Tichá dohoda

Pomerne ťažká Kazanova snímka nielen obsahom, ale aj zaujímavou formou. Dôraz je kladený mimo netradičného použitia strihu na dialógy, respektíve vrešťanie niekoľkých postáv po sebe vo viacerých vypätých situáciách. Skôr budete mať pocit, že pozeráte film Mikea Nicholsa, ale spomeniete si čiastočne aj na Električku zvanú túžbu. No a možno budete po filme radi, že nie ste bohatým alfa samcom, ktorému leží celé jeho okolie a hlavne všetky ženy pri nohách. Rozoznať v takom prípade úprimnosť od všetkého ostatného je prakticky nemožné. A vy tiež nebudete po rokoch takéhoto života psychicky úplne v poriadku. Kazan sa v Splendor in the grass inšpiroval francúzskou novou vlnou a strihy v Dohode budú asi tiež takouto reminiscenciou. (03.12.2013)

Experimentování s formou, kterým jakoby chtěl Kazan dokázat, že nepatří do starého železa a dokáže se vyrovnat nově nastupujícímu Hollywoodu. Díky dramatické roztříštěnosti, proměnlivým hereckým výkonům a až otravné snaze být jiný nakonec toto dílo zůstává někde na pomezí. Kvalitní scénář nezachrání unylou režii a právě výše jmenovaná snaha o něco „vyššího“ je na celém filmu tou nejotravnější proprietou. (04.04.2005)

Knížka Tichá dohoda patří k mým nejoblíbenějším a tak jsem byl zvědaví, jak se s tím filmaři poperou. A musím uznat, že se na filmové plátno samozřejmě nemůže vejít celý do detailů vykreslený příběh, jak byl napsaný, ale i tak se přece jenom tu nadčasovost celého problému podařilo obstojně ztvárnit. Za mě spokojenost. (12.06.2023)

Druhá část volné dilogie (s Ameriko, Ameriko), v níž Kazan zpracovává své řecké kořeny (pomocí hudební složky, změn křestního jména a příjmení, které hrají také významnou roli). Tentokrát už v americkém prostředí v generaci synů, vyrovnávající se s na úspěch extremně zaměřenou americkou společností, z níž se snaží utéci. Kritický osten je na svou dobu až nebývale ostrý vůči reklamám na cigarety - lži s nimi spojené jsou tu označeny otevřeně, stejně tak proti odlidštěnému zdravotnímu systému. Kazan uměl vybrat herce a výborně s nimi pracoval, samozřejmý je Kirk (nádherně se usmívající před pokusem o sebevraždu), Faye i Deborah, ale největší, přímo živelný, výkon předvedl Richard Boone v roli Evangelosova otce! (28.02.2011)

Mezi knihou a filmem si Elia Kazan nechal rozestup dva roky. Stejně tak dlouho mohlo trvat období mezi "odkotvením" (...která ruka a čí tak zčistajasna zasáhla a strhla volant... až mě to přimáčklo k boku kamionu) a "zakotvením" (Věděl jsem, že vše, co bylo pro mě možné na samém počátku, je pro mě možné teď znovu. Avšak jedno jediné nebylo: abych ještě někdy byl takový, jako dříve) jeho hrdiny. Američané (zřejmě i jinde narození) tomu říkají second chance, a modlí se k ní skoro všichni. Zde je období mezi první příležitostí (pokud nějaká byla) a druhou poměrně dlouhé a rozdrásané. Eddie tvrdí, že nechce dělat NIC, ale stále dělá NĚCO, a v podstatě totéž co dříve: špekuluje, argumentuje, hádá se a podvádí. Druhé šance se nakonec dočkal, i když to bylo jen o fous, a patrné, že ne každému se to podaří. (28.01.2022)