Čertoviny

To, co je na této pohádce nejpěknější, je zároveň i nejvíce ubíjející. Představte si, že je léto a už měsíc je azurovo a slunce pere o sto šest. Pohádka by měla být krásná, měla by být optimistická, ale měla by nabízet kontrast. Kontrast v postavách, emocích, ale i v exteriérech. A tak vedle lumpa a ničemy má své místo klaďas, vedle lesku bída a vedle rozpáleného slunce pořádná letní bouřka. Všechno nemusí být barevné a rozzářené, je potřeba vyvažovat. Jasněnce se vyčítala hororovost, v Čertovinách obavy a strach nepřichází ani na místech, která jsou popisovaná jako temná a hrůzostrašná. A to je škoda. Stejně jako je škoda poněkud rozvleklé střední pasáže, která byla v kině ještě stravitelná, ale v televizi bude ubíjející. Ústřední dvojice Prachař Benedikt nezklame, ale ani nezazáří, oba záporáci jsou vyloženě dobří, hlavní milenecká dvojice tradičně poněkud toporná a kněžna J. Bernáškové sympaticky povznesená a nóbl. Z. Troška má jistě lidovou píseň v oblibě, její záslužná propagace však do jisté míry způsobila zpomalení děje a působila spíše jako vložka než smysluplná součást děje. Ale jinak pěkná pohádka - 65%. (08.01.2018)

Kde jen začít. Tak třeba herci. Oldřich navrátil dobrý, chvílemi až přehrával. Ta hlavní herečka, jejíž jméno si furt nemohu zapamatovat, asi okouzlila výběrce herců nevím čím, ale herectvím asi ne. Nevím, jak ostatním, ale mě do role vůbec nesedla. Nejen že vypadá moc mladá a do role "princezny z pohádky" se moc nehodí, ale ještě k tomu neumí projevovat emoce, city, atd... Drží furt svůj jednotvárný výraz. Ostatní byli v pohodě. Ta "šlechtička" či co se mi do role taktéž absolutně nehodila. Jediný, koho musím za svou roli pochválit, je ten bohatý a zlý statkář, jehož jméno si světě div se nepamatuji, a kterému jsem narozdíl od ostatních jeho roli věřil. Ale už dost herců, prejděme ke kameře, s tou nemám problémy, ba naopak, chválím hezké barvy, chvilkama byl ale obraz až moc přesvícený. Příběh byl slabšího duchu, zápletka by se krásně vešla do osmdesáti minut. S atmosférou to jde z kopce úplně. Když je na scéně Lucifer, má se otřásat zem. Když je na scéně Lucifer, máme se bát, má být nějaká temná atmosféra, zlověstná hudba, atd... O písních mi ani nemluvte. No, jestli se těm výkřikům do tmy vůbec dají říkat písně. Řekněme spíš úryvkům písní s ustřihnutým koncem. To byla jedním slovem katastrofa. Byla scéna, následoval pěti vteřinový úryvek písně a střih. Žádné doznění hudby, žádný pomalý přechod z scény na scénu. Prostě jen střih. Celkově pohádku oceňuji dvěma hvězdami. První je za to málo, co jsem zde pochválil a druhá za to, že je to hlavně cíleno pro děti a těm by se to dle mého líbit mohlo. (22.04.2019)

V záplavě dnešních pohádek tuto hodnotím vysoko. Je hezká, trochu podobná těm starým, které bývaly lepší, než ty dnešní. A jen tak mimochodem, našla jsem tu tak trochu skryté inspirace pohádkami Princ a Večernice, S čerty nejsou žerty a Hrátky s čertem. Až teď jsem si všimla, že režíroval Zdeněk Troška. To pro mě byla vždy záruka dobré zábavy. (08.08.2021)

Překvapié pozitivum: na Trošku celkem koukatelné. Nemám pocit, že bych byl trýzněn mučivou pitomostí a řve se tam zhruba o 20% míň než je v jeho filmech obvyklé. Každopádně dramaturgicky je to takový nepříjemný bezvýchodný slepenc, v nemž se nic nikam neposouvá, všichni chodí náhodně sem a tam, trousí mezi sebou neustále stejné dialogy a do toho se navíc furt zpívá. V momentě, kdy jde Hanička už asi po sté po té naší jihočeské hrázi a zpívá zase nějakou tu irelevantní lidovku, člověk by si skoro přál, aby spadla do rybníka a sežraly jí piraně. (19.04.2020)

Bravó! Troška po dlhšej dobe nakrútil film, ktorý nie je totálna kravina, a nemal som po pol hodine nutkanie ho vypnúť. Áno, je to len klasická česká rozprávka, navyše veľmi prevarená (väčšina nápadov je trebárs okato prebratá z mojej obľúbenej klasiky S Čerty nejsou žerty), a nie je tak úplne pre deti, ale má to pekný spád, dobré rozprávkové kulisy a čertov, ktorí nelezú na nervy. Čakal som veru väčšiu katastrofu. (03.01.2019)