Ariel

Aki Kaurismäki se tímhle rozhodně nestal mým oblíbeným režisérem. I když se jedná o snímek zajímavý v tom, jak zachycuje prostředí a obecně jednotlivé postavy, nějak jsem se do postav nedokázal vžít, a ani vlastně do toho světa, který byl prezentován. Jako kdyby to byl ten náš, ale stejně mi přišel tak nějak podivně vzdálený. (30.01.2016)

Normálka , kedˇ idete do divočiny , musíte mať so sebou minimálne rambo kudlu , v ktorej rúčke máte sirku , kompas , háčiky na ryby a ja neviem čo ešte , ale kedˇ ste houmles , Kaurismäkiho houmles , tak musíte mať rádio , cigy , ráno kafčo a ako vidím , cadillac ! Toto bol pre mňa najnadupanejší gangsterský film všetkých čias !!! Opäť raz mám chuť žiť ! (07.09.2010)

Toto bol hádam výsmech všetkým tým nadupaným thrillerom o úteku z väzenia a o vykradnutí banky. Takto sa to robí vážení! Trošku menej beznádeje ako som u Akiho zvyknutá, lebo snáď všetko sa Taistovi ako-tak darilo, tým pádom koniec nemal až takú silu. Dialógy medzi Taistom a Irmeli nemali chybičku, takisto aj vyfešákovaný Matti. (09.04.2016)

Pokud máte rádi Skandinávii, podívejte se na Ariela. Dostane se vám přesně toho, co byste od finského filmu čekali - dlouhého mlčení, bizarních postav, studených exteriérů a humoru černého až do fialova. Není to pro každého, ale já jsem s podivnými Kaurismäkiho outsidery pokaždé nad míru spokojený... (04.08.2011)

Opět jeden z těch osobitých, absurdních snímků Akiho, kde vím, že bych ten film zařadila přesně do jeho šuplíku i bez informací, že je to jeho dílo. Přesto mi tady chybělo víc těch humorných situací, jako je třeba ve filmu Najal jsem si vraha. Ale kabriolet a soundtrack neměly chybu. A tak jak to bývá v divadle, trochu mně chybělo jeho stálé herecké/neherecké obsazení, ale byl tam alespoň jeden starý známý, Matti Pellonpää,. Holt, zvyk je železná košile. (29.11.2014)