Kult hákového kříže

Mistrovské dílo, jenž mi vyrazilo dech. Edward Norton, který zde podává oscarový výkon, tady vlastně dokonale ztělesňuje hned tři postavy. Dereka slušňáka, který si povídá s otcem u večeře, Dereka, agresivního, ale inteligentního skinheada a Dereka, který prozřel a mentálně dospěl. Nemá cenu zde vychvalovat další dobře vybrané herce, podmanivou hudbu, chytrý scénář či poutavou režii (i když jsem to právě udělal). Film jako celek je prostě výborný a jeden z nejlepších (nejen) o rasismu. Velký emociónální zážitek, který jen tak nevyprchá a jehož poselství, které by mělo být nadčasové - je podáno syrově a realisticky. (19.03.2010)

Dva Edwardové vládnou všem... Edward Norton vládne filmu pevnou rukou a starý známý rebel Edward Furlong se představuje v jedné svých posledních, opravdu dobrých, rolích. Kult hákového kříže má myšlenku, jde si za svým a předkládá mnohé argumenty. Pro neznalého amerického světa může tohle být poměrně mrazivá sprcha z rasistického stylu života tamních tvrdých bělochů... Jednoznačně film, který vás donutí zamyslet se a ještě nějakou dobu na něj vzpomínat... v dobrém. (06.11.2004)

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)

"Vláda se stará víc o ústavní práva lidí, který ani nejsou členy týhle země." Já tedy nefandím nikomu, kdo považuje zdvihání pravice za společenskou událost, ale poslední dobou mi poněkud vadí drogové úspěchy žlutočechů, dávkové výhry hnědočechů i návaly vesele si migrujících euroislámistů. O nadřazenosti bílé rasy mám však rovněž jisté pochybnosti a tak hodnotím člověka kus od kusu. Patrně proto mne bavilo sledovat Derekovo prozření i procházku jeho bílé zadnice mezi černými penisy, ale jeho původní touha po ochraně práv většinové společnosti je mi o něco bližší než ten žalářem vnucený humanismus. (06.11.2015)

Výborný film s vynikajícím Edwardem Nortonem o tom, že pakáž se najde mezi bělochy i mezi černochy. To snad ale ví každej, kdo to má v hlavě trochu v pořádku. Na otázku jak tento problém řešit už ale snímek neodpovídá. Pokud se tedy nemá divák stotožnit s naivní myšlenkou převýchovy nácka ve vězení. Ale i kdyby byl ten film sebehloupější (a on hloupý není, jen trošku myšlenkově nedotažený), Nortonův výkon by ho stále držel nad vodou. (03.01.2009)