Tiché místo

Navnadený som bol poriadne, ohlasy to malo slušné a v hororoch som dosť doma, takže som sa tešil. Zopár ľakačiek funguje, mnohé sa dajú predvídať, ale potrebovalo to o čosi silnejšiu hororovú atmosféru. Sám by som ho asi veľmi hororom nenazýval, je to skôr psychologický soft horor. Ako rodinná komorná dráma funguje rovnako dobre, má to slušnú atmosféru, ale dosť zamrzí, že o "nich" vlastne nevieme takmer nič. Film zbehne ako voda, má iba 85 minút, preto sa tá otázka sama ponúka. Prečo to nešlo viac do hĺbky??10 minút navyše by každý v pohode zvládol a filmu by to určite pomohlo.80%. (27.05.2018)

Skvělý žánrový film, pokud mu odpustíte to, že pointu by ve skutečnosti každá příčetná společnost odhalila dávno předtím, než by situace přešla do takového extrému, a akceptujete s nadhledem finální záběr, který víc patří do pokleslé zábavy dob minulých než do současného chytrého hororu. Režijně je to každopádně velká lahůdka. Krasinski má ohromný cit pro budování napětí a i když mu občas logika hapruje, prací s herci a prostorem to prodá. Velká radost a konečně TICHO v kině. (14.05.2018)

Abych se takhle moc bál o postavy se mě u hororu dlouho nestalo. Visel jsem jim po většinu filmu na rtech a trnul aby náhodou nevydaly ani hlásku nebo snad výkřik. Závěr přišel tak akorát a ode mě velká pochvala za částečnou originalitu snímku a ukázkové tempo. Přestože to hororové zase tolik nebylo, takové napínáky si určitě nechám velmi rád líbit. 75% (29.06.2018)

Bohužel docela laciné, i když ústřední nápad je rozhodně originální a odvážný, alespoň zpočátku. První polovina je ještě docela dobrá, hrátky s tichem, zajímavý hudební doprovod, trocha tajemna. Bohužel se to postupně zvrtává. Trapné je přílišné vysvětlování pomocí novinových ústřižků, které je až příliš doslovné a nenechává diváka postupně se prokousat tím, co je stejně jasné. Nelogické je chování postav, například syna, který vběhne do kukuřičného pole. A celý děj se stává lehko předvídatelnou vyvražďovačkou, která se na klíčové scény připravuje příliš okatě. (19.01.2019)

Co je v první půli (do ohňostroje) pravidla nastavující vnitřní tenzí dopované spielbergovské drama jedné rodiny s jasným konceptem, to je v druhé polovině (od sprchy) hloupé survival béčko s lacinými lekačkami ona pravidla soustavně porušující, s jedním logickým lapsem za druhým a jedoucí dle žánrových klišé osnov. Shyamalanovsky (z časů Znamení) zvolna budované napětí versus pozlátko a tupě se chovající postavy tlačené jako loutky z jedné adrenalinové eskapády do druhé. První polovina výtečná, druhá solidní. Jenže vzájemně jsou neslučitelné a jdou proti sobě. Tohle měla být celou stopáž buďto tichošplápková kočka či uštěkaný pes a nikoli mrouskající kočkopes. Ve výsledku je na tom vůbec nejpůsobivější prolog, který plně obstojí jako soběstačný kraťas. (01.05.2018)