Vánoce s Alžbětou

Do Hubertova klidného životního stereotypu se vřítí přílivová vlna, jmenuje se Alžběta.. Ztřeštěné stvoření bez špetky zodpovědnosti nastoupí na místo závoznice a spolu s Hubertem začne rozvážet potraviny po venkově.. Sblížení dvou osamělých ztracenců jde však pomalu a ztuha... Výborně napsané psychologické drama je natočeno s nevídanou vnímavostí a citlivostí, smutné životní úděly jsou tu odlehčovány svérázným humorem a poetickými obrazy.. A v tomto případě nelze opominout a nezmínit dvojici Vlado Müller - Pavla Kárníková. To, co ti dva předvádějí, je herecký um v nejvyšší kvalitě. Pro mě jedno z největších filmových překvapení, bylo mi potěšením.. (09.09.2017)

Já osobně Kachyňovu tvorbu moc nemusim. Když vynechám film Pozor, vizita!, kde Rudolf Hrušínský z toho udělal svou vlastní one-man show, tak mě nenapadá nic jinýho, co by mě výrazněji zaujalo. Vánoce s Alžbětou jsou teda pro mě asi druhej nejlepší Kachyňův výtvor. Kachyňovi se podařilo vystihnout ten stereotyp a šeď běžnýho života věčně nasranýho řidiče, kterýho skvěle zahrál Vlado Müller. A mladá kolegyně Alžběta mu ten jeho stereotypní život začne pomalu převracet naruby. Ale pro obě hlavní postavy jsem měl do jistý míry pochopení. Přišlo mi to celý opravdu ze života. Jinak naprosto neznámá herečka v roli Alžběty byla přirozená a uvěřitelná. Je mi záhadou, proč už nikdy žádnou další roli ve filmu nedostala. 70% (03.08.2021)

Zůstává mi záhadou, proč je tohle vynikající psychologické drama spíše opomíjeno a víceméně (polo)zapomenuto, vždyť jeden z našich nejlepších režisérů natočil formálně přesný civilní snímek v duchu dobové realistické tradice, který dodnes neztratil na své působivosti a hloubce. V příběhu archetypálního transgeneračního střetu dvou bytostných samotářů a solitérů, staršího muže a mladičké dívky, kteří jsou do své samoty dohnáni nepřízní osudu a kteří k sobě jen velmi obtížně hledají cestu, se dá nalézt mnoho pravdivého, v postavě muže se sváří podvědomě role otce se sexuálním pudem, v postavě mladé ženy zase získaná nedůvěra s podvědomou touhou po lásce. Oba si v sobě nesou hluboko uložená tajemství a také bolestný pocit životní křivdy. Velmi depresivně vyznívající černobílý snímek je rámován rituálním pracovním koloběhem a stejně jako později v případě filmu Městem chodí Mikuláš je v něm zesílen účinek vyprávění zasazením příběhu do období Vánoc. Zcela zvláštní kategorii tvoří pak vynikající herecké výkony Vlado Müllera i zcela neznámé Pavly Kárníkové, jejichž civilní herecké projevy ještě umocnily celkové vyznění filmu. Karel Kachyňa natočil skutečně nadčasově vyznívající snímek, který je ovšem hluboce ukotven do doby svého vzniku a jako málokterý jiný podává filmové svědectví o životě v šedi českého venkova 60. let... (01.01.2012)

Reziser Karel kachyna /Ucho, Pozor Vizita/ ma na konte ovela lepsie filmy, ale ako psychologicka drama o dvoch ludoch, ktorych trapi zivotna krivda a zblizovanie sa 2. ludi /aby bolo jasne, pocitam len hetero lasku a hetero sex on + ona, na mimoheteracke sexy som hajzel/ ma hodne do seba. Pavla Karnikova bola vyborna, realie Ceskoslovenska 60. rokov potesia : 69 % (03.10.2015)

Hnusné dušičkové počasí, hnusný socialistický venkov. Vlado Müller jako permanentně mírně nabručený řidič ošuntělého náklaďáku zásobuje depresivně vyhlížející vesnické prodejny. Vedení firmy mu přidělí nového závozníka - tedy závoznici - mladičkou pohlednou problémovou Alžbětu, která prošla děcákem a teď je v podmínce. Tihle dva by normálně o sebe vůbec nezavadili a teď spolu musí sdílet po celou pracovní dobu těsnou kabinu náklaďáku. Původně jsem film hodnotila dvěma hvězdičkami, ale po dalším zhlédnutí jsem ho vzala jakž takž na milost. Není to komunistická nalejvárna, i když se tam pracuje. Spíš jde o psychologickou kresbu klíčícího (nebo ne?) vztahu mezi dvěma odlišnými osamělými bytostmi na pozadí reálného socialismu. (02.11.2006)