Obchod na korze
The Shop on Main Street
Obchod na korze
Kamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Zvaríková-Pappová, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský (více)Obsahy(1)
V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje". Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu... (Česká televize)
(více)Recenze (520)
Občas se to stane a mě se to stalo právě teď. Obchod na korze mě emočně i svou konstrukcí a vyobrazením minul a ač slovenština stejně tak jako pochopení všeho viděného i mezi řádky umístěného pro mě nebylo problémem celou dobu jsem vše jen poměrně těžkopádně a bezúspěšně trávil. ()
S filmem jsem měla velký problém - při prvním pokusu jsem nevydržela do konce, na druhý pokus to bylo lepší, ale Brtko-Krtko:) mi byl stále stejně nesympatický a ani vydařená role staré Lautmannové to už nezachránila. 3* ()
Smutný příběh i historie Slovenského štátu. Zoufalství dokáže pomáhat, ale i ne vždy se ovládat. Vynikající výkon Jozefa Kronera i Idy Kaminské. ()
Slušné překvapení. Dlouho jsem Obchod na korze odkládal, nechtělo se mi, taky jsem se podle některých komentářů obával, jestli tomu budu pořádně rozumět - patřím už totiž k těm narozeným po rozdělení, takže slovenštinu už nemám tak moc zarytou pod kůží. A přitom to vůbec nebylo špatné! Prostředí z klerofašistického Slovenska působilo moc zajímavě, vlastně si ani nepamatuji, jestli jsem někdy viděl další takový film z tohoto prostředí. S jazykem naštěstí nebyl problém, ba naopak, obrovské množství germanismů a vlastně i celých německých vět paní Lautmannové jsem uvítal. Jen jsem nepochopil podivné jednání B(K)rtka na konci - tak nejdříve chtěl Židovku ochránit, pak zase vyvést ven z domu a nakonec obrátil ještě jednou k původnímu jednání... Přesto dojmy důstávají moc dobré, zasloužený Oscar. ()
Čakal som trochu viac, ale keď hodnotím filmy, tak sa snažím hodnotiť v kontexte tej doby a zároveň, aký odkaz film zanecháva. Ľudia dnešnej doby si neuvedomujú, čím všetkým si ľudia v minulosti museli prejsť. ()
K tomuto filmu jsem nejprve přistupoval s nedůvěrou, ale nakonec jsem nebyl ani omylem zklamaný. Geniální soundtrack, který si pořád rád pouštím, ať už Husári Husári nebo tu oblíbenou babky Lautmanky. Já jsem Váš árijec a vy jste moje židovka! Akorát nejsem úplný zmrd, takže se nějak dohodneme a vy tu zůstanete pracovat. Moje stará je sice celkem kost, ale jinak je to hrabivá kráva a zaslouží si občas trochu propleskat. Švagr je v Hlinkových gardách a dává pozor na všechny židobolševiky, ale pod svícnem je přece největší tma. A to monstrum na náměstí je čím dál tím větší! Jo, ale pořád si myslím, že to měli Slováci za války jednodušší. Měli svůj štát a netrpěli tolik pod bičem nacistické okupace. ()
Pakliže skládáte soupis českých/československých filmů, které vybojovaly nejslavnější filmové ocenění - cenu akademie aka Oscar - zmiňuje se pořád dokola Kolja, ba dokonce Amadeus, ale na časově nejstarší Obchod na korze se téměř vždy zapomíná. Ano, jde spíše o slovenský snímek než o čistě český, ale jsou to naše společné dějiny a postoj našich filmotvůrců ba historiků je až zarážejícně nacionalistický. Nejen, že není o snímku takové všeobecné povědomí, ale oni ho ani v televizi téměř nevysílají... A důvod? Tak leda možná, že jde až vlastně o cizojazyčný snímek, který svojí vesnickou slovenštinou může vyžadovat titulkový doprovod.. Za mě by se tohle mělo změnit a třeba taková česká televize by to měla okamžitě začít zařazovat do vysílacího programu se stejnou frekvencí, jako například Amadea, jenž je možná s naší kotlinou spojen ještě tenčí čarou... Jistě nejde o žádný oslavný snímek, který by se prezentoval chrabrostí a odvahou utlačovaného národa za těžké doby To ani náhodou, i když lehce romantickým pohledem, tak pořád prezentuje spolupráci Slovenského státu s nacistickým Německem a velmi lehce ale přesto úderně představuje samotný arizační proces.. I docela kraťoučká povídka "Past" Ladislava Grosmana se dočkala takového obdivu, že po několikačetných překladech byla převedena na filmové plátno, i když se nakonec realizace a předloha ve svojí finální podobě dosti liší... Úvodní část příběhu představující německý venkov a háže diváka do až nesrozumitelné vesnické slovenštiny, je podle mě asi nejslabší, ale žádný příběh se neobejde bez své "předmluvy". Balíkovský humor a nevinný proces arizace, která nepolíbenému nic neříká, a jako celek vlastně jde jen o takovou typickou manželskou komedie. Ovšem jakmile nám do příběhu vstoupí galanterie Lautmann a především samotná paní Lautmannová dostává příběh úplně jinou vrstvu. Přes žertovní konverzační střety mezi nově vzniklou spolupracující dvojící za galanterním pultem, tak i postupně daleko dramatičtější vývoj