Čtverec

-3* od zhlédnutí traileru jsem byl docela v očekávání, že by mohlo jít o kvalitní film a těšil jsem se, i když místní hodnocení k tomu nenabádalo. Ale teď už k samotnému filmu. Nestojí na žádném nosném příběhu a jde tu jen o sled událostí, které občas překvapí. Už při sledování jsem měl z něho rozporuplné pocity. Několik scén a dialogů je hodně podnětných a taky stylizace je zajímavá, ale bohužel toho balastu kolem a natahování bylo zbytečně moc, a to nudí a snižuje zážitek. Určitě je to zajímavá sonda do současné korektní a odsobněné společnosti a má to přesah, přesto ve výsledku zklamání a může být Östlund rád, že neklesl ke dvěma hvězdám. [ PŘÍBĚH: 0 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (03.03.2018)

Po svém předchozím výtečném vztahovém dramatu Vyšší moc, kterým si Ruben Östlund udělal jméno ve světě, přichází švédský režisér s dalším snímkem reflektujícím současnou západní společnost. Čtverec je hodně silný film o tom, jak si ta šťastnější většina z nás žije v až nechutném blahobytu a nechce se dělit, což ovšem pokrytecky maskuje charitativními večírky a donátorskými dary, k čemuž tvůrci ještě trochu podvratně přidali satirický podtón tepající přehnaně korektní švédskou (západní) společnost...přičemž dobře vystihli fakt, že politická korektnost je mor dnešní doby... Jasným minusem díla je ovšem jeho přehnaná stopáž, respektive fakt, že Östlund nedokáže udržet vysokou míru divácké pozornosti během celého filmu, ke konci už mi jeho snímek připadal poněkud rozředěný. PS: Nejsem si jist, jestli Zlatá palma z Cannes není výrazem totožného pokrytectví, na které poukazují tvůrci ve filmu, namísto charitativního večírku udělíme cenu filmu, který našemu světu nastavuje nelichotivé zrcadlo, a pak nasedneme do svých Tesel a jede se nerušeně dál... (31.05.2018)

Díky tomu, že se mi poštěstilo od Östlunda zhlédnout i jiný jeho film (Vyšší moc), jsem byl zhruba připravený na to, co mě může čekat, a také se mi podařilo celkem rychle navyknout atmosféře snímku a jeho hlavním myšlenkám. Režisér si i tentokrát bere na paškál současnou (západní) společnost, jen těch jednotlivých témat je o něco víc. Nejistá role dnešního muže, hrdinství versus strach, vynucovaná pomoc, tížící svědomí a zodpovědnost, vlastní trapnost, snobské umění (a společnost), moderní technologie, uhozená politická korektnost (nejen ve Švédsku)…a řada jiných věcí k zamyšlení (bohužel místy až zahlcení), na které tvůrce nahlíží optikou satiry, mnohdy originální, absurdní, kousavé (až nepříjemné) a vtipné (vede použitý kondom). Já se opět převážně bavil (líbí se mi, jak se Östlund vyžívá v trapnosti svých postav), škoda jen, že některé scény u mě úplně nepadly na úrodnou půdu (např. opice či odpadky). S koncem to znovu nebylo úplně slavné, ale lepší než u Vyšší moci. Celkově to vidím na silné 4*. (25.11.2018)

Štvorcu nemôžem uprieť, že ma zaujal. Zaujal ma od prvého momentu a aj napriek prepálenej dĺžke až do úplného konca. Tá nebesky čistá, no zároveň mierne znepokojujúca hudba mi znie v ušiach stále. Tak ako umenie samotné, aj Štvorec je kontroverzný, inovatívny a odvážny. Rieši témy, na ktoré sa možno dívať z rôznych uhlov. Navyše ma v ňom bavili spoločné prvky s inými minuloročnými titulmi, takže očividne niekoľko rôznych režisérov trápia podobné problémy (Zabitie posvätného jeleňa, Tri billboardy...). Na druhej strane, tak ako je umenie krehké, tak krehký je aj tento štvorec, ktorý ako celok nedrží pokope.Niektoré scény sú do deja vložené ako keby len tak mimovoľne, bez výraznejšieho zmyslu, iné ostávajú príliš otvorené. Režisér sa venuje niekoľkým dejovým líniám, ktoré dohromady tvoria nejednotné tvary a do štvorca sa nie a nie poskladať. Ruben Östlund nám arogantne predkladá svoje dielo a necháva na nás, ako sa s k nemu postavíme a čo všetko z neho prečítame. (12.03.2018)

Geniálně poskládané linky tvořící jeden příběh kolem Christiana. Je to děsně dlouhé, a pokud nejste intelektuálové, milovníci vytříbených technických filmových složek (skvělá hudba, trefná kamera) nebo nejste trpěliví, líbit se vám to ani náhodou nebude. Na tom zrcadle společnosti něco bude. Možná to není moc vidět s těmi žebráky (protože si myslím, že každý bohatý stát by dokázal vymyslet a promyslet systém, jak se s tímto problémem vypořádat), ale hodně je to vidět na té vernisáži z pravěkým člověkem. Na začátku tolik reakcí, pohybů celého těla a hlavy, a na konci strnulý pohled skloněných hlav, a kdyby tam nebylo pár lidí se selským rozumem, tak tu madam klidně vojede. Dost dobře ad absurdum hnané téma, které ale hyperkorektní společnost nepromíjí. Asi bych vyhodil toho malého kluka, a jinak to bylo dobré. (09.03.2018)