Reklama

Reklama

Tramvaj do stanice Touha

  • USA A Streetcar Named Desire (více)
Trailer

Obsahy(1)

Krutý střet touhy a reality. Strhující drama vášní a tužeb, které se dotýká i těch nejskrytějších oblastí lidských duší... Děj se odehrává v jižanském New Orleansu, kam přijíždí stárnoucí kráska Blanche DuBois navštívit svou mladší sestru Stellu, která se provdala za výbušného a agresivního Stanleyho. Společně musí dočasně vydržet pod jednou střechou, což značí neustálé problémy. Přecitlivělá a domýšlivá Blanche dokáže Stanleyho svou přítomností vyprovokovat k nepříčetné zuřivosti. Ten ji navíc podezřívá, že jeho manželku připravila o dědictví, proto na vlastní pěst pátrá po pravdě o její minulosti. Stísněné prostory rozpáleného bytu představují bojiště dvou rozdílných povah a osobností. Labilní Blanche propadá vlastním sebeklamům a začíná se ztrácet ve svých představách a halucinacích. Bezvýchodná situace vyvrcholí ve chvíli, kdy se v rozpáleném bytě ocitnou o samotě... Slavný filmař Elia Kazan (1909–2003) byl jednou z nejvýraznějších postav americké kultury 20. století. V Hollywoodu se etabloval jako filmový režisér a scenárista, ještě předtím se ale proslavil jako broadwayský režisér. Na počátku 40. let představoval výraznou divadelní osobnost, která se orientuje na inscenace těch nejvýraznějších současných amerických dramatiků. Elia Kazan uvedl na broadwayská jeviště vrcholná díla Arthura Millera, Tennessee Williamse nebo Williama Ingeho. Americký dramatik Tennessee Williams patřil k jeho nejbližším a nejvěrnějším přátelům, jedním z vrcholu jejich spolupráce se stala divadelní hra Tramvaj do stanice Touha. Ta byla uvedena v roce 1947, následně získala Pulitzerovu cenu a dodnes představuje vrcholné dílo moderního amerického psychologického dramatu. Námět Tramvaje do stanice Touha představoval pro hollywoodské producenty velké lákadlo, proto už o čtyři roky později vznikla stejnojmenná filmová adaptace. Elia Kazan se ujal filmové režie, zatímco Tennessee Williams spolupracoval na psaní scénáře. Na filmovém plátně zde na sebe poprvé výrazně upozornil Marlon Brando, jenž si roli hrubého a horkokrevného Stanleyho Kowalského zahrál už předtím na Broadwayi. Jeho dámský protiklad v podobě labilní hrdinky Blanche ztvárnila britská herečka Vivien Leighová. Ta si předtím stejnou roli vyzkoušela pro změnu v londýnské divadelní adaptaci, kterou režíroval její slavný manžel Laurence Olivier. Síla výsledného díla spočívá především v hereckých výkonech hlavních protagonistů. Snímek byl ostatně jako první nominován na Oscara ve všech čtyřech hereckých kategoriích, jako jediný nebyl paradoxně vyznamenán Marlon Brando. Živočišný a prchlivý Stanley ale dodnes představuje jednu z nejvýraznějších postav světové kinematografie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (196)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Patrím skôr k mužom, ktorí patria do skupiny ľudí, ktorí by v dobe kamennej svojou muskulatúrou a povahou asi neuspeli v hre prírody silnejší vyhráva a prikláňam sa k názoru Blanche, že odvtedy ľudstvo a mužnosť prešli dlhú cestu a našlo v sebe kultúru a akési sebauvedomenie. Lenže mužská ješitnosť je občas ešte horšia, ako tá ženská a hľadať v mužských náručiach spasenie svojej duše a riešenie svojich problémov môže viesť skôr k samote a možno až k šialenstvu. Napätie medzi postavami ešte zvýrazňuje dusné južanské prostredie New Orleans, keď pri každom dialógu máte pocit, že je v miestnosti 50 stupňov a pri horúcich kúpeľoch Blanche máte chuť si dať studenú sprchu, ktorou tento film nakoniec aj je. Električka je na prvý pohľad jasná adaptácia divadelnej hry, voči čomu ja nemám nikdy žiadne námietky, pretože argument, že si to môžem ísť pozrieť radšej do divadla neobstojí vďaka obsadeniu, ktoré je na filmovom plátne nemenné a v podaní legendárnych hviezd nesmrteľné. Kazan ale stále u mňa vedie s On the waterfront a Na východ od raja. ()

