Smrt krásných srnců

Ze dvou třetin lehce poetická a místy značně rozšafná komedie s hlavní postavou nezdolného optimisty, z jedné třetiny o poznání vážnější a smutnější drama. Karel Heřmánek jednoznačně podává životní výkon. Z těch prvních dvou třetin čiší kouzelná atmosféra, z té třetí třetiny mrazí. Kachyňovi se skutečně velmi umně podařilo spojit více povídek v jeden kvalitní celek. Právem jeden z nejslavnějších a nejúspěšnějších českých filmů osmdesátých let. (29.05.2014)

Takhle nějak bych si představoval dokonalou symbiózu Hřebejkovy tragikomedie a Menzelovy poetiky. Jeden z klenotů československého filmu, který mi dlouho unikal. Ačkoli jsem předlohu Oty Pavla nečetl, podle zdejších komentářů to vypadá, že ani v tomto bodě nezůstal film nic dlužen. Excelentně vyprávěný příběh ze života českožidovské rodiny v dobách podzimu a následného pádu První republiky, spojeného s životem v Protektorátu. Strhující příběh ze života plného velkých zvratů, podnikatelských plánů, radosti a zmaru. Lidskost, závist, přátelství a láska, přetvářka i odpuštění. To je směs všech citů, které film mimoděk nabízí. Krásně přirozeně a bez zbytečného patosu. Skvělý Karel Heřmánek v hlavní roli. 88% (13.10.2011)

Co ve mně měl film zanechat? Nezáleží na tom, jestli jste věrný, poctivý člověk nebo vychcaný kurevník, protože náckové vás budou šikanovat tak jako tak? Přesně to jsem si z filmu odnesl. Nepřišel žádný trest za Leošovo amorální chování. A závěr, kdy asi dvacetkrát zopakoval, že musí klukům dovézt maso, aby byli do koncentráku silní, mně přišel až směšný... 50% (17.06.2012)

Karel Kachyňa zkrátka uměl. A Ota Pavel taky. Rybářské prostředí mě nikterak nevzrušuje, a přesto v jeho povídkách a románech je tolik nadšení, že to zapůsobí snad na každého. A když to ještě zfilmuje režisér Ucha a obsadí hereckým výkvětem osmdesátých let, musí to dopadnout dobře. Ale že až takhle dobře, to je pro mě překvapení. Totiž, jak už tu bylo mnohokrát napsáno, natočit film podle knížky Oty Pavla, to je kolikrát těžší než zastřelit srnce s upřímnýma, téměř lidskýma očima... (12.05.2007)

Portrét tatínka Oty Pavla, "ďábelského" prodavače ledniček a vysavačů, svůdce žen, fandy boxu, rybáře atd., očima Karla Kachyni se mimořádně povedl. Panoptikum českých postaviček nádherně předvedené panoptikem českých herců, od bohémského Poppera, přes lehce nevrlého Proška, excentrického profesora Nejezchleba, lehčí dámičky až k profesorově papouškovi. "Máš prdel?" ptá se papoušek. Mám, tuhle prdel, srandu, legraci, ve své sbírce mám. I s tím méně veselým koncem, který se mi nelíbil tak jako počátek filmu. Ale i konec je dobrý a k příhodám Oty Pavla nepochybně patří. BTW - Z nějakého důvodu jsem dostal při filmu chuť zajít po letech k Rozvědčíkovi a něco tam zbaštit... Silné ****. (20.09.2008)