Tiché místo

Tiché místo je předně nepřiznanou vykradačkou Malermanovy prvotiny V pasti, včetně těhule ve středu dění a intenzivního porodu coby katalyzátoru událostí, jen namísto (ne)viděného se zde pracuje se (ne)slyšeným. Nutno ale podotknout, že vykradačkou výbornou. Johnovi Krasinskému se podařilo vytvořit skvostnou atmosféru, kdy důmyslným střídáním absolutního ticha se zneklidňujícími zvuky produktivně drží diváka v konstantním napětí a díky skvělým hereckým výkonům a Beltramiho melancholické hudby ho rovněž nechává plně prožívat (tichá) traumata svých postav. Celkové tísnivosti, ať už té vnitřní emocionální či oné vnější z neznáma, výrazně napomáhá i rozdělení filmu do tří v podstatě samostatně fungujících segmentů, přičemž každý z nich si udržuje vlastní tempo s postupnou gradací a důrazem na odlišné významy. Zamrzí snad jen to, že Krasinski nezůstal u tíživějšího (diváckého) strachu z neznáma a neviděné hrozby mnohem déle, ale že naopak odhaluje své tvory až příliš brzy. (04.05.2018)

"Tiché místo" má tak strašně dobře vystavěný svět, tak skvostně vrstvené vyprávění obrazem a tak precizně budované napětí, až si to člověk ani nechce kazit hnidopišskými a cynickými připomínkami. A že by se jich našla řada, v čele s tím, jak sebevražedné je procházet tímto světem se zpovykaným teenagerem na krku. Jenže o to tu jednak nejde a spíše podobné připomínky vykazují defekty v nás samotných než ve filmu. "Tiché místo" možná pokulhává v konkrétních peripetiích, ale jeho síla čerpá z úchvatně důmyslného využití zvuku coby výrazového i dramaturgického prostředku a vynikajícího promyšleného světa i jeho  postupného představování vyprávěním. A právě jako slice-of-life z tohoto unikátního světa je film pohlcující a fascinující. _____ PS: V kině je to k posrání intenzivní i napodruhé. (16.05.2020)

Pustil jsem film a stále přidával zvuk... nic, ticho. Bože, co jsem to stáhl za fake verzi, nebo to je němý film? Zpočátku tedy byl... Neumím si představit, že bych byl tak potichu, jako hlavní postavy ve filmu. Vždyť já každou chvíli kašlu, smrkám.. Co se týče nestvůr - paráda, ale jít na to do kina, tak jsem vytočený za vyhozené prachy! (27.05.2018)

Ja vlastne nevim, jestli se mi to libilo, film je to na horor vcelku originalni, ale logika tu dostava docela na prdel. Ale je odvaha v dnesni dobe natocit film prakticky bez dialogu a bez hudby, to bych cekal u nejaky artovky, ale ne u hororu. To je vlastne nejvetsi prednost filmu. Jinak tu mame klasickej pribeh o parte prezivsich ve svete, kterej postihla katastrofa, v tomhle pripade na zvuk citlivy prisery. Ty jsou mimochodem trikove docela fajn. Jenze po chvili spadne film do urcityho stereotypu, rodinka se vicemene vetsinu casu mota potichu po dome nebo okolnim lesu, mluvi spolu znakovou reci a vrsi se na sebe tu vice, tu mene nelogicky veci a dost nepravdepodobny nahody. Aspon, ze herci jsou sympataci, teda hlavne Krasinski a Blunt, deti jsou obcas na pest. Co se ale filmu neda uprit, ze to neustaly strachovani o sebemensi zvuk se vam za chvili zazere pod kuzi, sice me to celou dobu sralo, nemam rad tyhle tichy filmy, takze bylo uplne osvezujici slyset obcas nejakej zvuk nebo song, ale zaroven jsem se pristih, ze taky mlcim a snazim se nedelat kraval. Tohle je film pro sledovani vecer v stichlym domove, ne nekde v urvanym kine. Takze celkove fakt nevim, znovu bych uz na to nekoukal, rekneme prumer. (17.06.2019)

Bohužel docela laciné, i když ústřední nápad je rozhodně originální a odvážný, alespoň zpočátku. První polovina je ještě docela dobrá, hrátky s tichem, zajímavý hudební doprovod, trocha tajemna. Bohužel se to postupně zvrtává. Trapné je přílišné vysvětlování pomocí novinových ústřižků, které je až příliš doslovné a nenechává diváka postupně se prokousat tím, co je stejně jasné. Nelogické je chování postav, například syna, který vběhne do kukuřičného pole. A celý děj se stává lehko předvídatelnou vyvražďovačkou, která se na klíčové scény připravuje příliš okatě. (19.01.2019)