Obchod na korze

Strhující drama o nelidskosti fašistů a o strachu. Jelikož jsem měl tu možnost navštívit koncentrační tábor, velmi na mně tenhle film zapůsobil. Nedokážu si představit v jakých podmínkách to tehdy probíhalo, ale tenhle film to asi dobře vystihuje. Skvělé herecké představení dodalo filmu věrohodnost. Určitě zasloužený Oskar 95% (06.03.2010)

Hudba vynikající, scénář vynikající, herecké výkony vynikající, ale stejně to u mě není za plný počet, protože mě tyhle filmy zase tolik neříkají. Téma holocaustu se mi nelíbí a to že jsou lidi svině již vím dávno. Každý si když jde do tuhého rád zachrání tu svou kůži. Tady je to sice podáno trošku více dramaticky, ale to na mém rozhodnutí pranic nemění. U filmu se raději chci dobře bavit. Přesto tento film nedostanu jen tak z hlavy a budu nad ním ještě dlouho přemýšlet. (12.01.2009)

Ladislav Grossman je pôvodom Slovák z Humenného, Ján Kadár je tiež Slovák, pomocný režisér bol Juraj Hertz, pôvodom Slovák z Kežmarku, ktorý o niekoľko rokov neskôr natočil jeden z najlepších českých filmov, aké kedy vznikli, všetci herci s výnimkou Idy Kaminskej, sú Slováci, dej predlohy sa odohráva v Humennom, film je situovaný do bližšie nepomenovaného východoslovenského mesta (i keď v jednej scéne Króner spomína rieku Laborec, ktorá preteká Humenným), natáčalo sa v Sabinove; Kadár - Klos dovtedy natočili niekoľko dobrých filmov, pri Obchode už boli zohratá autorská dvojica, po celosvetovom úspechu ocenenom okrem iného aj Oscarom sa ich spolupráca skončila, Ján Kadár odišiel do ameriky, kde natočil niekoľko filmov, no neprerazil, Klos ostal v Česku, no bez svojho partnera bol bezmocný a do konca života natočil už len asi dva nie veľmi vydarené filmy; Obchodom na Korze sa však stali obaja nesmrteľní, podobne ako samotný film, ktorý je sám osebe geniálny, nielen skvelým citlivým príbehom s hlboko morálnym posolstvom, no najmä kongeniálnymi hereckými výkonmi všetkých zúčastnených s ústrednou dvojicou na čele a množstvom silných scén, výbornou réžiou, kamerou i hudbou, skvost našej kinematografie (nech už si to "našej" vysvetľuje kto chce, ako chce); (15.11.2007)

Snímků, které tak nějak rýpají do svědomí slovenského národa, je daleko více, ovšem celosvětový úspěch dělá své a neskutečně propastný rozdíl v počtu hodnocení oproti ostatním, je toho jasným důkazem. Film si to nepochybně zaslouží. Atmosféra Slovenské štátu, zachycená za dveřmi jednoho naprosto obyčejného, prastarého obchůdku, kde se zastavil čas. Společně s ním zastavila i stará paní Lautmannová. Jediné spojení s reálným časem je okno v obchodě. Okno do světa, který se mění. Uniformy jsou rozdané a sebevědomí těch, kteří si je oblékli, stoupá. Postavíme si tu monumentální připomenutí našeho pomatení, ať všichni vidí, že onu MOC máme. My jí máme, pro všechny, kteří nám budou vzdorovat "reč a krv nědáme...!" zpívají poslušní panáčci nastoleného režimu. Slušný člověk je zmatený a jen přihlíží příchodu uniformovaného muže. Jeho příchod je odporně sebevědomý a velkolepý, i když zapomněl na kaviár, v roce 1942, podotýkám. Je to nemilé, ale co, přináší přece dobré zprávy, co dobré, výborné "Tono, je z těba boháč...!". Popijeme si, nasytíme i trochu té pravdy hodíme na stůl. Zaslepený gardista nemá ani ponětí, jakým způsobem Tónu obohatil. Do krámku přichází arizátor, natáhnout hodiny zastaveného času. Hodný, slušný arizátor, tedy, jen když ho náhodou nekontroluje žena. Ovšem hodiny stále ne a ne se rozběhnout. Židovka nemá strach, z čeho také? Strach za ní má Tóna. Co strach, já jsem přeci arizátor, žádný exekutor, já jsem povolán říší, nejsem žádnej bílej žid...."musíš...musíš!!". Auta s nákladem již odjela, ovšem okno ukazuje něco zlého....nebezpečí, stále jde o život...."já sa nedám zastreliť! ". Židovka nevytáhla paty z domu, ne Fico a jeho posluhovači, ale osud jejího národa jí hledal. Dvojice Kadár-Klos se do nadprůměrné filmařiny odrazili již u filmu Tam na konečné. Odrazili se dost vysoko a divák jim úspěch tohoto filmu prostě musí přát. Naprosto precizní práce se vším všudy. Liškovo houslový ruch-tón mnou projel tak, až jsem se zasmál, a to nejen díky hudební geniálnosti mistra Lišky. Ve filmu je i naprosto přirozený a upřímný humor. Slovenští herci mají v sobě jistou dávku přirozenosti, možná to dělá ten jemný jazyk, nevím, ale nenašel jsem tu jediného herce, který by nějak vybočoval z řady nadprůměrného výkonu. Idu Kamińskou měl osobně na starost Juraj Herz, který zde působil jako asistent režie a na jejím neskutečném výkonu má velký podíl i on. A Króner. Kroner nehrál. ON prostě BYL. Měl to v sobě, věděl co dělá, a jak to má dělat. Lidsky i nelidsky otevřený film. (23.08.2013)

Výnimočný film, zaslúžený Oscar 1965 a zaslúžená opätovná nominácia o rok neskôr pre Idu Kamiňskú v kategórií najlepšia herečka.O takomto úspechu slovenského filmu ( alebo českého ?) v súčasnosti môžeme iba snívať.Obchod na korze je skutočným obrazom svojej doby. Výnimočný Jozef Króner, herecký koncert na tú dobu u nás nevídaný, znamená pre diváka, ktorý to vie oceniť naozajstný pôžitok. Jozef Króner pre mňa osobne znamená jediné-LEGENDA. Nezabudnuteľný a nenahraditeľný. Mimochodom, veľmi zaujímavá história domu v centre Sabinova: za vojny tu sídlil miestny hrobár, šéf maďarskej strany, neskôr Slovenská domobrana, od roku 1944 tu sídlilo gestapo a nakoniec si v ňom sovietski vojaci robili ohníky z nábytku...Dnes nad ním visí pamätná tabuľa so spomienkou že dostal oscara.Na ďalšiu sa ešte načakáme...+++++++++ Ťažkopádna slovenčina, ktorú spomína Malarkey, by v niektorých momentoch mohla mať české alebo aj slovenské titulky. Ide totiž o východoslovenské nárečie a chápem, že nie každý mu rozumie++++Film 90%. (11.02.2009)