Směšný pán

Film, který mě uchvátil. Pokud ho dokážete docenit, zůstane v paměti a vyvolává i zpětně pozitivní dozvuky v myšlenkách. Má výtečnou nemocniční atmosféru, melancholickou, posmutnělou, což doplňuje nádherná osobitá poetika a hudba. Vůle žít, překonávat problémy, hledat naději... úžasné a nejednoznačné prolínání snů a reality, kde si s námi režisér hraje, potřebujete hlavně vlastní fantazii... a tady se ukazuje, jaký byl Karel Kachyňa filmařský génius! Úchvatné filmové rozuzlení... 90 % (03.11.2017)

Mám rád tvorbu Karla Kachyni a totéž můžu říct o scénářích Jana Procházky. Spojení obou tvůrců přineslo české kinematografii mimo jiné výborný Kočár do Vídně. V tomhle případě ale jsem z jejich filmu rozpačitý, protože Směšný pán mi při nejlepší vůli nesedl a mohou za to oba pánové současně. Je to snímek o stáří, deziluzi, umírání a především o jednom nikoliv vlastní vinou zmařeném životě. Jenže scénář mi přijde příliš rozmělněný, protože tohle by stačilo na středněmetrážní, řekněme, 35-45minutový film v ideálním případě spojený s dalšími tématicky zpřízněnými filmovými povídkami do jednoho povídkového filmu. Typická Kachyňova poetika tentokrát film zpomalovala neustálými kamerovými výlety na průčelí domů, pražské věže a městské ulice. Celý snímek vlastně táhne brilantní hudba Zdeňka Lišky a herectví filmového veterána Vladimíra Šmerala. Tématicky příběh odpovídá ústřednímu motivu Procházkovy tvorby, tedy vyrovnávání se s politickými excesy našich poválečných dějin, v tomto případě politických procesů 50. let. Celkový dojem: 45 %. (07.11.2010)

Má to výzor uspávanky, ale pritom je to slušný thriller. Profesor sa po operácii srdca nikam neponáhľa, ale myslí mu to stále dobre a nielen matematicky ale aj ľudsky. Nájsť dom podľa strechy v Prahe nie je žiadna sranda a s úskokmi malého chlapca uniká nástrahám nemocnice a doktorov, aby dosiahol, čo potrebuje. Nebol by to Kachyňa, keby do filmu nedal detskú dušu, tentokrát do starého muža, ktorý si naviac nesie traumu z nespravodlivého väznenia. Výborný je kontrast šedi nemocnice s krásnym hudobným motívom pri sledovaní výhľadu na strechu s holubmi a vyvešaným prádlom. –––– Jestli mi to budete takhle jebat, tak vás vylifruju do zahradnictví. –––– Je namazanej jako ložisko. Za bílýho dne. Doktoři strašně chlastaj. (11.06.2015)

Mám rád neznámé a zapomenuté filmy, tím spíš když jsou z nové vlny. Směšný pán vyniká hlavně svým žánrovým rozsahem-je to mysteriózní drama, kritika režimu a občas i tragikomedie. Tradiční Kachynovy řemeslné kvality nechybějí (kamera často používá k navození snové atmosféry rozostřené okraje záběrů), Liškova hudba je výtečná a Vladimír Šmeral exceluje tak, že jsem mu při jeho sabotážích nepokrytě fandil. To se ovšem nelíbilo doktorovi Adamírovi a jeho jeho hláška "pokud nám to tady budete takhle jebat" mne docela hodně pobavila :) (25.04.2010)

Možná je trochu škoda, že se v tomhle filmu prakticky všechno podstatné dozvíte až úplně na konci (i když pokud si přečtete oficiální text distributora, dozvíte se to hned). Je samozřejmě účinné nechat diváka hledat, dumat, pochybovat, přemýšlet a domýšlet si, ale ve Směšném pánovi se podle mě divák nemá o co opřít, takže spíš jen tápe a čeká, zda se dočká nějakého rozuzlení. (22.04.2008)