Na východ od ráje

Skvěle zahraná rozervanost trpícího Cala, snaha změnit osudové určení "prokleté" povahy, kterou zdá se, zdědil po své zlé a kruté matce, která rodinu opustila, zatímco se bratr Adam vyhříval na výsluní otcovy lásky, jež Cal nikdy nepoznal. Přirozený výkon J.Deana zastínil teatrální herectví ostatních protagonistů, v době vzniku snímku běžně vídané. (21.02.2009)

Na tomto filmu jsem byl se školou v kině a i když mi kvůli rozmazaným titulkám unikla asi polovina dialogů, byl jsem učarován. Největší devizou jsou bezesporu herecké výkony, které působí tak civilně a uvěřitelně, že jsem úplně zapomněl, že sleduji film z padesátých let. James Dean se svým projevem neuvěřitelně odlišoval od ostatních a jeho výkon byl prostě neuvěřitelný. Spolu s výtečnou Julií Harris tvoří hlavný klad tohoto filmu. Nádherná byla i moderně pojatá kamera a hudba. Škoda jen, že se režisér více nedržel předlohy, postava matky by si určitě zasloužila více prostoru. K plnému počtu scházelo jen málo... (21.11.2006)

Paradni drama ktere je skvele zahrano Jamesem Deanem. Na konci jsem uz byl z otce, ktery sveho syna prehlizel tak rozcileny ze jsem to zaverecne poznani, ktere braskovi ustedril vylozene pral to stejne i efekt jaky to melo na otce. Pribeh je skvely a pochopitlny a jeho sila a vypoved s roky nestarnou. (27.04.2008)

Věru těžké hodnocení. Mí oblíbení uživatelé sází po pěti hvězdičkách jako při kulometné palbě, ale já na Kazanův film hledím se skeptickým krčením ramen. Ty hvězdičky totiž nejsou ani tak za film jako takový, jako spíš za vynikající Steinbeckovu literární předlohu a kult Jamese Deana. Což o to, téma je mimořádně silné a ve své době ten snímek představoval určitě vysoce nadstandardní počin, jenže s odstupem času je vidět, jak je zatížený dobovým balastem melodramatičnosti, patosu, přehrávání, kvílení smyčců velkého orchestru - zkrátka a dobře Na východ od ráje představuje typické studiové drama z 50. let, které běh času ve filmovém umění už dávno překonal. Tohle je přesně ten druh filmu, vůči kterému se vymezovala francouzská nová vlna, československá vlna, americký nezávislý film 70. let apod. James Dean přehrává, a to určitě ne proto, že by byl špatný herec, ale jenom se snaží vyhovět dobovým představám o dramatickém herectví a rozervané duši mladého hrdiny. Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale nadšených nekritických obdivovatelů má tenhle kousek spoustu, takže se nemusím rozpakovat nadělit přes řadu slušných scén a zajímavých postav jen 65 % celkového dojmu a 3* k tomu. (20.05.2012)

Nedávno jsem "objevila" rebela s příčinou Jamese Deana, který si mě okamžitě získal a stal se pro mě opravdovým Idolem, jehož smrt je obrovskou škodou pro diváky a film vůbec. Jeho první snímek, který natočil se svým učitelem Eliou Kazanem se po právu stal legendou jako samotný Dean. Podobenství s biblickým příběhem Kaina a Ábela je dovedně zakomponováno do filmové řeči, takže neznechutí ani ateistu mého ražení. Naopak, toto působivé drama, s vypjatými scénami, se mi nadlouho vryje do mozku. Úchvatné jsou zejména záběry jakoby nakřivo, které ilustrují právě ty zásadní okamžiky střetu otce a syna. Ztraceného, osamělého, nikdy nemilovaného. Syna, který bojuje s vnitřními běsy a démony sžírající touhy po otcově uznání a lásce. Konec sice nekoresponduje s biblí (jestli se tedy nepletu), ale film tím nijak netupí, jen zmírňuje bolest hrdiny (diváka). Postava, se kterou jsem se ztotožnila až do morku kosti. (21.01.2006)