Balada o pilotovi
A Pilot Tale
Režie:
Ján SebechlebskýKamera:
Tomáš StanekHudba:
Jan MaxiánHrají:
Lucie Žáčková, David Švehlík, Antonie Formanová, Jiří Dvořák, Petra Špalková, Vladimír Javorský, Sebastian Pöthe, Mikuláš Zelenka, Alois Tichý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vrátili se domů, do Československa, a věřili, že přijde tolik vytoužený mír. Historie ale rozhodla jinak. Přes dva a půl tisíce pilotů sloužilo v uniformách britského královského letectva. Pro Brity hrdinové, kteří spolurozhodli o výsledku války, u nás po válce souzeni za velezradu... Balada o pilotovi se odehrává na sklonku léta 1945 a na počátku roku 1946, tedy v době plné euforie z nově nabytého míru, kdy se válkou zborcená síť mezilidských vztahů začala znovu utvářet. Zprvu se mělo za to, že vládu přebírá prvorepubliková demokracie, ale osud Československé republiky byl jiný – komunistické síly se pomalu, ale jistě infiltrovaly do všech společenských oblastí. Jejich obětí se stal i příslušník RAF, kapitán Emil Malík, který se se svými kolegy vrátil domů, k rodině do Prahy. Reálným předobrazem kapitána Malíka byl Karel Balík, tchán autora námětu a scenáristy Jiřího Stránského... Před válkou byl Emil Malík slavným pilotem. Na začátku války odešel ze země přes Polsko v domnění, že bude moci bojovat proti Hitlerovi, ale Sověti jej zavřeli do gulagu. Odtamtud vysvobodil československé zajatce generál Píka, jenže Stalin cizí letce na svém území nestrpěl, a tak se piloti dostali lodí kolem světa až do Anglie. Tam Malík spolupracoval s vojenskými spojeneckými špičkami, vezl Beneše do Moskvy za Stalinem k podpisu spojenecké smlouvy, létal s Churchillem i s holandskou královnou Vilemínou... Ústřední linkou Malíkova příběhu je i jeho vztah s manželkou Karlou, na němž se podepsalo šest válečných let. Jako manželka zahraničního vojáka zažila tři roky v koncentračním táboře ve Svatobořicích a o jejich děti se musela postarat její sestra... Balada o pilotovi zaznamenává nejen dramatické akce Malíka a jeho kolegů z RAF, ale i nátlakové akce sovětské NKVD, Lidového komisariátu pro vnitřní záležitosti, který se snažil získat jeho spolupráci za každou cenu... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (105)
Filmy České televize jsou známé tím, že většinou mají vysoké cíle, ale pohoří hned na startu. Balada o pilotovi balancuje na hraně až do konce a já vlastně doteď nevím, jestli se mi spíš líbila anebo ne. Chvílemi to bylo skvělé, chvílemi slabší a hlavně se to dost často hodně táhlo. David Švehlík byl výborný, o Lucii Žáčkové jsem až do scény v letadle nebyla úplně přesvědčená. Líbilo se mi ale vykreslení jejich vztahu, který se naprosto změnil v průběhu války. Moc jsem nechápala zbytečnou odbočku k ruskému varhaníkovi, ale tak to se mi občas stává. Co za mě filmu hodně ublížilo, je poslední interiérová scéna na letišti. Možná si film za čas pustím znovu a buď hvězdu přidám, anebo uberu. Zatím za váhavé tři hvězdy. ()
Co beru jako velké plus je to, že se film neomezil jen návrat pilotů a následnou buzeraci ze strany komunistických pohůnků, ale dal prostor i rodinám. Na manželky, rodiče či děti se dost často zapomíná a cesta k znovunavázání vztahů musela být často bolestivá či dokonce nemožná. Kor když během nepřítomnosti vyplavou na povrch četné nevěry. Tahle linka sice mohla působit trochu chladně, ale mě to sedělo a Lucii Žáčkové to se Švehlíkem skvěle (ne)klapalo. Linie politická mě jako vždy dokázala nakrknout, ale přesto mi připadala trošku nedotažená. Samozřejmě je jasné, že NKVD byla všehoschopná, ale aby jeden z jejích nejvyšších představitelů věnoval tolik energie k získání ne až tak významného pilota, o tom jsem musel pochybovat. A to samé platí i o závěru, jakkoliv byl výborně natočený. Ale i přes tyhle rozpaky jsem spokojen a to i proto, že podobných záležitostí je v našich luzích a hájích jako šafránu. 70% ()
Zmařený potenciál... Škoda. Kdo mně zná, ví že už od mala jsem blázen do letadel i těch, kteří v nich hlavně v RAF a USAAF létali za války. A ví také jak strašně nesnáším komanče nejen za to co jim po jejich návratu do vlasti provedli. Proto také vítám každý takový počin, který tuto dobu připomíná i s jejími zločiny a nespravedlností. Padesátá léta byla nejodpornější období našich dějin a jak už jsem to někde psal, byla dle mého názoru horší i než léta válečná. Tak nějak mi připadá přirozenější, když naše vlastence a výkvět národa týral a leckdy i popravoval nacistický okupant, než v padesátých letech zfanatizovaný český bolševik dirigovaný z Moskvy. Začátek filmu zaujal. Přílet našich letců Liberátory a pak pochod před jedním z nich v markingu Coastal Command naší 311. perutě dával