Balada o pilotovi
A Pilot Tale
Režie:
Ján SebechlebskýKamera:
Tomáš StanekHudba:
Jan MaxiánHrají:
Lucie Žáčková, David Švehlík, Antonie Formanová, Jiří Dvořák, Petra Špalková, Vladimír Javorský, Sebastian Pöthe, Mikuláš Zelenka, Alois Tichý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vrátili se domů, do Československa, a věřili, že přijde tolik vytoužený mír. Historie ale rozhodla jinak. Přes dva a půl tisíce pilotů sloužilo v uniformách britského královského letectva. Pro Brity hrdinové, kteří spolurozhodli o výsledku války, u nás po válce souzeni za velezradu... Balada o pilotovi se odehrává na sklonku léta 1945 a na počátku roku 1946, tedy v době plné euforie z nově nabytého míru, kdy se válkou zborcená síť mezilidských vztahů začala znovu utvářet. Zprvu se mělo za to, že vládu přebírá prvorepubliková demokracie, ale osud Československé republiky byl jiný – komunistické síly se pomalu, ale jistě infiltrovaly do všech společenských oblastí. Jejich obětí se stal i příslušník RAF, kapitán Emil Malík, který se se svými kolegy vrátil domů, k rodině do Prahy. Reálným předobrazem kapitána Malíka byl Karel Balík, tchán autora námětu a scenáristy Jiřího Stránského... Před válkou byl Emil Malík slavným pilotem. Na začátku války odešel ze země přes Polsko v domnění, že bude moci bojovat proti Hitlerovi, ale Sověti jej zavřeli do gulagu. Odtamtud vysvobodil československé zajatce generál Píka, jenže Stalin cizí letce na svém území nestrpěl, a tak se piloti dostali lodí kolem světa až do Anglie. Tam Malík spolupracoval s vojenskými spojeneckými špičkami, vezl Beneše do Moskvy za Stalinem k podpisu spojenecké smlouvy, létal s Churchillem i s holandskou královnou Vilemínou... Ústřední linkou Malíkova příběhu je i jeho vztah s manželkou Karlou, na němž se podepsalo šest válečných let. Jako manželka zahraničního vojáka zažila tři roky v koncentračním táboře ve Svatobořicích a o jejich děti se musela postarat její sestra... Balada o pilotovi zaznamenává nejen dramatické akce Malíka a jeho kolegů z RAF, ale i nátlakové akce sovětské NKVD, Lidového komisariátu pro vnitřní záležitosti, který se snažil získat jeho spolupráci za každou cenu... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (105)
Velmi závažné a důležité téma zdůrazněné závěrečným posttitulkovým vstupem pana Stránského osobně coby autora námětu, pohříchu byl tento vstup mnohem sugestivnější, než celý film před ním... (skutečný příběh je mnohem silnější, než jeho filmové zpracování, což lze připsat coby deficit tomuto projektu) Osobně bych upřednostnil méně vztahové tématiky (rozpad vztahu válečným odloučením a předchozími nevěrami pochopitelný, ale nemusela se tomu věnovat polovina filmu) a více dramatického prvku a napětí, stejně jako geopolitického kontextu. Každopádně díky České televizi, že takovéhle projekty realizuje, na tyhle tragické události týkající se naší poválečné historie bychom neměli zapomínat...jde o součást naší kolektivní paměti... ()
Na televizní tvorbu velmi zdařilé. Dobové prostředí bylo době vylíčeno, až mi první půlku filmu přišlo, že film se věnuje jenom jejímu vylíčení. Ale vlastně tomu tak nebylo. Od počátku tam byla tajná služba, která čím dál tím vstupovala do děje a ovlivňovala ho. Ta proměna děje tam byla vylíčeně dobře. Za mě rozhodně pochvala a příslib toho, že ČT zvládne i dobrý film, na rozdíl od těch, co jsem měl možnost v poslední vidět. ()
Je to vůbec poprvé, co se přibližuje takhle robustně odvrácená tvář Třetí republiky. Nadprůměrný scénář doplňuje skvělé herecké obsazení, výrazné prokreslení poválečné každodennosti a skvěle jsou zachyceny i první kroky sovětizace. Mimořádně zajímavé je asi vůbec první dramatické zachycení komunistického zločince Bedřicha Fricka Reicina. Pochmurný, tragický příběh ovšem klade na televizního diváka. Není to ani řachanda, ani akční podívaná. Je to tragédie velkého lidského života a výrazné skupiny národních hrdinů, legionářů druhého odboje. A v každém případě mimořádně podnětné umělecké dílo. ()
Odepisovaný režisér Ján Sebechlebský konečně může pojíst namazaný chleba, který si za svoji odvedenou práci zasloužil. Za tvůrčí zločiny v podobě Ordinace v růžové pindě by si sice zasloužil být po zbytek kariéry jen o chlebu a vodě, ovšem za zajímavý profil hrdinného válečného pilota obšourníka má rozhodně nárok na chutný dlabanec. David Švehlík má v posteli Lucii Žáčkovou, o kus dál se pohybuje Gabriela Marcinková a přesto to s ním nic nedělá, nicméně na pilotním seznamu má pár (anonymních) nestoudných zářezů v podobě milostných avantýr, v zádech má sovětskou rozvědku a v závěru trošku zhebne. Spád událostí je pomalejší, asi dvacet nadbytečných minut bych z filmu vystřihl, rozhodně však nechybí náběh na kontroverzi. A talová lesbická hospodyně se také počítá. Jedná se o televizní film a je tedy nutné počítat s tím, že výpravná stránka je skromnější, závěrečná triková pasáž s leteckou havárií je na samé hranici nechtěné směšnosti, ovšem režisér prokázal, že náročnější látku zvládá obstojně i neotřele. Pochopitelně jeden jeho schopný film vlaštovku na pyji neochočí, takže to chce vydržet a neupínat se k povrchním komerčním blábolům. Tenhle režijní směr pilotoval relativně bez větších turbulencí. 7/10 ()
"Válka skončila....neskočila" Letos již další snímek mapující období po 2. světové války v Československu. Zároveň další snímek o osudech českých válečných pilotů působících za války ve Velké Británii. Ani druhý Toman ani druhý Hřbitov pro cizince (výborný televizní film z roku 1991) se bohužel nekoná. Film má jistě silný závěr, zejména když se úplně nakonec z úst samotného autora námětu Jiřího Stránského dozvídáme, jak to celé bylo (viz Malík alias Balík), ale po většímu času se v něm až moc akcentuje vztahová linka příběhu (Malíkův složitý vztah k manželce, podobně napjatý vztah jeho ženy se svou sestrou). Naopak o dost méně se toho člověk dozví, jak to vlastně bylo s Malíkovou spolupráci s NKDV za války, když on tvrdí něco jiného než oni ("podepsal jsem mlčenlivost ne spolupráci" x "jste náš člověk"). Mezi silné momenty snímku určitě patří, když mu sovětský agent říká, že oni umí "být trpěliví, nezapomínat a neodpouštět". Ale myslím si, že snímek měl v tomto ohledu větší potenciál, než jaký se podařilo naplnit. ()
Reklama