Kult hákového kříže

To už jsem úplně zapomněla, jak je tenhle film nezáživný. Když už daný žánr, tak The Believer. Protože co s filmem, který třeba sem tam má nějakou zajímavou střihovou skladbu, ale naváže na to detailem brečící dívčí tváře a západu slunce na pláži, ve slowmo a ještě podkresleno dojemnou hudbou? (03.03.2013)

Keď pominiem prvoplánový moralizmus a scenáristické skratky škodiace realistickosti v očiach nenaivného diváka, je to veľmi pôsobivý film. Navyše sa nedá nevšimnúť obrovská charizma a sakramentsky dobrý herecký výkon vtedy len 29 ročného Nortona, ktorý si týmto pripísal veľký podiel na úspechu filmu (inak povedané, vie si ešte niekto tento film predstaviť BEZ neho?). (30.08.2007)

Film který se vám bez problému dostane hluboko pod kůži. Odvážné téma, násilné prostředí, zlost, nenávist – podaná jedním skvělým výkonem E.Nortona (jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů). Mladý „J.Connor“ E.Furlong hrál taky dobře, ale neměl takové charisma jako jeho starší bratr, na kterém šly hned poznat vůdčí schopnosti a agresivita, dokud se nedostavila změna v jeho chování a pohledu na rasismus. Film je surový, se sprostými slovy se nešetří, ale k tématu filmu to patří, stejně jako prostředí a celkové vyznění snímku. Na pár okamžiků z American History X rozhodně nezapomenu. (02.10.2008)

Scénář: David McKenna .. Byl to rasistický frajer. Nenáviděl barevný a byl členem skupiny lidí, kteří s nimi vedly pouliční boje. Až jednou, při krádeži jeho auta, kdy krutě vyřídil oba negry, co se o to pokusily se dostal před soud a na pár let do basy. Tam zažil skutečný očistec a hlavně poznal, že špatní nejsou jen ti barevní.. Po návratu k běžnému životu ovšem zjišťuje, že vymanit se z minulosti, není tak snadné. Navíc jeho mladší brácha začíná kráčet plně v jeho stopách... Drsný a sugestivní pohled na rasismus v Americe s výtečným náckem Edward Norton. Fuck White Power! Nenávist je přítěž. (27.03.2006)

Strhující brutalita všedních dnů ruku v ruce s ideály a ideologiemi pohnuté společnosti. Když jsem Kult hákového kříže viděl poprvé, nedokázal sem si představit jak by herec, který je taky jen člověkem zvládl tak emotivní projev jakým se prezentuje Edward Norton. Ztráta někoho blízkého dokáže v srdci vyvolat zármutek a nebo nenávist, takovou jenž se záběr od záběru stupňuje a dává tak prostor pro nástup nacistických ideálů o nadřazenosti rasy. Ovšem až konfontace tváří v tvář s realitou všedních dnů, až když se na rukou najednou objeví krev, pak teprve tehdy lidské vědomí zjistí, jak moc se nechalo zlákat na nesprávnou stranu mince. Když Edova postava zabije dva černošské mladíky a dostane se do vězení, kde stejně jako v jeho světě se dělí vše na bílé a ty ostatní zjistí, že zlo nepředstavuje barva pleti, ale člověk jenž se pod tou kůží skrývá. A když se jeho jediným stoupencem stane černošský kluk, uzná jeho já, že se mýlilo. Možná o to větší šok pro něj je, že za dobu jeho pobytu ve vězení na stejnou temnou stranu vstoupil i jeho mladší brácha. Film ať už vznikal jakkoliv, ať byly v zákulisí spory či nebyly tvoří špičku emotivního ledovce. Nehraje si na přeumělkované dílo a surově servíruje každou situaci, jako by jí někdo zachytil kamerou života. Oscarová nominace pro Nortona tak byla zcela oprávněná. A závěr emotivního příběhu? Ten si budete ještě dlouho pamatovat a teprve pak zjistíte, kam to vlastně naše společnost kráčí. 5 hvězdiček dávám zcela po zásluze. (02.08.2004)