Death Is Called Engelchen
Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jan Kačer, Eva Poláková, Martin Růžek, Blažena Holišová, Pavel Bártl, Ezard Haußmann, Otto Lackovič, Vlado Müller, Oľga Adamčíková, Miroslav Macháček (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Román slovenského prozaika a novináře Ladislava Mňačka "Smrt si říká Engelchen" vyšel poprvé v roce 1959 a ihned zaujal čtenáře i kritiku nevšedním pohledem na tehdy už zprofanovanou partyzánskou tematiku. Mňačko svůj příběh líčí na základě autentických prožitků. Aniž by glorifikoval, přikrašloval, aniž by se přidržoval schematického dělení charakteru na černé a bílé, dává velký prostor psychologické kresbě postav, šokuje netradičním pojetím literárních i lidských konvencí, v každém případě však čtenářům poskytuje do té doby nevídaně otevřený obraz jedné stránky partyzánského odboje. Téměř filmová stavba románu zaujala scenáristickou a režisérskou dvojici Jána Kadára a Elmara Klose, tvůrce, kteří zásadním způsobem obohatili naši kinematografii (Obžalovaný, Tři přání, Tam na konečné, později Obchod na korze). Film Smrt si říká Engelchen měl premiéru v roce 1963, v době, kdy neopakovatelná generace našich filmařů vykročila do světa a začala oslňovat svými úspěchy. Kadár a Klos, přestože byli o generaci starší, nezůstali za svými mladšími kolegy nijak pozadu, v dokonalé tvůrčí symbióze přijali postupy i poetiku nové vlny ve svůj vlastní svébytný výraz podložený samozřejmou profesionalitou a letitou zkušeností a vznikl tak jeden z nejpozoruhodnějších filmů 60. let. Dvojí časová rovina filmu i psychologicky složitá kresba hrdiny příběhu Pavla daly mimořádnou příležitost Janu Kačerovi, jehož citlivé civilní herectví obohatilo postavu mladého, těžce zraněného partyzána, o nové a netušené duševní dimenze. Jednu ze svých největších filmových rolí (zde postava Marty) dostala slovenská herečka Eva Poláková, jejíž předčasný skon v roce 1973 byl pro slovenské divadlo opravdu těžkou ztrátou. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (184)
Hitler ist kaput, partizane gut! Perfektní válečné drama s nijak nepřibarveným pohledem na činnost Československých partizánů. Dobově snad nejlépe natočené akční scény, co jsem kdy v našich filmech viděl. Strhující kamera, jenom ta občasná umělecká forma celého snímku mě místy trochu nudila, ale spousta hlášek a hlavně syrových scén kdy se tu s těmi zkurvenými nácky fakt nikdo nesere to bohatě vyvažují.75% ()
Subjektivně na silné čtyři, objektivně, když jsem si to v hlavě zrekapituloval, plná palba. Moje druhé setkání s dvojicí Kadár/Klos a podruhé je z toho hutný válečný film, tentokrát ne psychologický jako špičkový Obchod na korze, ale vyloženě válečný se vším všudy - střílení zajatců, řežba s nacisty, partyzáni, věšení a upalování civilistů. Obsahové hledisko tedy za jedna a i technicky je to excelentně natočené - flashbacky, neuzavřený konec a perfektní příběh. Tohle je za mě film do žebříčku a ne ty utahané, ukecané a nicneříkající škváry, kterých je to tu plné. Za mě nejlepší válečný film, jaký jsme kdy natočili a na svou dobu to musela být nepředstavitelná brutalita. 100% ()
Výborný pochmurný film o posledních měsících druhé světové války z partyzánské oblasti. I přes stáří filmu překvapí stále svěží forma - "jiná" kamera a typicky dokonalá podbarvující hudba (od nejlepšího českého filmového skladatele Zdeňka Lišky) vtiskly filmu zvláštní náladu a styl, pro kterou si film zapamatujete. ()
Je pravda, že jsem si se shlédnutím filmu dal hodně na čas, ale tohle jsem vážně nečekal. Při úvodním záběru, kdy kamera jede spolu s běžícími partizány jsem zvolal dost nepatřičně WOOOOOW!!!!! a to samé jsem občas v menší míře vykřikoval až do konce. Pro mě osobně geniálně natočené akční scény, v českém filmu nevídané, které se prostřídávali s politicky velmi nekorektními momenty ze života partyzánů. Jan Kačer zde podává jeden z nejlepších (nebo přinejmenším nejsympatičtějších) výkonů své kariéry. O skvělé hudbě Zdeňka Lišky se nezmiňuji z důvodu, že by se jednalo o v podstatě nošení dříví do lesa. Co ovšem zmínit musím, to je skvělá skladba příběhu. Kromě Markety Lazarové a Ucha (o jiném českém filmu zatím nevím, snad později) neznám žádný náš film, kde by tak výraznou roli hráli flashbacky. To je něco co velice oceňuji. No nic, suma sumárum, je to za 5* ať to počítám jak to počítám..... ()
Posadil som sa k filmu, ktorý tento rok oslavuje svoje 55. narodeniny a nestačil som sa diviť. Kadárovi s Klosom sa vskutku unikátne a - čo je najpodstatnejšie - bez zbytočných príkras podarilo preniesť na filmové plátno osudy partizánov z čias 2. svetovej vojny. Herecké výkony zúčastnených sú až na pár dobových prežitkov (teatrálnosť vo vyhrotených okamihoch) vynikajúce, príbeh kombinujúci dejové línie spracovaný zaujímavo a prehľadne, ale čo by som vyzdvihol najradšej je práca s kamerou, ktorá ešte aj dnes pôsobí vďaka niektorým prvkom priam novátorsky. Z tvorby zmienenej dvojice som dodnes videl len Obchod na korze, ktorý ma emočne síce zasiahol viac, no z filmárskeho hľadiska vyhráva bezpochyby adaptácia Mňačkovho románu. (80%) ()
Galerie (12)
Zajímavosti (11)
- Filmovanie prebiehalo v Gottwaldove a Beskydách. Natáčalo sa aj v obci Podkopná Lhota. (dyfur)
- Film o pochybnostech a tragických pocitech vítězů byl jako „příkladně nebezpečný“ uschován 20 let v trezoru (i kvůli emigraci autora předlohy a jednoho z režisérů). (darek kartac)
Reklama