Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pinky Johnsonová je pohledná mladá černoška, která se však narodila se světlou kůží. Díky tomu ji na zdravotnické škole považovali za bělošku. Dokonce ani její milenec, lékař Thomas Adams, nemá o jejím původu tušení. Na naléhání babičky, která dívku na studiích finančně podporovala, zůstane Pinky načas v rodném jižanském městě a stane se osobní ošetřovatelkou zámožné staré bělošky, slečny Em. Obě se spolu sblíží a když Miss Em zemře, nečekaně odkáže Pinky veškerý svůj nemovitý majetek. Tím se však Pinky stane trnem v oku některým lidem, kteří se neštítí dívku dohnat až k soudu... Film věhlasného režiséra Elii Kazana vznikl podle románu Quality americké spisovatelky Cid Ricketts Sumnerové (1890-1970). Byl nominován na Oscary v kategoriích Nejlepší herečka v hlavní roli (Jeanne Crainová) a dvakrát v kategorii Nejlepší herečka ve vedlejší roli (Ethel Barrymoreová a Ethel Watersová). E. Barrymoreová byla pratetou současné hollywoodské hvězdy Drew Barrymoreové. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

majo25 

všechny recenze uživatele

S Pinky som mal od začiatku problém. Že sa biele dievča narodí do černošskej rodiny, to sa dá predstaviť, ale že by nemala žiadne černošské znaky, to už jednoducho nejde. Ak by malo dievča oboch rodičov černochov, muselo by mať aspoň nejaké rysy - napríklad tmavé kučeravé vlasy, alebo ploštený nos, alebo výrazné pery - tu však nemá nič z tohoto. Druhým nevieryhodným znakom je, že biele černošské dievča nemá ani žiadne černošské povahové črty - napr. temperamentnosť, grimasy alebo gestikuláciu. Nie je ani vysvelený jej pôvod, prečo je biela, napr. nejakým dávnejším belošským predkom. Ťažko povedať, či za to môže doba, kedy film vznikol, alebo samotní tvorcovia. Navzdory tomu, príbeh je dostatočne silný a podnetný. Cítiť z neho aj takú tú atmsoféru nadradenosti a pohŕdania, ktorá by dnes už natočiť vierohodne asi nešla. Výborne to korunuje súdny proces a následný rozchod s belošským partnerom, ktorými príbeh graduje. Možno iba starej prostorekej beloške, ktorá vrazí spoločenský klin, mohli dať viac priestoru ako len od polovice. ()

gizi 

všechny recenze uživatele

V první části film běží normálním tempem a jen občas jsme vyrušeni nenávistí bílých k černochům. V poseldní třetině ovšem snímek zajímavě graduje. Neubráním se srovnáním naší nenávisti k cigánům. Snímek nám ukazuje, že ještě ne příliš dávno byli černoši v USA bráni za méněcenné otroky, a to zcela oficiálně. 75%. ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Jsem natolik duchovně bohat, že netoužím po žádném zděděném majetku, který by ve mně jistě probudil skryté materiální pudy. Stejně bych si tím způsobil podobné problémy jako bílá černoška Pinky, do které se pustili spravedlivě rozhořčení bílí obyvatelé se svými nezvratnými svědectvími o nepříčetnosti rozhazovačné mrtvoly v době její živosti. Sice to nebylo špatné, ale pro mě je to jen další z dlouhé řady filmů o příkladně hodných černoších a učebnicově zlých běloších. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Režisér Elia Kazan nebyl režisérský exhibicionista, ale jeho snímky disponovaly silnými a přesvědčivými scénáři. Patří k nim i příběh mladé černošské dívky se světlou pletí. Poté se vrací k domovskému Jihu, kde žije její babička. Pinky je nucena starat se o bílou ženu Miss Em, se kterou se posléze sblíží, a ta jí odkáže téměř veškerý svůj majetek. To ovšem popudí příbuzné a spor o dědictví má dohru u soudu. Film se dotýká rasových problémů a vztahů mezi černými a bílými obyvateli jižanského městečka a rozhodně to při veřejných promítáních neměl snadné. Jak už bylo řečeno, film má silný scénář a hlavně herecké výkony, které i dnešního diváka nenechají chladným. A představitelka Pinky je v tomto snímku mimořádně krásná. ()

(mOnkey) 

všechny recenze uživatele

Pinky je mladá černošská dívka, která vystudovala medicínu. Během návštěvy rodného města ji babička přesvědčí, aby se nějakou dobu zdržela a pečovala o nemocnou ale velmi bohatou slečnu Em. Ta na smrtelné posteli odkáže majetek právě Pinky, která jí byla v posledních chvílích nablízku. Díky tomu se roztočí řetězec událostí, na jehož konci je závěť zpochybněna pozůstalými. Na obhajobu tak čeká nelehký úkol; kromě zachování cti mladé černošky se světlou pletí i zpřetrhání rasových předsudků a nenávisti ve společnosti. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (5)

  • Film bol istú dobu zakázaný v americkom meste Marshall v Texase. Mestská rada mesta Marshall kvôli filmu znovuobnovila tzv. Cenzorskú radu, zloženú z piatich členov, ktorí neschválili premietanie filmu, ktorého uvedenie by mohlo byť "na ujmu najlepších záujmov občanov mesta Marshall". Konkrétnymi dôvodmi bolo, že a) film ukazuje lásku bieleho muža k černoške aj potom, ako sa dozvie, že je farebná, b) biely muž vo filme objíma a bozkáva černošku, c) dvaja belosi zaútočia na černošku potom, ako im povie, že je čierna. Napriek zákazu majiteľ kina film odpremietal. Zaujímavosťou bolo, že samotné kino malo segregované pravidlá vstupu - černosi mohli ísť len na balkón. Majiteľ kina bol po premietaní filmu obvinený z porušenia zákazu, odsúdený a potrestaný pokutou 200 dolárov. Odsúdený sa odvolal na Najvyšší súd USA. Ten napokon rozhodol v jeho prospech, pretože iný podobný rozsudok Najvyššieho súdu USA v tej dobe (1952) rozhodol, že prvý dodatok Ústavy USA vzťahuje aj na filmy. Prvý dodatok Ústavy USA zaručuje slobodu vyznania, tlače, prejavu, právo ľudu pokojne sa zhromažďovať a právo podávať štátnym orgánom žiadosti o nápravu krívd. (Radko)
  • Společnost 20th Century Fox z obav o svou existenci odsunula natáčení a uložila Philipu Dunneovi scénář přepracovat a motiv vztahu zmírnit. (Zetwenka)
  • Snímek se měl původně jmenovat „Quality“. (Zetwenka)

Reklama

Reklama