Tramvaj do stanice Touha

Depresivní a psychologicky vyhrocené drama. Úspěch filmu stojí hlavně na dokonalém souladu všech jeho složek. Scénář, režie herci - všechno na nejvyšší úrovni. Docela se divím kritice, kterou zde schytává Vivian Leigh. Je pravda, že na její výkon si divák musí zvykat, ale právě ona teatrálnost je to, co její postavu ještě více vzdaluje od normálního světa a prohlubuje tak její labilitu. Navíc zde vynikne srovnání staré herecké školy (Leigh) s nastupující generací (skvostně přirozený primitiv Brando). Lahůdka! 10/10 (04.10.2009)

Nevidieť filmovú adaptáciu slávnej divadelnej hry z pera Tennesseeho Williamsa sa vraj rovná škandálu,aký si milovníci kvalitného filmu nemôžu dovoliť.Patrím k ľudom,ktorí si pod ťarchou takýchto argumentov ochotne dopĺňajú medzery vo vzdelaní a zatiaľ som nemala dôvod to oľutovať.Názov tohto diela sa už desaťročia skloňuje v rôznych odborných publikáciách,životopisných bestselleroch,filmových dokumentoch,pri výročných oslavách i mimoriadnych udalostiach a všeobecné názory naň by sa dali nazvať jedným veľkým superlatívom.Dočítala som sa,že túto hru skúšali v slávnej hereckej škole Leeho Strassberga takmer všetky budúce herecké hviezdy,pretože ako jedna z mála vedela dokonale preveriť ich talent i skryté vlohy.Pre Marlona Branda znamenal tento priekopnícky filmový počin vstup do sveta nesmrteľných,aj ked osobne som presvedčená o tom,že by to neskôr dokázal aj bez neho.Každopádne je jeho výkon v roli agresívneho Stana Kowalskeho aj po mnohých rokoch veľmi silným a nezabudnuteľným zážitkom.Dušou filmu však neotrasiteľne zostáva Vivien Leigh,ktorá s poriadnou dávkou divadelného pátosu a neodmysliteľným výrazom krásnej a koketnej ženy zatieňuje všetko a všetkých okolo seba.V čase nakrúcania tejto snímky bola už uznávanou filmovou a divadelnou herečkou a jej ohromujúci výkon túto skutočnosť len potvrdzuje.Svoj obdiv k osobe slávneho režiséra a literáta E.Kazana som už vyjadrila v inom komente,napriek tomu opäť klobúčik dolu a hlboká poklona pred jeho genialitou. (05.05.2013)

Popravdě se přiznám, že první hodina filmu mne příliš nenadchla. Chyběla tomu šťáva a nějaké pořádné zvraty v ději či pikantní koření, jež by dochutilo jinak brilantní přehlídku hereckých výkonů, resp. výkonu Marlona Branda, jenž je tu vskutku neuvěřitelně skvělý. Druhá půlka filmu již však nabírá dech a spád, což se nakonec promítá i na mém hodnocení! (24.11.2013)

(SPOILERY inside) Stačí málo, oprostit se od doby a prostředí, a ten příběh ztratí šanci zestárnout. Jakékoliv nové verzi bude přesto kus původní síly scházet. Nepochybně. Verze filmová není výjimkou. Cenzoři měli společně s katolickou ligou potřebu uchránit skutečným životem netčené diváky před jistými „obscénnostmi“. Ve volném čase byste museli luštit nejzapeklitější šifry tajných služeb, aby vám z dialogu mezi Blanche a Mitchem došlo, že její manžel byl homosexuál. Scéna znásilnění končí, aniž by začala. Důležitý zvrat značí alespoň rozbité zrcadlo, do něhož Blanche dříve se stále menší jistotou hledívala. Jeden z mála to okamžiků, kdy si Kazan vzpomene, že režíruje film, nikoliv divadelní inscenaci. U materiálu obdobných dramatických kvalit ani není třeba vymýšlet složitě komponované záběry. Tím prvním a posledním jsou postavy a jejich dialogy. Stanley Kowalski, hlavní hvězda večera. Obhroublý, agresivní samec, který si hájí své teritorium, ale když není zbytí, umí nasadit tvář toho největšího kajícníka. Ta na Stellu zabírá. Jakkoli konec, opět vynucený cenzory, vyznívá jinak, není pochyb, že její „definitivní“ úprk nahoru, kam si přízemní Stan netroufá, definitivním nebude. Přijde zpět. Možná kvůli sexu, možná kvůli lásce. Takové, jakou Blanche nikdy nepoznala. Když se jí Stella táže, zda jela tramvají jménem Touha, má navrch, zároveň si nepřipouští, co je nám s ironií řečeno hned na začátku: další stanicí je hřbitov. I kdyby Tramvaj do stanice Touha nebyla nejlepší adaptací Williamsovy hry, což zatím nemohu posoudit, určitě patří k nejlepším učebnicím herectví s názornými ukázkami. Máte jedinečnou příležitost porovnat prvotřídní „method acting“ Marlona Branda a teatrální herectví Vivien Leighové, jejíž velká gest zčásti odpovídají stylu vystupování její postavy, herečky na svém soukromém jevišti, zčásti svědčí o tom, že vychází ze staré školy. Dva světy se střetly. Zoufalství, z něhož se svírá hrdlo – a do jehož ještě víc neprodyšné verze vše směřuje, představuje jednu z devíz filmu. Tu druhou, která je vlastně důvodem intenzivního prožitku z první, potom herci. Obdiv. 85% Zajímavé komentáře: Morien, murakamigirl, vadic (20.05.2011)

Ne všem divadelním hrám sluší filmové plátno a Tramvaj je toho jasným důkazem. Ne snad, že by to byla režijně či herecky nezvládnutá adaptace, ale divadelní statičnost a teatrálnost některých hereckých výkonů (zdravím Vivien) dělají z filmu, narozdíl od takřka geniálního Williamsova textu, něco nanejvýš nevěrohodného, snad až prázdného. Nebýt démonického hrubiána Branda, jdu s hodnocením možná ještě níž. P.S. Rozhodně však neberte můj koment jako zaujatou filipiku proti zfilmovaným divadelním hrám, i s těmi se totiž schopní tvůrci dokáží vypořádat aniž by utrpěla jak předloha, tak filmové dílo samotné (dva příklady za všechny - Shafferův/Mankiewiczův Slídil či Harwoodův/Yatesův Garderobiér). (14.05.2013)