Kamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Zvaríková-Pappová, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský (více)Obsahy(1)
V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje". Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu... (Česká televize)
(více)Recenze (519)
Žiarivý diamant slovenskej kinematografie. Výborne natočený tragikomický príbeh z temného obdobia našich dejín. V takzvanom Slovenskom štáte sa dostali ku moci prisluhovači fašistického Nemecka. Slizkí prospechári bez citu a morálky. Píše sa rok 1942 a jednoduchý tesár Tono Brtko sa vďaka svojmu švagrovi, obecnému veliteľovi Hlinkových Gárd, stáva arizátorom malej obchodnej živnosti starej, senilnej židovskej vdovy. V smutne absurdnej dobe, kedy boli prijaté zákony ubližujúce nevinným, sa stretávajú títo dvaja prostí ľudia, ktorých príbeh vrcholí srdcervúcou drámou. Ida Kamiňská a Jozef Króner v hlavných úlohách doslova excelujú. Koľko rokov ešte ubehne pokiaľ na Slovensku znova vznikne takéto dokonalé dielo? V tomto smere som dosť pesimista. Pretože "Obchod na korze" je jedinečný, majstrovsky vypracovaný, filmový klenot. ***** ()
Malý člověk sám sobě menším, nejlépe za slunného dne, v sobotu, kdy náměstí obsypané trhovci radostně ševelí. Protože lepší se zdá obelhat rozum, hltaje až ke dnu lahve; kdy lepší je hrát si, že jsem hluchý. Šlapat po ostatních a šlapat po sobě. V hovnech z vlastního strachu, sebelítosti a chamtivé zloby se brodit a žrát to a rypákem v tom slastně rýt a plakat pro neštěstí své i celého vesmíru, která mi leží na ramenou, mně, chudákovi dobou vláčeném. A lhát si, že mi to chutná a užívat si tu texturu a strukturu a vůni; a kopat a nenávidět sebe i tebe; a vědět, že je všechno špatně a neudělat s tím nic, protože ta hovna žerou beztak všichni; a hovna jsme a v hovna se obrátíme; a je tak snadné říct, že se mě to netýká; a je tak snadné říct, že jsem nevinný; a je tak snadné říct, že jsem slabý a malý; a je tak snadné říct, že jsem to tak nechtěl; a je tak snadné říct, že nakonec všechno bude dobrý, uvidíš; a je tak snadné být vinen; a je tak snadné být ve vleku dějin, ach, jak jsou mocné a svůdné a moje; a je tak nesnesitelné si to všechno do zblbnutí opakovat a předstírat, že tomu věřím; a je tak snadné prosit, abych konečně zapomněl přemýšlet a byl klid. A klid. A sen. A smrt. Nás všech. ()
Jestli existuje důvod, aby se Kadár a Klos za své filmové počiny z 50. let smažili v pekle (a ono jich pár existuje), pak tímhle filmem svá provinění bohatě odčinili. Výborné mrazivé drama z válečné doby, které ukazuje, jak diktatura a temná doba dokáže křivit lidské charaktery. Mimochodem, když srovnáme oceňovaný Hřebejkův snímek Musíme si pomáhat s Obchodem na korze, pak pochopíme, jaký je rozdíl mezi velmi dobrým a vynikajícím filmem a jaký je rozdíl mezi sázkou na jistotu a filmařskou odvahou. Celkový dojem: 100 %. Jeden z nejlepších filmů, jaké kdy československá filmová škola vyprodukovala. ()
Jedno z nejvýznamnějších slovenských dramat. Zabývá se temným obdobím slovenské historie, existencí tzv. Slovenského štátu 1939-1945. Tak jako mělo Německo svojí NSDAP, mělo Slovensko svou HSĽS. Stejně jako měl Hitler svou SS jako nástroj teroru, měl Tiso oddíly Hlinkových gardistů k témuž účelu. Jako Němci nesou svou kolektivní vinu v událostech spojených s existencí Třetí říše, stejně tak nesou Slováci svou kolektivní vinu za události, které se děly v době existence tzv. První slovenské republiky. Neříkám to z důvodu nějaké ukřivděnosti, kdy se Slovensko otočilo k Čechům zády v době nejtěžší a pošlapalo tak odkaz Masaryka, Štefánika, Beneše a všech symbolů První republiky, ale z důvodu připuštění vzniku tak otřesného režimu, který si v ničem nezadal s tím nacistickým. Nacionální extremismus a separační tendence na Slovensku klíčily již dávno před Hitlerem. Československo je klec národů Evropy – to bylo heslo. Co Hlinka tak neslavně začal, Tiso ještě neslavněji zakončil. Jistě byly tu tlaky z Německa a Horthyho Maďarska. Ale…. Zvláštní svobodu vybojovala pro Slovensko Hlinkova ludová strana. „Jeden národ, jedna strana, jeden vodca.