Měsíc Jupitera

Na úvod bych upozornil, že tento film nemá s vesmírem, jinou planetou ani Měsícem nic společného a samotný název může být tady stejně zavádějící jako zařazení do kategorie sci-fi, dle mého názoru se jedná o čistokrevní fantasy. A teď už k mým dojmům: Měsíc Jupitera nabízí v první řadě úžasnou vizuální stránku s dlouhými, ale současně velmi dynamickými záběry, plus triky na špičkové úrovni promítnuté do pomalého „evropského“ hávu, což se mi většinou hodně líbilo. Nechybí sympatické bonusy v podobě strhující automobilové honičky, natočené poctivě na jeden záběr, či charismatický herec sice nikoliv v úplně hlavní, ale výrazné vedlejší roli (představitel doktora Merab Ninidze). Tato podmanivá vizuální nádhera pak dokáže spolehlivě zakrýt i poněkud prázdný a schematický scénář o jednom neobvyklém superhrdinovi, který po smrtelné ráně zázračně neumírá, ale naopak se naučí létat a dokonce svým létáním umí léčit přítomné lidi, a o jedném chamtivém doktoru, co dokáže takový objev zneužít pro svůj zisk. Že se třeba o tom ústředním superchlapíkovi, do něhož se v lese jako i na další lidi kdovíproč střílelo, nedovíme totálně nic a tvůrci neudělali nic proto, aby si mohl alespoň trochu získat divákovy sympatie, je zřejmě už trochu vedlejší, stejně jako to, že se tvůrci alespoň náznakem neobtěžují něco málo z děje plného mysteriózních událostí vysvětlit. Svým způsobem mi to i přes ten evropský háv připomíná současné hollywoodské blockbustery: má to excelentní technickou a vizuální stránku včetně triků, pár hodně atraktivních momentů, alespoň jednoho důstojného herce a tímhle výčet kladů z valné části končí... S tím rozdílem, že tohle se svou formou a nejednou scénou letů nad městem snaží hrát i na něco hlubokého, ale zároveň se zmůže jen na jednu myšlenku okopírovanou z Wendersova Nebe nad Berlínem ohledně bezstarostného vnímání reality z „andělského nadhledu“. Mít to trochu víc domyslený scénář s kapkou logiky a alespoň trochu sympatického hlavního hrdinu, neváhal bych i nad 4. hvězdičkou, k níž skrze ten vizuální zážitek chybělo z mé strany jen málo. I atmosféra zde v některých scénách byla, ale kdo ví, třeba se mi to ještě časem v hlavě více rozleží, dostanu chuť na opakované zhlédnutí a docením Měsíc Jupitera víc... [70%] (02.10.2021)

Bily buh z roku 2014 sa mi od rezisera Kornella Mundruczo-a videl podstatne viac. Ono to chce byt napinavy fryler , vystupuje tu nielen biele zlo v podani anti -uprchlickeho policajta, najma vsak co ma nasralo najviac je cierno -biele videnie sveta, teda biele zlo vs velke syrske dobro - migrant, ktory vie navyse este lietat. To tu mohol reziser Mundruczo toho zleho, fuj fuj bieleho antiimigrantskeho policajta vykreslit rovno ako fandu konspiracnych teorii - a ze sa ich vyrojilo behom uteceneckej krizy 2015 - najlepsim prikladom tu na csfd je Karel Chrocht, odborne uzivatel Karlos80 - ten ale tym svojim kravovinam aj veri, a mysli ich smrtelne vazne to ma dost desi. Kulisy Budapesti su fakt len kulisy a to hodne plane a slabe, videl som ja uz filmarskych kulis na mraky, ale toto bola bieda. Ja byt na mieste Mundruczo-a - povedal bych si nasledovne : nasrat na Holy Ud, teda pardon Hollywood, nechem tam byt a a zobrazil bych realitu taku aka je - vladne zdrava xenofobia, rasizmus a ten fuj, fuj nacionalizmus. A rozhodne ako reziser bych sa vysral na cierno - bielel videnie sveta - biele zlo /policajt/ versus velke syrske dobro /migrant/. To u nas jaxi nefunguje . 30 % (29.01.2019)

Po technické stránce je Měsíc Jupitera naprostou výhrou, výborně řemeslně zpracovanou, s dokonalou kamerou i výtvarnou stylizací, kombinující sedmdesátkové americké kriminálky i moderní sci-fi ala Kronika, Potomci lidí či Inception, ale přitom jde po celou dobu o film od pohledu maďarský. Skvělý úvod s razií na ilegální imigranty, několik vynikajících akčních/utíkacích scén a pozoruhodný námět ale nedokáží zakrýt nedotaženost příběhu, který se motá v kruhu a nedomyšlených zvratech a k nakousnutému sociálnímu komentáři o uprchlické krizi ještě poněkud zbytečně míchá náboženské analogie. I tak jde ale o další ukázku toho, jak nehorázně na vzestupu maďarská kinematografie v posledních letech je. (03.07.2017)

Pekná hudba, zaujímavá kamera, dobrý nápad. A tiež oceňujem, že sa v našich končinách o sci-fičko vôbec pokúšajú, byť nebolo jediného momentu, keď by som zabudol, že pozerám maďarský film. A dokážem dokonca odpustiť, že sa pri všetkých tých už načatých (!) témach ani nepokúšali, dať tomu nejaký hlbší zmysel, a hrali to celý čas vážne iba na efekt. Ale prečo sa museli všetci väčšinu stopáže chovať ako idioti? Nepochopil som na čom tí dvaja vlastne zarábali, nepochopil som motiváciu žiadnej z postáv, jednanie žiadnej z postáv, a všetko okolo toho výbuchu a záveru je vyslovene na smiech. A aj tak je to minimálne dekádu pred nami. Aj s tak blbým scenárom. (04.12.2019)

Nadsázka, tudíž levitace není nijak vysvětlena. Jedná se o zázrak, ale zázrak podivného druhu. Policista jde po levitujícím hrdinovi s urputností, která je asi pochopitelná – směs zvědavosti a osobní zášti. Protagonista je plochý, jen jakýsi obecný model hodného a sympatického imigranta (Syřana), normálního týpka, s nímž je v kontrastu jen jeho speciální schopnost. Nijak se nevyvíjí. Doktor se vyvíjí, ale jen v těch mezích, že byl vždycky dobrý, jen sešel s cesty a nyní vnímá v hrdinovi nejprve šanci na zbohatnutí – pragmatické hledisko, a poté na morální nápravu a snad na obrodu víry. Policista se nevyvíjí – je zlý, i když ke konci ukazuje lidskost a průběžně slabost. Formálně velmi nápaditý film působící dosti imerzivně. Připomíná v tomhle ohledu Cuaróna nebo Iňárritu, možná v některých aspektech Flieghaufa. Vlastně takový artový X-Men. Maďarsko tady celkem působivě vyznívá jako ponurá dystopická země (což se týká asi všech Mundruczóových snímků). Interpretačně jde pak o to, že křesťanská západní kultura ztratila víru a nový spasitel (či jen anděl?) paradoxně vzejde opět z těch, kterým se upírá jejich lidský status (z hlediska civilizace, která je v čele). Popově biblické analogie, spíše lehce nahozené, než nějak důmyslněji rozpracované (divákům u tzv. vážných témat často stačí v tomto ohledu dost málo) – Ježíš a Jan Křtitel (zavazování tkaničky); lidé se nedívají vzhůru - svět ztratil dobro. Na konci se přece jen povede navázat pozornost... (12.01.2019)