Hudba z Marsu

Nepřísluší mi, nějak tady mentorovat, ale označovat Hudbu z Marsu za komunistickou sračku mě vážně vytáčí. Ano, jde o film z padesátých let, a ano, je proto plný tendenčnosti. Ale copak si nikdo další nevšímá drobných i větších narážek na režim? Vždyť postava předsedy Řeháka je karikatura. "O člověka se začneme starat v příštím čtvrtletí",náměstek: "A jak vy tady vůbec žijete?" Řehák: "V pondělí máme kruh zlepšovatelů, v úterý novátorský kroužek, ve tředu lidový kurz ruštiny..." A co úvodní kolize? Ministerstvo podpoří kulturní život zaměstnanců fabriky tím, že jim dá hudební nástroje, aniž by o ně prosili. To je nápad ujetý i na socialistickou republiku. Jako další mě napadá postava představovaná Lubomírem Lipským. Jeho pracovník SPKPL všude chrlí plané plamené projevy. Když se někdo zeptá, člena vládní delegace, co zkratka znamená, odvětí, že nejspíš jako vždycky - "svaz, sdružení, spolek, na tom přece nesejde". Kdo chtěl v padesátých letech točit, musel být buď prominent nebo musel dokázat socialistické smýšlení. Kadár s Klosem tohle socialistické smýšlení převedli na plátno často až absurdně a za jejich režií je cítit trn nesouhlasu. Pokud si připočtu vtípky, jejichž zdrojem je mimo jiné i kamera, a formální zpracování vůbec, plejádu úžasných herců (nejen Oldřicha Nového, ale rozhodně třeba Marvana, Effu a další) a v neposlední řadě ignorantské a řekl bych až nenávistné komentáře, které jsem si zde přečetl, dávám plný počet. A pokud by někdo namítal, že točit takovéhle filmy, to filmaři neměli točit vůbec, jsem ochotný se s ním hádat, protože o žádný film Kadára a Klose bych nerad přišel. (29.01.2010)

Hvězdu za Oldřicha Nového a taky tak trochu za komentář Oskara - ano přesně to samé si myslím a jsem jedině rád, že to pro Oldřicha Nového (který byl na rozdíl od většiny ostatních herců charakterní člověk) nebyla konečná, ale potěšil nás svým obvyklým způsobem alespoň ještě o řadu let později ve Světácích nebo televizní a nesmrtelné Normální rodince... (26.02.2019)

Bezesporu jeden z nejhorších filmů, co jsem kdy viděl. Na rozdíl od jiných komunistických perel tady není ani nechěný humor, No, možná časem dozraju do stádia, kdy mi přjde vtipné sledovat, jak se někdo snaží o humor a zoufale mu to nejde. Vlastně u se do něj pomalu dostávám, zvyšuju na jednu hvězdu a za pět let si dám repete. (30.10.2014)

K tomuto filmu mám blízký emocionální vztah, protože jsem ho poprvé viděl při své hospitalizaci v psychiatrické léčebně v Bohnicích a v ne příliš dobrém psychickém rozpoložení. Naštěstí jsem byl pod vlivem antipsychotik, takže jsem si film vážně užil i přesto, že je ideologicky značně zabarvený (do ruda). (08.07.2023)

Jaroslav Marvan se až překvapivě často nechával naverbovat do pochybných komedií temných padesátých let. Ne, že by se snad Hudba z Marsu přiblížila kvalitě pecek pánů Vlčka či Sequense (ve své době byl tento film dokonce těžce kritizován), nicméně mnohé scény zákonitě musejí vyhlížet směšně. K tomu režie není silnou stránkou a satira je až půvabně drobná. Hold úderné duo Kadár a Klos mělo to lepší teprve před sebou a tuhle epizodku nechali zapomenout ve víru dějin. (20.10.2005)