Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jiří MacákHrají:
Vilém Pfeiffer, Mária Markovičová, Petr Čepek, Marie Málková, Karel Chromík, Jana Hlaváčková, Václav Babka, Rudolf Hrušínský ml., Luděk Munzar (více)Obsahy(1)
Hospodářská krize dolehla počátkem 30. let také na obyvatele rázovitého moravskoslovenského venkova. Do rodné chalupy se z města vrací hlavní hrdina i se svou rodinou, protože nemohl nikde sehnat práci. Jenže mladší bratr jej nevítá s nijak otevřenou náručí... Režisér Karel Kachyňa se plně podřídil normalizačním požadavkům a natočil plochou ilustraci, která se zaklíná třídním bojem. Předlohu poskytl slovenský spisovatel Peter Jilemnický, ale dějiště bylo ve filmu pozměněno na folkloristicky vděčnější místo, aby režisér mohl vylíčit nejen místní kroje, ale také hudební zvyklosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Karel Kachyňa měl talent na výběr témat i vytváření atmosféry. Jeho zpracování povídky Petera Jilemnického je poetičtější než straší slovenská verze Bratia. Zasazení příběhu do Kopanic s ukázkou místního folklóru příběh zjemňuje. Těžké živobytí hraničící se živořením odkrává to podstatné v lidských vztazích. V případu jednoho bratra vede k soudržnosti, v případě druhého k závisti přecházející v otevřené nepřátelství. scénář: Josef Vaculík, Jan Matějovský, Karel Kachyňa, pomocná režisérka: Milada Mikešová, 2. kameraman: Oldřich Hubáček ()
Na Žitkovou a do prostředí Kopanic původně zasadila Věra Hofmanová knihu Želary, takže tak nějak mohla adaptace její Jozovy Hanule vypadat, kdyby ji Ondřej Trojan nepotopil nevhodným výběrem většiny herců a bizarním pseudofolklórem. Dcera poslední místní bohyně donedávna věštila. Každopádně: Kopanice byly vždycky chudý kraj: pozadí pro skrytou propagandu jak dělané. Není nad to připomenout socialistickému lidu v době tuhé normalizace, že by mohlo být hůř a od režiséra Kachyni fóry typu "u bolšánů se o práci neprosí" zní přeci jenom umělečtěji. Co si s tím mám potom počít? Pro mne "Škaredou dědinu" nakonec vysoce převyšují Čepkovo herectví a hlas horňáckého zpěváka Luboše Holého. ()
Na Kachyňu dost temné a ponuré. Mírně, ale opravdu jen mírně tendenční. Každopádně pěkně vystavěné drama a nahlédnutí do tradic a kultury moravského venkova je velmi příjemné. Petr Čepek je vynikající, ostatně jako obvykle, další postavy rozhodně také dobře obsazené a zahrané. Tento film podle mě neprávem poněkud zapadl, mockrát se v televizi neobjevil. ()
Filmová balada, využívající hudbu stylizovaného souboru Chorea bohemica Jaroslava Krčka a v obrazové rovině moravskoslovácké (pravděpodobně horňácké) folklorní tradice (metody lidového léčitelství ovšem směřují k slovenskému prostředí, v němž se odehrává původní Jilemnického přeloha) nasnímané Jiřím Macákem (jeho dílem je i Schmidrova hororová pohádka Siroty), šikovně obsazená (např. jedna z mála filmových rolí Marie Málkové, Petr Čepek asi byl zcela jasný do role démonického a vášním podléhajícího Vendela Juricy). ()
Škaredá dědina a v ní žijící lidé svoje nelehký životy. Úroda není zaručená, není práce, všude bída a hlad. Ve filmu jsou zachyceny všechny dobové folklórní zvyky a tradice. Třeba jako Tři králové, Masopust, pálení a topení Morany. Škaredá dědina soudě i dle zdejšího hodnocení je asi jedním z méně známých filmů Karla Kachyni. A je to škoda. Svoje kouzlo i díky (myslím si)věrohodnému zachycení své doby bezesporu tenhle film má. ()
Reklama