dojem neudělal. Pro mě to je spíš takový řez do všedního života v padesátých letech uprostřed ničeho. V této rovině jsou Sestřičky fajn a řadím je k ostatním filmům, které mam svým způsobem rád, protože mě tahle doba prostě fascinuje. Asi proto, že jí znám jen z těchto filmů. (15.09.2017)