Zlatí úhoři

Od výrazných sportovních knižních reportáží (DUKLA MEZI MRAKODRAPY) se Ota Pavel v druhé polovině šedesátých let posouval do pomyslných pater "vysokého umění". Půvab "Poberounčí" české "Medvědí řeky" mu učaroval již jako chlapci a jako kdysi Božena Němcová se i on v tušeném čase blížící se předčasné smrti se do tohoto svého "lusthauzu srdce" vracel, aby tu čerpal sílu pro vedení svého beznadějného boje. Vstoupil přitom - mimoděk a určitě neúmyslně - na nejvyšší piedestal české literatury a z údolí Berounky učinil další nesmrtelný kraj českého duchovního Panteonu. Filmové ztvárnění (Ota Pavel byl s Kachyňou spoluscénáristou filmu) to všechno dokázalo uchovat a navíc zživotnit prostřednictvím dvou velikánů české Thálie. Psát o jejich výkonech a snažit se postihnout jejich kvalitu unaví - také dělostřelba všech myslitelných superlativů dokáže vyčerpat posluchačovu či divákovu pozornost. Svět mládí, jeho nepomíjející svěžesti a čerstvosti postřehů z postupného objevování krás světa, je tu uchován ve svém dalším neopakovatelném ztvárnění. Zdá se, že nejen pro dobu svého vzniku. Je nepochopitelné, že jistý tip série např. NOSTALGIE zůstává doposud mimo zájem tvůrců DVD našeho národního hraného filmu. (30.12.2007)

Hezky pribeh ktery je pekne zfilmovan, ale vzhledem k tomu, ze znam predlohu, tak nemuzu jit na plne hodnoceni. Knizni predloha byla v urcitych castech pro vetsi dramaticnost prepracovana coz me trosku zklamalo. Ale pokud bych nebyl hnidopich a knihu neznal, tak by to byl takovy hezky a uprimny pribeh. Jsem rad, ze postavu Proska Kachyna zachoval do Smrti krasnych srncu zase Hrusinskemu, ktery je v teto roli excelentni. Zato musim rict, ze jak mam rad Mensika tak Hermanek me jako otec sedi vice a vice me prirostl k srdci. Cistych 80% více nedam kvuli knize. (12.05.2008)

Filmová verze knížky Oty Pavla Jak jsem potkal ryby v podání Karla Kachyni je příběhem tří dětí,rodičů a jednoho strýčka a jejich zážitky na vesnici...je příběhem lásky,obětování,citů a hlavně pojednává o válce...Skvělý Rudolf Hrušínský a také Vladimír Menšík kralují tomuto filmu spolu s dětskými herci...dojemné a okouzlující!!!! (16.10.2005)

Společně s neméně unikátním titulem Smrt krásných srnců patří i Zlatí úhoři k té nejlepší poetice, kterou může česká kinematografie nabídnout. Nikdo nedokázal tak bravurně popsat kouzlo Berounky jako Kachyňa. Hvězdná herecká sešlost, hluboká myšlenka a pro ty z nás, kteří strávili u Berounky nejlepší chvíle svého života, nepopsatelný význam. 90% (12.05.2015)

"Viděla jsi někdy něco tak krásnýho?" Neviděla, pane Menšíku. K tomu, abych cítila úctu k řece a jejím dětem, nepotřebuju chytat ryby, a k tomu, abych věděla, že klukovské srdce může ukrývat chlapskou odvahu, zase nepotřebuju vás, pánové Pavle a Kachyňo, ale potřebuju vědět, že poezie knih a filmů odolává zubu času. Jen je potřeba čekat, až se vynoří z tůně... (19.08.2011)