“ O agilnosti režimu na Slovensku svědčil i fakt, že vláda z vlastní iniciativy platila Německu za deportace svých židů z území Slovenského štátu (500 marek na hlavu plus náklady na přepravu). K tomuto rozhodnutí došlo ještě rok před konferencí ve Wannsee. Před Konečným řešením. ____ Film OBCHOD NA KORZE si bere pod drobnohled ony dobové poměry v jedné malé vesnici. Setkáváme se tu se všemi lidskými charaktery, které se projevovaly v této atmosféře strachu. Jsou tu příklady obětí (židů), nadšených agitátorů (arizátorů), bezohledných vyžírků, i skrytých ochránců. Kontrast individuální lidskosti a nelidské rasistické režimní diktatury. Lehce humorný začátek se postupně zvrhává ve stále tíživější a bezvýchodnější atmosféru, až do okamžiku kdy kladivo dopadne. Velmi dobré herecké výkony. Od pánů Klose a Kadára nesmírně odvážný čin, který vybízí k sebereflexi a nesklápí oči před vlastními proviněními. Přístup nepopulární, ale o to více potřebný. Výborný film 83% ()
Zase se mi velmi vyplatilo nic si nezjišťovat o filmu předem. Vzhledem k datu vzniku snímku, jsem se obával, že se budu nudit, obavy se však ukázaly jako plané. Obchod na korze patří mezi nejvyšší top československých filmů. I tý slovenštině jsem vcelku rozuměl :-) Když si vzpomenu na vdovu Lautmannovou, můj obličej neví, zda má nasadit úsměv nebo smutek. Ten film mi přišel zkrátka dokonalý po všech stránkách. HUDBA:Zdeněk Liška - dechberoucí a rušivá, jak se mi to líbí. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (48)
- Ida Kaminská (Rozália) mala spočiatku absolútne odlišné predstavy o poňatí svojej postavy ako režisér Ján Kádár. Chcela ju stvárniť takpovediac "honosnejšie", s umelými zubami, dôkladne upravenú atď. S tým však u Kádára neuspela, a tak sa urazená a ohrdnutá rozhodla vrátiť späť do Poľska, kam ju tvorcovia museli ísť opätovne presviedčať. To sa im podarilo a Kádár si svoju predstavu o zanedbanej židovskej babičke predsa len nakoniec presadil. (Santino7)
- Sošku Oscara za najlepší cudzojazyčný film odovzdával 18. apríla 1966 do rúk Jána Kadára legendárny herec Gregory Peck. Originál sošky Oscara videla verejnosť len raz, po prílete režisérov a poľskej herečky z Hollywoodu. Potom putovala na ústredie Československého filmu do Prahy. Odtiaľ si ju vzal režisér Ján Kadár v roku 1969, keď emigroval do USA. Ján Kadár desať rokov po emigrácii v Amerike umiera a soška mení majiteľa. Po Kadárovej smrti sošku získala jeho manželka, ktorá po niekoľkých mesiacoch umiera tiež. Následne sa jediný slovenský Oscar stratil. Filmový historik a český špecialista na Oscary Jiří Menšík z Brna pátral po soške osem rokov. Všetky stopy viedli k Billovi Schwartzovi, asistentovi jedného Kadárovho filmu. Ten tvrdí, že sošku nemá. Podľa historika ju možno stratila režisérova manželka pri sťahovaní. (Raccoon.city)
- „Filmári potrebovali mesto, ktoré malo centrálnu zónu - korzo - a niekto, kto poznal Sabinov, im ho odporučil. Prišli sa pozrieť a zapáčilo sa im tu. Neboli tu asfaltové cesty ani obchodné domy. Jediné, čo prekážalo, bol pomník obetiam druhej svetovej vojny, a tak vo filme stavajú drevenú mohylu, aby pomník zakryli," povedala niekdajšia pracovníčka mestského úradu v Sabinove. (kacer4)
Reklama