A Streetcar Named Desire
Električka zvaná Túžba
A Streetcar Named Desire
Režie:
Elia KazanKamera:
Harry Stradling Sr.Hudba:
Alex NorthHrají:
Vivien Leigh, Marlon Brando, Kim Hunter, Karl Malden, Rudy Bond, Nick Dennis, Peg Hillias, Wright King, Richard Garrick, Ann Dere, Edna Thomas, Mickey Kuhn (více)Obsahy(1)
Krutý střet touhy a reality. Strhující drama vášní a tužeb, které se dotýká i těch nejskrytějších oblastí lidských duší... Děj se odehrává v jižanském New Orleansu, kam přijíždí stárnoucí kráska Blanche DuBois navštívit svou mladší sestru Stellu, která se provdala za výbušného a agresivního Stanleyho. Společně musí dočasně vydržet pod jednou střechou, což značí neustálé problémy. Přecitlivělá a domýšlivá Blanche dokáže Stanleyho svou přítomností vyprovokovat k nepříčetné zuřivosti. Ten ji navíc podezřívá, že jeho manželku připravila o dědictví, proto na vlastní pěst pátrá po pravdě o její minulosti. Stísněné prostory rozpáleného bytu představují bojiště dvou rozdílných povah a osobností. Labilní Blanche propadá vlastním sebeklamům a začíná se ztrácet ve svých představách a halucinacích. Bezvýchodná situace vyvrcholí ve chvíli, kdy se v rozpáleném bytě ocitnou o samotě... Slavný filmař Elia Kazan (1909–2003) byl jednou z nejvýraznějších postav americké kultury 20. století. V Hollywoodu se etabloval jako filmový režisér a scenárista, ještě předtím se ale proslavil jako broadwayský režisér. Na počátku 40. let představoval výraznou divadelní osobnost, která se orientuje na inscenace těch nejvýraznějších současných amerických dramatiků. Elia Kazan uvedl na broadwayská jeviště vrcholná díla Arthura Millera, Tennessee Williamse nebo Williama Ingeho. Americký dramatik Tennessee Williams patřil k jeho nejbližším a nejvěrnějším přátelům, jedním z vrcholu jejich spolupráce se stala divadelní hra Tramvaj do stanice Touha. Ta byla uvedena v roce 1947, následně získala Pulitzerovu cenu a dodnes představuje vrcholné dílo moderního amerického psychologického dramatu. Námět Tramvaje do stanice Touha představoval pro hollywoodské producenty velké lákadlo, proto už o čtyři roky později vznikla stejnojmenná filmová adaptace. Elia Kazan se ujal filmové režie, zatímco Tennessee Williams spolupracoval na psaní scénáře. Na filmovém plátně zde na sebe poprvé výrazně upozornil Marlon Brando, jenž si roli hrubého a horkokrevného Stanleyho Kowalského zahrál už předtím na Broadwayi. Jeho dámský protiklad v podobě labilní hrdinky Blanche ztvárnila britská herečka Vivien Leighová. Ta si předtím stejnou roli vyzkoušela pro změnu v londýnské divadelní adaptaci, kterou režíroval její slavný manžel Laurence Olivier. Síla výsledného díla spočívá především v hereckých výkonech hlavních protagonistů. Snímek byl ostatně jako první nominován na Oscara ve všech čtyřech hereckých kategoriích, jako jediný nebyl paradoxně vyznamenán Marlon Brando. Živočišný a prchlivý Stanley ale dodnes představuje jednu z nejvýraznějších postav světové kinematografie. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (196)
Výborný snímek, který už zřejmě nikdy neuvidím. Důvodem je Vivien Leigh, která se mi hrubě nelíbila už v Severu a jihu. Podle mě je mezi oscarovými laureáty jednou z nejhorších hereček, ne-li vůbec nejhorší. Připojuji se tímto k ostatním kritickým komentářům, podepisuji je v plném rozsahu. Ovšem Marlon Brando je skvostný, v jeho případě tleskám! ()
Přesně ten typ oceňované klasiky, která není mým šálkem kávy. Z herců mě zaujal jen mladý Brando, který jako jediný hrál jako filmový herec a ne jako divadelní, jelikož ostatní a to především dámské obsazení hraje přesně tím stylem, který jsem u některých starých filmů tolik nesnášel. Chápu, že se jedná o filmový přepis divadelní hry ale to přehrávání hlavní hrdinky je v některých případech neskutečně směšné a trapné. Jsem rád, že jsem tento film viděl, nelituji toho, nedá se říct, že bych se nudil ale nedokážu to prostě tolik ocenit, ačkoliv většina scén, ve kterých se objevuje Marlon Brando je dokonalá. U mě se jedná o film na jedno zkouknutí. ()
Marlon Brando je opravdu perfektní, scénář... ehm, je tak notoricky známý, že snad už ani nepřekvapí... režie ale nic moc (ono se toho také nedalo asi moc dělat, ta divadelnost v tom porád je) a ani ostatní výkony oproti Brandovu sólu nic moc - Vivien Leigh přehrává až na půdu a především v jejích scénách se Stanleym je jasně vidět, kde je budoucnbost herectví a kde už minulost... i tak: tam, kde je nominace bych dal cenu a naopak ()
Tak především si nemyslím, jak tady pode mnou někteří, že Vivien Leigh "přehrává" ona prostě skvěle hraje a je potřeba si uvědomit, že to se psal rok 1951, tedy doba kdy u nás se točili příšerné bolševické agitky. Já tomu jejímu hraní v tomto filmu věřil zrovna tak jako Marlonu Brando.Tak dobry film dnes natočí málokdo, nenudil jsem se u něj ani vteřinu, ale chápu, že ne každého ten film zaujme a raději si pustí Policejní akademii 19. Já jsem nadšen a už se těším na další Kazanova díla. ()
Vivien Leigh! Je božská! Táto dáma mi svojím nadneseným hereckým prejavom imponovala už v Gone with the wind, ale to, čo predvádza v tejto dráme, hraničí s genialitou. Absolútne zaslúžený Oscar za najlepšiu herečku a moja bezmedzná úcta k nej, pretože svojou postavou úzkostne melancholickej, krehkej, poddajnej a zároveň chorobne patetickej Blanche, vytiahla túto klasickú hollywoodsku konverzačku do nebeských výšin. Vynikajúci scenár schopný prenechať posolstvá aj dnešnej dobe, komorné herecké koncerty a snímka, ktorú by som radšej videla v divadelnej inscenácii, aby bol pre mňa zmätok vo vnútri Blanche realistickejší. Sama sa však nestačím čudovať, ako niekto mohol stvoriť takú úžasnú postavu a prenechať ju herečke, ktorá ju uchopila dotykom nesmrteľnosti, pôvabu a zmyselnosti. Vivien Leigh predviedla jeden z najlepších ženských hereckých výkonov, aký som mala možnosť vidieť na filmovom plátne. Nezabudnuteľný film.... vďaka nej. ()
Reklama