celé židovské otázky. Nikdo absolutně nemá zájem tohle téma vést z první linie, namísto sledujeme všechno tím nevědomým pohledem přímých účastníků.. Jak se stupňuje situace na Slovensku, svírají tyhle okolnosti i osudy našich protagonistů. Až pak vygraduje samotné finále, tak my s pořád stejným úsměv plynoucím z dynamiky ústřední dvojice sledujeme hrůznost provedení konečné otázky. On měl Brtko pravdu, co by tam s paní Lautmanovou dělali, ji už otrokařina nečekala, ona by do pracovního tábora opravdu nešla, naneštěští by totiž mířila přímo na druhý břeh... Takové propojení válečných děsů a humoru je naprosto výjimečné. Při prvním prožitku jsem byl naprosto spojený a dlouho ještě plný emocí.. Není nouze ani o typické poetické a symbolické obrazy, které ovládly většinu šedesátkových českých filmů. Zde se dokola opakuje jedna představa, která postupně s vygradováním příběhu přejde od zmatení k něčemu krásnému. A vlastně takhle je to s celým snímkem, kterého opětovně pořád více doceňuji. Tak to milá televize, dopřejte aspoň párkrát všem.. 80% () (méně) (více)
Mašinerie teroru zhmotnělá na půdorysu maloměsta a komorního dramatu. Konec mi přišel tlačený trochu na sílu a postrádal lehkost filmu jako celku. Ale lze ho číst i jako symbolické zúčtování. ()
Výborné! Velmi realistické, sugestivní a poučné. ()
Prý zda je to křesťanské, co se děje s Židy. Je to lidské? Není to loupež? (...) Já se ptám, je to křesťanské, když se národ chce zbavit věčného nepřítele, (...) že Slovákovi židovský živel ohrožoval život, o tom není třeba nikoho přesvědčovat (...) Bylo by to vypadalo ještě hůř, kdybychom se nebyli od nich včas očistili. A udělali jsem to podle příkazu Božího: Slováku, shoď, zbav se svého škůdce. - Tiso ve veřejném projevu v Holíči 16. srpna 1942 ()
Jestli mě něco u Vyššího principu slušně řečeno sralo, tak to byly úplně trapně a černobíle zidealizované postavy, jinak to byl silný film... teď si možná říkáte, co sem pletu Vyšší princip atd., ale vždyť je to úplně jasné! Vyšší princip totiž vznikl pár let před československou novou vlnou, která konečně ukázala skutečného člověka z masa a kostí. Stejně jako jsou stylizovaní, ale naprosto reální Homolkovi nebo Formanovi hasiči, stejně skutečný je i Brtko-Krtko arizátor obchodu na korze. Těžko u něj říct, je to kladná nebo záporná nebo jakávlastně postava...? Rozhodně je to ale postava, jakou může člověk opravdu potkat - sice by mouše neublížil, ale ve chvíli, kdy mu jde o kejhák, to prostě žádný hrdina není... ()
Jeden z nejpádnějších důkazů pro tvrzení, že v Československu vznikaly v 60.letech filmy srovnatelné se světovou špičkou. Pozoruhodné je, jak se zejména Slováci dokázali už po 20 letech podívat na své angažmá v "konečném řešení". Dneska něčeho podobného evidentně nejsme, alespoň v umění, schopni. Vynikající film! ()
Nezpochybnitelné drama, jeden z nejlepších životních výkonů dle mě podceňovaného J,Krónera. O výkonu pí. Idy nemluvě. Více oceněn a znám v cizině. Náročná, leč povinná podívaná pro toho, kdo to myslí z filmy vážně. ()
Nejlepší dílo československé kinematografie. ()
Film, který je tak "opravdový", že působí jako rána kladivem do hlavy. Kladivem, co už v hlavě zůstane navždycky, jako mučivá vzpomínka na rány, na které není lék. ()
Skor tak 4,5*, ale kedze sa jedna o Slovensky film, tak pekne zaokruhlim nahor. Fantastický Janko Kroner a ešte pôsobivejšia Ida Kaminska. ()
Nebýt Krónera a Idy Kaminské, byl by to "jen" lehce nadprůměrný film typický pro dobu, kdy vznikl. Tihle dva (pro mě hlavně Ida Kaminska) to ale pozvedli o jednu hvězdičku výš. ()
Aj keď som tej slovenčině koľkokrát moc nerozumel (a když něco říkala ta babka, tak sem často neměl šajna jestli mluví slovensky, hebrejsky nebo snad maďarsky), tak i přesto to bylo napínavé drama a příjemné překvapení, jelikož zdejší uživatelé mají tendenci takovéto filmy přehodnocovat jak to jen jde. ()
O tomhle filmu jsem doposud věděl jen to, že získal prvního Oscara, že ho natočil Kadár a Klos a že tam hraje Kroner. Domníval jsem se, že se odehrává na nějakém ostrově Korza. Teď můžu říct, že je to docela silný film. Pan Košťál zahrál výborně, podobně i Kamińska. V podstatě zasloužený Oscar. ()
Oskar za cizojazyčný film je na místě, protože film byl opravdu cizojazyčný, chvílemi by se opravdu titulky šikly, a to normálně slovensky bez problémů rozumím. ()
Související novinky
Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi
Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)
Švankmajer letos na Oscary nedosáhne
Americká filmová akademie už oznámila užší výběr pro nominace na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z šedesáti tří filmů vybrala devět titulů, které se ještě poperou o místo v nominační… (více)
Reklama