Trápení

Kachyňa je společně s Vláčilem mému srdci nejbližší český režisér a zde se mi to už poněkolikáté potvrdilo. Je až neuvěřitelné, že dětský snímek ze 60. let je dnes považován za umělecký a něco to vypovídá o stavu tehdejší a dnešní kinematografie. Ono se té většině dnešních diváků není co divit - na poetiku, jakou je Trápení naplněno až po okraj, dnes nenarazí nikde, stejně jako na vyprávění především obrazem a ne tunami zbytečných, prázdných a afektovaných slov. Téměř každý záběr je krásně zkomponovaný a vypiplaný k dokonalosti. Stejně tak mladinká Jorga Kotrbová je ve své roli hrdého děvčete výtečná, opět zafungoval Kachyňův pověstný čich na mladé talentované herečky. Ještě bych zmínil závěr, který na první pohled není ničím zajímavý, ale přece je. Je šťastný, ale přesto uměřený a zbavený jakéhokoli zbytečného patosu. Kdo to dneska umí? ps: napodruhé a z filmového pásu ještě lepší, vlastně dokonalé. Bez přehánění jeden z nejlepších českých filmů vůbec. (07.07.2012)

V tomto poetickom filme s množstvom krásnych scenérií i nežných citových pohladení ukázal Karel Kachyňa, akým je majstrom pri prehľadávaní zákutí duše dospievajúceho dievčaťa. Prekvapilo ma, že onou herečkou je Jorga Kotrbová, ktorú si pamätám až z Boháčka. Napriek všetkým kladom nemôžem dať viac ako tri hviezdičky, aby som zachoval proporcie, i keď som bol s filmom veľmi spokojný. (22.11.2021)

"Klukatá...klukatá...!". Ale charakterově silná, spravedlivá, nebojácná, rázná a nádherně osobitá. Krásné, upřímné přátelství a starost, i když o někoho, kdo nemůže poděkovat, vlastně ano, kůň mluví očima a moc dobře ví, koho k sobě pustit, stejně jako Lenka. Setkání dvou samotářů svých světů je doprovázeno skvělou hudbou, lehkými politickými narážkami, nadčasovou kamerou a klasickou precizností režie od mistra podobných dětských, šťastných dramat. (31.05.2013)

Trápením začíná Kachyňova spolupráce s Janem Procházkou a také niternější pohledy do lidských duší. Trápení je příběh děvčátka,které se odlišuje od svého okolí, děti se jí spíše straní. V ohradě nachází tvora, stejně osamělého jako je ona. Překoná strach a proleze ohradou .... Uzavřený prostor jakoby značil vězení, ve kterém se kůň nachází, sympatizující dívenka je pro něj cestou na svobodu. Vzájemné souznení mezi režisérem a scénáristou spolu s výbornou kamerou se podepsaly na výsledné kvalitě filmu. (04.02.2016)

Na pozadí budovatelského filmu natáčí Karel Kachyňa lyrický příběh o pubertě, o konci dětství, o době hledání, nejistoty, transformaci citu. Klukatá hrdinka Lenka, které už nestačí hrát si ,,na pokoje", naváže silné citové pouto s vraníkem Primem (ve vztahu k němuž si kompenzuje budoucí mateřský pud). Čistý příběh je jedním z mnoha pro Kachyňu tak typických poetických snímků točených z perspektivy dětských očí a je až s podivem, jak ryze dívčí je tenhle film dvou výrazných mužských tvůrců, totiž pana Kachyni a pana Procházky (a to i při vědomí faktu, že jde v podstatě o ohlas francouzského filmu Crin-Blanc, tedy Bílá hříva, který je nakonec přímo citován i v Trápení, když sekvence z něj sleduje Lenka s rodiči na domácím černobílém televizoru). Jasná je jedna věc, totiž že únik do dětství umožnil tvůrcům obejít schematismus dobových budovatelských filmů z kolektivizované české vesnice... (29.11.2013)