Závrať

Průměrně dobrý film od pana Kachyni. "haló, Moldava 6" mladá Božka je v rozpuku všemožných citů a žádostí, ale s touto adresou se k moc možnostem nedostane. Jen v případě, že je mezi hosty hotýlku, ve kterém žije se svým otcem, nějakej mladej, pohlednej...Možná právě proto se Božka citově upne na záletníka Gábu, který je na Moldavě s partou pracovně, a je o něm známo, že "je na ženský" Potom co se ovšem Gába ústně vyjádří, Božka zase odmítá. Tohle odmítání si párkrát za film vystřídaj, každý si pak jde po svém a na jednou je tu konec. Řekl bych takový rutinní kvalitní film. (12.05.2012)

Prekvapivo ponurá atmosféra na obyčajný príbeh provinčného flirtu medzi drsným chlapom a mladým dievčaťom. Až som si miestami myslel, že je zrazu nízky tlak a vonku sa zotmelo. Niet sa čomu čudovať, že DVD uvádzal Noir Film Festival. Časom ale podľa mňa strácal tempo, ktoré už sa nevrátilo až do konca. Stále je to však ďalší originálny Kachyňov počin. (04.12.2021)

Tyhle vaše soukromý přesčasy miluju. (...) Tys nikdy neslyšel o poezii práce? Kachyňův krušnohorský neorealismus mi připomněl Antonioniho Výkřik. Nejenže oba tituly jakoby vypadly z generátoru existenciálních reakcí, ale ústřední vyprahlý chlívák Petr Skála nápadně připomíná Stevea Cochrana (pro současnost odepsaný typ proletářského seladona, páchnoucího manuální prací). Jistou roli v obou filmech hraje výšková stavba (větrník, silo) a oba filmy se točí okolo vztahu mladé ženy a zralého muže v podmínkách periferie, jejíž poetiku odhaluje divákovi zpovzdálí teprve imaginace tvůrců. V centru Antionioniho pozornosti se nachází muž, Kachyňa alespoň zpočátku straní mile telecí Božce, zakoukané do kurevníka Gabriela. Linie vývoje jejich vztahu působí trochu banálně, jak sleduje jeden naivní pokus o vábení za druhým (žehlení, trhání a přišívání knoflíků, jablečný závin, vyřizování telefonátů s milenkami) resp. povýšené přehlížení a začíná být zajímavá v okamžiku, kdy si závoznický dobytek začíná uvědomovat, jak mocně a proč na něho dívka zapůsobila. Film končí přesně v antonioniovském duchu - vrcholně esteticky a významově otevřeně obrazově nádherným zpracováním promeškání odjíždějícího vlaku. Závrať navozuje čistá krajina krušnohorské oázy, geometricky zkomprimované mezi step a oblohu, s několika vertikálními prvky vrtných sestav, stromů a vodojemů, jež poskytla Kachyňovi a kameramanovi Josefu Vanišovi materiál k působivým záběrům, podtrhujícím vývoj vztahové situace. Zaujala podprsenková minirole Míly Myslíkové coby příležitostné závozníkovy napichovačky. Psal se rok 1962. Kameraman Josef Vaniš stejně jako Myslíková spolupracoval s Dušanem Kleinem na básnické sérii, která odstartovala v roce 1982. Odhalení identity otce nenapravitelného poety...? :-) Gábo, jestli tý holce pokazíš život, tak jsi pro mě vyřízenej případ. (03.01.2022)

Tu je Kachyňa spočiatku trochu viac lyrický, ako mi je milé. Bez prečítania obsahu pred filmom by som sa asi stratil v úvodnom deji. Dušou mladého dievčaťa alebo ženy sa režisér zaoberal velmi často, tu je to oživené trochou ťažiarskej drámy. Nájdu či nenájdu cín, keď zavŕtajú ešte pol metra hlbšie? Získa alebo nezíska Božka lásku, ak urobí ešte jeden krok? Okrem nej nesmel mať závrať pri natáčaní hlavne kameraman, niektoré zábery zhora alebo aj zdola sú naozaj unikátne. Vrtné veže, alebo ako ich nazvať, k tomu priam vyzývali, rovnako ako vyliezť na ne kvôli prvému bozku. Len ten záver, ktorý si treba domyslieť, ubral filmu štvrtú hviezdu. –––– Ani se na to nedávej. Vyber si něco rozumnýho, co má veselejší konce. (01.02.2016)

Kachyňa, kouzelník! Komouši patrně chtěli film o dobyvatelích cínu, které národní hospodářství tak potřebuje. Ano dostali ho ale s poetickým příběhem Božky, holky v krátkých sukýnkách, jednou zamilované jednou ne. ale to je jen na oko. Kamera na výbornou, samé psychydelické západy. Zbytečně kecat, musíte to vidět! (16.05.2010)