Smrt krásných srnců

Tento vysoko hodnotený český film je akoby "dva v jednom". Prvá polovica filmu je výrazne humorne ladená a v mnohom mi dokonca pripomenul film Vrchní prchní. Čakal som drámu z obdobia protektorátu Čechy a Morava a nejako som sa nestačil čudovať, čo tam robil ten polhodinový úsek filmu s vysávačom Electrolux, naháňačkou o to, kto predá najviac chladničiek a kto dostane trápnu pusu od bohatej paničky. Dalo sa to pozerať, ale takýchto jemných komédií natočili Česi aj stovky a pripadalo mi to dosť naťahované. Druhá polovica filmu i všetky scény okolo rybárčenia celkový dojem podstatne vylepšili, ale ja som od toho čakal úplne iný film- hlavne omnoho vážnejší. Smrt krásnych srncú je dobrý film, ale vzhľadom na vysoké postavenie v rebríčku CSFD ma jemne sklamal. Vedel by som z fleku vymenovať minimálne desať iných československých filmov, ktoré sú v mojich očiach podstatne lepšie, ale v top rebríčku oveľa nižšie, ak vôbec. 70%. (25.03.2012)

Pomaly zisťujem, že kedysi sa točilo veľmi veľa umeleckých, poetických filmov plných inotajov v tejto našej oblasti. Príbeh tohto židovského obchodníka som spočiatku považoval za niečo zo 70. či 80. rokov, veď som ani spočiatku netušil, že je žid alebo Žid, ani to vlastne neviem, každopádne ma to trocha prekvapilo. Bral som to ako príbeh podomového obchodníka a jeho starostí, či hlúpostí, ktoré narobil. Postupne ma to však čoraz viac nudilo a scénky mi prišli zbytočné. Taktiež humoru tu veľa nebolo, myslím, že u Čechov to je preceňované dielo. (15.02.2014)

Pozoruhodný byl způsob, kterým Ota Pavel dospěl ze sportovního novináře slibných reportážních próz (DUKLA MEZI MRAKODRAPY) nejprve k beletrizaci životních osudů vrcholových sportovců (SYN CELEROVÉHO KRÁLE) a posléze i vlastního života. To však bohužel v době, kdy se začal uzavírat tragický příběh jeho života mezi lékařskou ordinací a občanskou existencí. Poetické vidění světa, vlastní tomuto mistru pera, beze zbytku - nikoliv poprvé ani naposled ve své skvělé filmografii - ztvárnil Karel Kachyňa. Totéž platí i v tomto případě také o Kachyňovi scénáristovi. Poetický obraz prvorepublikové reality popisovaný na životních osudech rodiny, jejíž postavy nemají daleko k hrabalovským hrdinům, dotváří skvěllé postižení genia loci Poberounčí dnes nazývaného Krajem Oty Pavla. Silné a původní je i vidění protektorátní reality, v němž se kombinuje dětský pohled "zdola" s tím věcným, oproštěným. Kombinace hrůz a zoufalého vzepětí sil u těch, které nepostihla péče nacistického "nového řádu", je dalším rozměrem skvělého díla. Mimořádné jsou i kreace Heřmánkova, Hrušínského a jak se zdá, i přehlížené Marty Vančurové. Myslící divák je tímto obrazem moudré, soudné pošetilosti nadšen a Pavel dnes na pomyslných nebesích desáté Múzy podává ruku svému autorskému druhu. A to přesto, že od premiéry uplynulo "pouze" dvacet let a fous. (01.01.2008)

První polovina je spíš taková příjemná hořkosladká komedie, a druhá velmi dojemné drama z války, které nenechá člověka chladným. Heřmánek hraje skvěle a spojení několika povídek Oty Pavla se vydařilo. Film drží pohromadě, nemá hluchá místa a je skutečně moc pěkný. Za mě lepší než Zlatí Úhoři. Moc se mi to líbilo. (08.05.2019)

Natočené je to dobre. Herec Karel Heřmánek si tu zrejme strihol svoju životnú úlohu. Geniálny Rudolf Hrušinský opäť exceloval, tak ako vždy. Skúsený režisér Karel Kachyňa odviedol ako obvykle výbornú prácu. No i napriek všetkým týmto kladom si ma snímok "Smrť krásnych srncov" nepodmanil, neopantal, nezískal. Príbeh zmiešanej židovsko-českej rodiny z predvojnových a následne i vojnových rokov ma nezaujal. Väčšina uživateľov čsfd s právom hodnotenia a komentovania je z tohto filmu očarená, ja však ich nadšenie nezdieľam. Pre mňa je to len priemerný český snímok z polovice osemdesiatých rokov minulého storočia. *** (11.08.2020)