Zlaté časy rádia

Upraveno v říjnu 2020. Zlaté časy rádia jsou čiperně uličnickou vzpomínkou klauna na vlastní dětství v šibalském opojení životem. Klaun ani v nostalgickém ohlédnutí nezapomíná na své ztřeštěné kousky, karikaturní odlehčení a rozveselenou snůšku bezbřehé radosti při hltání života a jeho anekdotických nezbedností. Klaunovo rozjímání nad minulostí se rozhlíží kolem nejpopulárnějšího média času jeho dětského seznamování se s životem, ostatně i v mém klukovském věku sehrálo rádio důležitou úlohu. Mekkou doby je olbřímí hudební síň Radio City Music Hall a vládcem rozhlasový koncern a výrobce rádií RCA. Klaun v povznesené náladě připomene i přelomové činy rozhlasového vysílání, s nezměrnou chutí nahlíží i do vlastních rodinných řad a nevynechává ani hudební hitovky od veličin doby, jako byl Glenn Miller, Benny Goodman, Duke Ellington a mnoho dalších. Woody Allen se vzrušením, klukovinami a rozverností baví a rozjásaně vše doprovází. Očima, pozorující ty křehké nezbednosti života, je Joe (příjemný Seth Green), klaunovo dětské já. A jako správný kluk rozpoznává život i za cenu neshod, uličnických extází a nesmlouvavého výchovného doporučování. Důležitou postavou filmu je Martin (zajímavý Michael Tucker), Joeův otec, bez hrdosti na to své taxikářské povolání. Neméně důležitou postavou je též Tess (příjemná Julie Kavner), Joeova matka s pragmaticky vystřízlivělým pohledem na život, manželství a rodinu. Významnou postavou je Sally White (velmi zajímavá Mia Farrow), naivní prodavačka cigaret a doutníků s obětavě svéráznou cestičkou za slávou a popularitou. A k výraznějším postavám patří také Bea (pozoruhodná Dianne Wiest), teta v romantickém snění a očekávání velikánské lásky. Z rozhlasových osobností: prťavý idol kluků Maskovaný mstitel (Wallace Shawn), neodbytně záletný Roger Daley (David Warrilow), jeho manželka Irene Draper (Julie Kurnitz), k bdělosti ve válečném času vyzývající Biff Baxter (Jeff Daniels), konferenciér soutěže Stříbrný dolar (Tony Roberts), či moderátor soutěže hudební hádanky (Don Pardo). Z dalších členů rodiny: ryby donášející tlustý strýc Abe (Josh Mostel), jeho nespokojená žena Ceil (Renée Lippin), či bezstarostná sestřenice Ruthie (Joy Newman). Z dalších rolí: přísný rabín Baumel (Kenneth Mars), gangsterský zabiják Rocco (Danny Aiello), jeho soucitná matička (Gina DeAngelis), ten nejodolnější baseballista Kirby Kyle (Brian Mannain), z invaze marťanů vyděšený Bein nápadník Sidney Manulis (Andrew B. Clark), ženatý Bein milenec Sy (Richard Portnow), či obnažený učitelský záskok, slečna Gordon (Sydney Blake). Film Zlaté časy rádia jest příjemně odlehčeným ohlédnutím za dětstvím nezbedného klauna. Rozkošně pružné filmové pobavení. (18.05.2011)

Bez debat jeden z nejlepších Woodyho filmů vůbec - plný nostalgie, humoru, dětských lásek a skvělé muziky. A ohledně té muziky je to asi film nejnabitější těmi nejprofláklejšími swingovými a jazzovými fláky 30. a 40. let. Film si tak krásně plyne, dokonce i nacistická ponorka a šílenec se sekáčkem se objeví, ale ta závěrečná scéna s Woodyho úvahou to ještě celé zvedne do nadpozemských výšin. Krása. (26.10.2014)

Sice se mi trochu přitížilo, když jsem si přečetla, že se Woody inspiroval Fellinim - ale ve výsledku je to celé jen takové hezké poslepování radio historek / rodinná freska typické židovské americké rodinky, kterou nerozhází ani 2. světová. Vypravěč je klučina jak vyšitý z Dickense / z jakékoli italské rodinné (autobiografické) nostalgie, kde se kluci věnují zejména šmírování sličných MILFek. Výprava už pomalu začíná připomínat tu dobu, ve které by se to mělo odehrávat (končíme na Silvestra 1943) a že nechybí Woodyho oblíbenkyně Mia Farrow a Dianne Wiest, dá se to zkonzumovat. Hlavně by se na to měl podívat ale pan Troška a uvědomit si, že i takhle je možné sestavit film z anekdot, dokonce anekdot na jediné téma. A jde to. (18.05.2013)

Báječně navybíraná muzika, nádherně upištěná Mia Farrow v pygmalionovské roli – z Allenových osudových žen jsem měl vždycky slabost spíš pro Dianne Keaton, ale když člověk vidí za sebou Dannyho Rose a Radio Days, musí před Miinou všestranností smeknout hučku i s parukou –, s vybraným vkusem servírovaná nostalgie za utíkajícím časem, ne jen za tou jednou konkrétní érou. Vlastně ani nevím, proč nepatřím k těm, kdo tenhle film řadí mezi Woodyho absolutní špičku. Asi to bude tím, že vždycky tak mile prošumí kolem a nic zas tak zásadního po něm nezůstane. (30.08.2011)

Retro mode film z dob, kdy bylo radio IN mohl byt cool, pokud by to nenatacel Woody Allen, ktery z toho svymi nemotornymi reziserskymi prstiky uplacal pro nej tak tradicni ultra brutalni nudu. Prvni pulka jeste dava nadeji alespon na podprumer, ale finale uz je cistokrevne filmove utrpeni. 2/10 (08.04.2010)