Režie:
Robin CampilloScénář:
Robin CampilloKamera:
Jeanne LapoirieHudba:
Arnaud RebotiniHrají:
Adèle Haenel, Nahuel Pérez Biscayart, Arnaud Valois, Antoine Reinartz, Félix Maritaud, Médhi Touré, Aloïse Sauvage, François Rabette, Simon Bourgade (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Raná devadesátá léta minulého století. AIDS si už deset let vybírá kruté oběti na životech, přesto aktivisté z pařížské pobočky hnutí ACT UP bojují s nezájmem veřejnosti, otupělostí vlád a machinacemi farmaceutických firem. Nováček Nathan se seznamuje s radikálem hnutí Seanem, jehož politický boj je zároveň bojem o život. Sean je HIV pozitivní a jeho čas se krátí... (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (68)
120 BPM neni heterák, co jde s teplym kámošem do queer baru a vezme si na sebe solidárně boa. 120 BPM je prvotřídní homouš, co už v tom baru od šesti sedí a když tam dorazí nervozní doprovod s boa, řekne si pod vousy "Bože co to je za kreténa?" Konečně queer film, který neni natočený pro heteráky, aby je do omrzení přesvědčoval, že homosexualita je normální, ale film, který komunikuje s homosexuály samotnými. Nikdo tam nežebrá o ničí uznání či sympatie, nic není zredukováno na karikaturu ve prospěch zjednodušení celé problematiky (taky za to zaplatíme 140minutovou stopáží). Opoziční strany se relativně trpělivě snaží komunikovat, obvinění ze strany Act Up nejsou nikdy potvrzena ani vyvrácena. Po filmu nenastane pětiminutovka vysvětlujících titulků. Být homosexuál, byl by film pro mě nejsilnější identifikační zážitek minimálně od Top Gun. Protože se mi tolik štěstí však nepřihodilo, nebudu předstírat, že jsem se dokázal na film patřičně navázat. Hvězdu však přidávám za fascinující setkání s bolestivou, tragickou, pomalou smrtí a surealitou okamžiku skonu v poslední čtvrtině. ()
Od první vteřiny neuvěřitelně dynamický, emocemi napěchovaný snímek je zřejmě tím nejlepším, co na téma AIDS vzniklo. Dokonale uvěřitelné herecké výkony, precizní scénář a špičková režie dělají z 120 BMP mimořádný zážitek. Nemocní nejsou chátrajícími troskami, jejichž útrapy musíme pokorně sledovat. Naopak, jsou plní života, touhy po něm, křičí o pomoc. Žalují vlády, že svou nečinností odsoudily k trestu smrti spousty lidí, kteří se provinili tím, že chtěli žít. Sice jinak, než většinová společnost, ale přesto jen žít. Nikoho neokradli, nikoho nepodvedli, nikomu neublížili, přesto museli zemřít. ()
Obecně asi dobře zpracované důležité téma, nedá se tomu moc vytknout. Na mě to ale bylo přece jen moc dlouhé a v aktivistické části moc ukecané. Ač chápu, že činnost aktivistů byla potřebná, jejich činy pochopitelné (i když by se asi dalo polemizovat, zda na některé věci přece jen nešlo upozornit jiným způsobem) a že bylo třeba dát jim ve filmu prostor (protože zejména o tom měl ten film zjevně být), více mě zaujala osobní rovina zaměřující se na ústřední pár. Líbily se mi jejich rozhovory, intimní scény mě nijak nepohoršovaly, ba naopak mi přišly mnohdy velice působivé, vzrušující (a to jsem hetero). Ve filmu bylo také několik velmi dojemných scén (zase ale spíše v té osobní rovině). 75 %. ()
snímek pro úzkou skupinu lidí.Viděla jsem po smrti Freda Mercury pořad z jeho života.Byly v něm záběry z jeho návštěvy nějakého gay klubu v Německu.Byla jsem zděšená znechucená a tvrdím že si velká většina takto zaměřených lidí může za své pozdější problémy sama.v tomto filmu je to obdobné a přepadávat školní třídy a rozdávat letáky a návody jak souložit náctiletým dětem...většinou je do toho marastu zatahují a přímo je vyhledávají ti starší ,zkušenější kteří by měli mít takzvaně rozuma ne je lákat na tenhle způsob sexu a ty letáky by měli mít nastudované.Na druhou stranu zde můžou potenciální zájemci v celé nahotě vidět jak ta lehkovážnost končí.Mnohdy.Ta imunita je oslabená a pak stačí obyčejná chřipka. ()
Pokud Nahuel Pérez Biscayart, Arnaud Valois nejsou gayové, tak klobouk dolu. Hodnotný, silný, užitečný film, na nějž se zároveň ale hrozně blbě kouká. Nechutné scény, ať už z demonstrací, tak z postele. Začátku vládne mnohačetný dialog, slovní přestřelka, sotva stíháte titulky. Konec protknutý tklivou hudbou na někoho možná zapůsobí, ve mně jen umocnil rozpolcenost: opravdu je dobré rozdávat feťákům jehly? Co radši vyřešit ty feťáky? Proč lidé kteří bojují za práva HIV pozitivních jdou na Gay pride? ()
Galerie (21)
Zajímavosti (3)
- Celosvětová premiéra proběhla 20. května 2017 na Canes FF. (ČSFD)
- Francouzská vláda měla zájem používat film jako vzdělávací nástroj, ale Robin Campillo odmítl. (ČSFD)
- Originálne DVD vo francúzštine ponúka bonusy v podobe audio komentárov, prípravy scény chlapčenských "roztlieskávačiek" k filmovej Pride a traileru. (nx3q12bb)
Reklama