tušit, že filmařům radil někdo kdo znal a měl jsem z toho radost. To potvrdily i Spity poslednějších verzí se čtyřlistými vrtulemi tak jak se na konec války slušelo... Už tehdy kvůli Rusům našim dovolili z Anglie návrat až v létě. Do té doby často plnili další úkoly jako třeba shozy potravin, nebo shozy mnoha tun pum do oceánu. I při těchto již nebojových letech docházelo k nehodám a tak byť po válce se pár našich návratu zkrátka nedočkalo jen díky této prodlevě.. Návraty těch co přežili 6 let krutých bojů a to často už Polska a Francie nebyly snadné. Leckdo doma čekat nevydržel, leckoho umořil koncentrák, někdy se staří rodiče nedožili. I ti co měli štěstí a shledali se těžko navazovali kontakty včetně těch intimních po tak dlouhé době. Národ je však vítal jako hrdiny, modré battledressy na ulicích oprávněně budily rozruch a někdy budily skutečně i negativní emoce, protože nejhorší dvě bombardovýní zažila Praha na jaře roku 1945. To, že se jednalo o americké nálery a ne britské místní pochopitelně nevěděli. Letec jako letec, bombarďák jako bombarďák. Film pak celkem zajímavě začne ukazovat ten krátký čas před rokem 1947, kdy už většina těch co neutekla byla pozatýkána, propuštěna od letectva a kdy už bolševik tvrdě ukázal, kdo tu teď bude pánem. Ve filmu mi trochu vadilo jak onen ruský záporák byl zkrátka všude a u všeho... To sorry, ale ten jeho poslední výstup na letišti.. to už byla hrůza. Jinak film celkem ušel, Švehlík měl charisma, Dvořák standardně také a Žáčková (známá hlavně z reklamy jednoho operátora) jak mi zprvu neseděla, tak jsem si na ni nějak zvykl. Co mně zvedlo ze židle bylo, když syn Malíka si létá na Štědrý den s kovovým letadélkem a dělá s ním výkruty... Malík si ho vezme na klín a povídá, že to je bombarďák, Wellington a že by s tím takovéhle výkruty dělat nešly... a následuje vyprávění jak je nad Maltou ostřelovala ponorka... Jenže syn měl v ruce Mosquito a s tím samozřejmě dělat výkruty šlo, protože to byla sakra obratná stíhačka... Tohle bylo nějakému poradci filmařů na pohlavek! Celkově jsem filmu docela zklamán. Doslov pana Stránského byl zajímavý, ale bohužel film skončil fakt divně. Co mi v hlavě zní jsou ony tři zásady NKVD: Jsme trpěliví, nezapomínáme a neodpouštíme... Ano, na tohle bychom neměli ani dnes zapomínat i když NKVD se dnes už jmenuje jinak. Každopádně ČT celkem překvapila. Dávám tedy za tři sklenky whisky v letecké klubovně. Každopádně pokud to někoho zaujalo, doporučuji raději než toto dosud nepřekonaný TV film z roku 1991 - Hřbitov pro cizince. * * * () (méně) (více)
Odepisovaný režisér Ján Sebechlebský konečně může pojíst namazaný chleba, který si za svoji odvedenou práci zasloužil. Za tvůrčí zločiny v podobě Ordinace v růžové pindě by si sice zasloužil být po zbytek kariéry jen o chlebu a vodě, ovšem za zajímavý profil hrdinného válečného pilota obšourníka má rozhodně nárok na chutný dlabanec. David Švehlík má v posteli Lucii Žáčkovou, o kus dál se pohybuje Gabriela Marcinková a přesto to s ním nic nedělá, nicméně na pilotním seznamu má pár (anonymních) nestoudných zářezů v podobě milostných avantýr, v zádech má sovětskou rozvědku a v závěru trošku zhebne. Spád událostí je pomalejší, asi dvacet nadbytečných minut bych z filmu vystřihl, rozhodně však nechybí náběh na kontroverzi. A talová lesbická hospodyně se také počítá. Jedná se o televizní film a je tedy nutné počítat s tím, že výpravná stránka je skromnější, závěrečná triková pasáž s leteckou havárií je na samé hranici nechtěné směšnosti, ovšem režisér prokázal, že náročnější látku zvládá obstojně i neotřele. Pochopitelně jeden jeho schopný film vlaštovku na pyji neochočí, takže to chce vydržet a neupínat se k povrchním komerčním blábolům. Tenhle režijní směr pilotoval relativně bez větších turbulencí. 7/10 ()
Začátek vypadal velice slibně. Dobré kostýmně i zpracováním doby. Pak ale chybělo větší napětí a ponurost doby. Jenže to možná bylo tím, že ještě neproběhnul únor 1948. Ovšem ten ruský (pardon – sovětský) parchant stál za to i v době poválečné „svobody“. Hlavně na konci. Ten jeho pohyb rukou byl drsný. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (16)
- Scéna, kdy příslušník Veřejné bezpečnosti vede Emila Malíka (David Švehlík) za majorem Bedřichem Reicinem (Jan Hájek) z Hlavní správy obranného zpravodajství, se natáčela v interiéru někdejšího sídla ÚV KSČ (dnešní budovy Ministerstva dopravy). (HonzaBez)
- Kniha o pilotovi Malíkovi s názvem „Balada o pilotovi“ vyšla až v roce 2013. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
- Historické letouny ve filmu se natáčeli s věrnou kopií americké Dakoty. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
Reklama