Mraky odtáhly

" Budeme jíst tapety , lidé už na nich přežívali . " Tí Kaurismäkiho hrdinovia sú tak nenormálne v pohodičke , že tento film by mal byť voľajakým oficiálnym sprievodcom pre nezamestnaných . Niečo na ten štýl , že : " Ako byť v pohode , nehodiť si to , ba naopak , urobiť biznis ! " Normálne som rád za tie 12 hodinové šichty a za to , že som si mohol dnes dať u toho vepřo , knedlo , zelo ! (13.07.2010)

Mnohí môžu tento film ppvažovať za klasickú sociálnu drámu, ale ja si dovolím trochu oponovať. Socdráma to síce je, ale skôr ako o kritiku spoločnosti a systému a neviem čoho všetkého je to film o tom, že vstávať potom, čo vám niekto dáva klacky pod nohy a vy spadnete, musíte dovtedy, kým sa vám nakoniec začne konečne dariť. Nie je to nutne osud a zlý svet, čo nás neustále sklamáva, je to aj o schopnosti mu vzdorovať a bojovať. Vlastne je to najmä o tom. A vo Fínsku predsa len tie možnosti budú lepšie, ako niekde v totálnom zapadákove so zničeným hospodárstvom. (11.07.2017)

Život na dluh, který se změní v existenční strach po nečekané ztrátě obou obyčejných zaměstnání a ještě smutnější zjištění, že o lidi v jejich věku není zájem. „ na servírku jsi stará. – je mi 38.- No, právě. Můžeš kdykoliv umřít“. Muž, který ho skrývá za siláckými řečmi „Profesionál nepotřebuje štěstí, proberu možnosti a vyberu tu nejlepší“ a chodí ho zahnat do hospody. Silná žena, která učiní odvážné rozhodnutí a začne je uskutečňovat, i když se třese hrůzou, jestli je správné. Obyčejný film o běžných věcech, které mohou potkat každého z nás a pohled na nebe, když „ mraky odtáhly“.. (05.10.2005)

Finská filmová deprese už pro mne není žádným překvapením, a tak jsem k dalšímu snímku ze země tisíců jezer nepřistupoval s očekáváním nějakého hřejivého zážitku. A žádný ani nepřišel, byť v závěru mraky skutečně odtáhly. Odtažité herecké výkony a pečlivě naaranžované scény však perfektně dokreslovaly lehce hořkou a suchou komedii o strastech života souvisejících s nezaměstnaností  a pocitem nenaplnění vlastních snů.  Ilona a Lauri vedou řekněme normální život, leč za fasádou tohoto vcelku snesitelného stereotypu číhá smutek a beznaděj nepříjemně se zrcadlící ve výrazu zpočátku ještě zajištěné a zaměstnané Ilony. Ztráta zaměstnání se pak pro oba paradoxně stává vysvobozením a možná i vstupenkou do ráje, ale je třeba pro to něco udělat. Kaurismäkiho minimalistický  styl asi každému nesedne, ale já se bavil  u mnohdy cynických vtípků a zároveň mne na konci potěšily ty odplouvající mraky, protože jsem Iloně i Laurimu držel pěsti. I když přes veškeré strasti je třeba říct, že ten Damoklův meč nad ně autor zavěsil dost bezpečně a já celou dobu tušil, že nespadne.  "Nechám rozhodnout karty."... a vytáhl jsem pikovou čtyřku, nekecám! (21.08.2022)

Na filmech Aki Kaurismäkiho mám rád, že se mi při jejich sledování jakoby zastaví čas. Mraky odtáhly ze začátku působí snad ještě chladněji než jiné Akiho filmy, příběh je opět jednoduchý, minimalistický přístup (včetně projevů samotných herců) zůstává zachován a přesto snímek neustále poutá divákovu pozornost. Budu trošku spoilerovat a prozradím, že film má překvapivě pozitivní konec - na to sice u tohoto režiséra nejsem zvyklý, ale vůbec mi to nevadilo :) příjemně strávený půlvečer 8/10 PS: po velmi dlouhém zrání v mé hlavě zvyšuju hodnocení na 9/10 - je to nádhera (08.02.2009)