Beze stopy (E04)

Tady se všichni zas asi zbláznili. Patetický příběh s mnoha nepravděpodobnými momenty, nevěrohodným Švarcem a na konci trapně dojímajícím se Vetchým (který celkově taky nic moc), navíc stokrát viděné klišé typu "jsem sám a chci bejt sám, ale ejhle, nechám si do života celkem bez řečí vetřít jednoho dementa, jednu afektovanou krávu s děckem, a hned si k nim vytvořím citové pouto, přestože se (hlavně první jmenovaný) chovaj opakovaně jak hovada, jé, já jsem vlastně strašně hodnej a cituplnej člověk". Tady prostě lidi viděj Vetchýho a nešetřej chválou a vysokým hodnocením. Předchozí povídka je mnohem realističtější a zábavnější, přesto je modrá. (18.12.2019)

Ondra Vetchý je zatracená jistota, pochmurná atmosféra neznámých českých lesů v předvánočním čase další a drsný příběh komplikovaných vztahů bez jakéhokoli náznaku na happyend už je jen třešničkou na dortu. Semtam to chce drama, které doopravdy skončí tak krutě, jak je celou dobu konstruováno. Právě taková podívaná nám ukáže, jak těžké je v některých situacích třeba i to, jak si nepos*at život. (20.12.2019)

Viděl jsem to už asi popáté, ale zase mě to přikovalo až do samého konce. Karlova věta "!lidem se vyhýbám" je už pár let moje životní motto, lidi jsou fakt humus, kterýmu se nedá věřit. Nemám rád lidi. Nesnáším je, zrušil jsem všechna přátelství a kamarádství. Nevěřím nikomu a ničemu. Lidi mě neskutečně s***u. Nádherný film plný pravdy a lidech a jejich mnohdy maskované zrůdnosti. (20.02.2021)

Tome, u mě dobrý! Ondřej Vetchý prostě umí. Proto mě mrzelo, že o životě a motivech jeho postavy jsem se mnoho nedozvěděl, na rozdíl od ostatních. Navíc bych si dovedl představit celý film jen s ním. Po úvodu, který měl napětí, byl opravdu hutný, se film změnil. Ovšem protože noví účinkující na scéně mi byli nesympatičtí, pro mě k horšímu. Závěr byl snad až přehnaný, ale působivý. (15.12.2019)

Zérie vygradovala, kdy dosud to byla přetlačovaná mezi partnery (a někdy penězi), nyní, v podstatě „správňákovi“, vlezli do života dva (až tři) magoři, které „musí“, ač nerad, před sebou navzájem zachraňovat. Ovšem je-li magor hoden toho slova, nedá se nic dělat... ----- Nevím, je-li na místě generalisovat, ale nemohu se zbavit pocitu, že vždy vše podělaly dámy. Všiml jsem si ještě jedné jistoty – přesto, že pokaždé utíkají, nakonec se ke svému magorovi vždy vrátí. Např. ve filmu Všechno bude, či (za starší tvorbu) Jízda (1994). Čili vypadá to, že heslo: „Kdo chce kam, pomozme mu tam (přesto, že ani nemusíme)“ stále platí a nic s tím neudělá ani český Old Šetrhend – Ondra Vetchý. ----- Série byla velmi zajímavá a rád si ji o5 šlehnu i přesto, že budu vědět, kterak vše dopadne... Díky ČT! (16.12.2019)