Katka

Taká jednoduchá slovenská komédia dedina versus mesto či tradície versus socialisticko-továrenská moderna, ktorá neurazí, ale po toľkých rokoch snáď už ani nedokáže pobaviť. Zaujímavé by bolo sledovať ju pred 72 rokmi, či by to bolo inak. Samozrejme, potešia hlavne mladí herci, neskorší výkvet SND na čele s Pántikom a Dibarborom, kvôli ktorým sa film predovšetkým oplatí vidieť. (07.05.2021)

Oj, slovenská dedina zaostalá, bez priemyslu, neúderná ! Trebaže švárnemu dievčaťu pobaliť si škvarkov, opustiť otcovskú postať a ľaľa do textilnej fabriky pod Tatrami !! Veď ju tam aj plagátmi volajú !!! Pančušky ponavliekať na horúce tyče, po nociach trénovať na krajčírskej makete, zlepšováky vymýšľať. Súperiace partie úderníčok z pančuchárne a z pletiarne sa idú pretrhnúť aby prekročili plány. Bodré úsmevy, driečny majster plný lásky a zlomyseľný fiškus-úradník. Všetko je jasné a dané, stačí len pracovať s nadšením a vierou v maximálne prekročenie noriem a optimistická agitka na radostnú prácu v priemysle je hotová. (19.01.2006)

Poté, co jsem loni absolvoval na fakultě předmět o rodových studiích, začíná se mi u budovatelských agitek odkrývat jeden pozoruhodný aspekt navíc. A sice to, jak skoro pokaždé vykřeslují hlavní postavu mladé ženy jako (na těsně poválečnou dobu hodně nezvykle) emancipovanou až revoluční bytost symbolizující nové společenské ideály. Zdejší Katka si jde pevně za svým cílem i přes spoustu překážek (otec neuznávající žádný pokrok, přísný vrátný u fabriky, samá smůla během prvních kroků v práci). Není to samozřejmě nikdo jiný, než právě soutěživá a sebevědomá Katka, odhodlaná splnit zavedený plán klidně i na 120%, která přichází ve společnosti poněkud pasivních mužských autorit na zlepšovací návrh a sama se pouští za každou cenu do jeho zrealizování. Co se týče Katky jako filmu, dnes už tahle mírně vyčpělá komedie moc nenadchne (maximálně pamětníky a feministky :)), ale pokud jí bereme jako dokument o své době, díky svému nadhledu narozdíl od jiných agitek snad ani nikoho neurazí. Dá se zde prominout i to, že funkční humor po letech doplňují situace vtipné spíše nechtěně, ovšem stejně jako troufalce, i mne se neskorší tvorba Jána Kadára líbí mnohem víc. 55% (26.04.2020)

Úsměvný příběh vymodelovaný dobou. Realitou je fakt, že zrnko pravdy na tom je, že i takový byl tehdy život. Co tady vyzdvihnout? Ján Kadár dokázal vytěžit na dobu vzniku socialistického realismu z tohoto prostředí jednoduchý oddechový film. Jen pro zajímavost, firmu Tatrasvit, kde se film natáčel, založil Tomáš Baťa a podnik stále dobře prosperuje. (29.08.2016)

Toto je velmi rozšafná budovatelská komedie. Katku už nebaví tahat krávy za cáky a smrdět hnojem. Taky představa, že ji vdají za nějakého slovenského ožrana jí dost děsí. Zblblá komunistickou propagandou uteče z domu a hurá do socialistické pančuchárně. Způsobuje všude rozruch a bezpečnost práce také dostává na prdel díky jejím dlouhým vlasům. Však končí jako zlepšovatelka a ještě se zamiluje. Vše je dlážděno jejím nesmírným úsilím a problémy. Kdybych nevěděl, co znamená jméno Kadár ve světové kinematografii, uvěřil bych, že je to skutečně slovenský agitační film. Spíš se přikláním k teorii, že Jan Kadár to točil jako frašku a u toho se usmíval, jak mu to ti komouši žerou i s navijákem. Dívky žijí v ženském domově v místnosti s mnoha postelemi. Místo masturbace a snění o mládencích však nespí a přemýšlí jak splnit plán... jedna scénka za všechny. (18.04.2013)