Kass 

všechny recenze uživatele

Když má režisér s neselhávající zručností po ruce výtečné herce a ještě lepší dialogy z pera T. Williamse, jimiž lze jejich postavy obohatit, nemůže poté vzniknout nic jiného než jedno z nejlepších sociálních dramat vůbec. K hereckému výkonu V. Liegh - je třeba si uvědomit, že herecký projev v padesátých letech byl celkově značně odlišný od toho jež známe ze současnosti. Tedy nikoliv tak civilní. Pochopitelně, Vivien vždy byla předně slavnou divadelní herečkou a na jejím projevu to znát je... a ostatně "Tramvaj" je původně divadelní hra a to na ní znát také je. Přesto bych se ale v souvislosti s jejím výkonem hodně bránil termínu "přehrává". M. Brando, jakožto nová krev Hollywoodu, vedle ní možná může působit svěžejším a civilnějším dojmem, poloha, kterou Vivien v postavě Blanche ovšem nasadila přesně odpovídá povaze životem zkroušené a poblázněné ženy. Což také ocenila Americká filmová akademie, když jí za roli udělila jejího už druhého Oscara... ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Já mám problém s tím, že se mi prostě nelíbí pojetí tohohle příběhu, i když na samotná zápletka a její východisko, jsou dobré. Jedná se o příběh s afektovanými postavami, ať už ve smyslu Blance anebo ve smyslu Stanleyho. Co se ale prostě filmovému provedení nemůže vzít, to jsou herecké výkony, kterým opravdu jednoznačně dominuje skvělý Marlon Brando. Je to nádherné porovnání stylů hraní, z kterého Brando vychází jako jednoznačný král. Jeho neoceněn Oscarem vyplývá jen ze zastydlosti systému a celé instituce Oscara. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Električkou zvanou Túžba som dokončil opätovné projekcie sfilmovaných hier Tennessee Williamsa (+ Orfeov zostup, Mačka na rozpálenej plechovej streche, Sladký vták mladosti). Dominovali v nich špičkoví herci, či už to bol Marlon Brando alebo Paul Newman a réžie sa ujímali prvotriedni režiséri. Nebolo tomu inak ani v tomto prípade. Dvojhodinový film so štyrmi hercami a poschodovým domom poskytol úžasný divácky zážitok. To premiešanie túžby, hrubosti, živočíšnosti a sebaklamu v skromnom prostredí dalo vyniknúť dialógom a hereckým výkonom. Väčšina užívateľov v komentároch vynáša do nebies výkon Marlona Branda, ale aj bez poznania divadelnej predlohy si myslím, že práve Blanche v podaní Vivien Leigh bola mimoriadne plastickou postavou, na pozadí ktorej Marlon Brando pôsobil síce výrazne, ale jednoducho. ()

lesumir 

všechny recenze uživatele

Na otázku amerického lektora jaký je mlj nejoblíbenější herec jsem odpověděl Marlon Brando, není to sice zcela pravdou, trošku jsem zaimprovizoval, ale Tramvaji do stanice Touha t omůžu říct s čistou hlavou. Moje odpověď ho docela rozveselila a začal mi něm vykládat a prý, že nejlepší film s ním je právě ona Streetcar Named Desire, popisoval skvělé scény, že jsem si to chtěl pustit ještě stejný týden. Udělal jsem to a musím souhlasit, že je to opravdu zajímavý a skvělý film, na kterém se sice zub času podepsal, ale stále na vysoké kvalitě. Marlon Brando je opravdu bůh, který je i fyzicky opravdu dokonalý, ale na Waterfrontu vypadal taky skvěle. Zahrál to na jedničku, ale v extrémním výbuchu to neměl v očích a mám ho raději v trošku jiné poloze i když většina tvrdí, že hrát primitivy mu šlo nejlíp. Scénář zcela divadelní i celá struktůra, ale nejvíce teatrální byla Vivien Leight, která přehrávala od první sekundy na scéně do úplného závěru, vadilo mi to dost. Na druhou stranu ji ale chápu, hrála roli Blanche v Londýně na prknech, takže prostě nezvádla tu změnu ze stage na stříbrné plátno. Působí to docela humorně, že všichni hrají normálně a vážně, jen ona si tam skáče, lítá a dělá grimasy jak v němé éře. ()

Galerie (95)

Zajímavosti (21)

  • Film byl natočen za 36 dní. (Kulmon)
  • O film se již dříve zajímal William Wyler, který by do role Blanche obsadil Bette Davis. (Kulmon)
  • Vivien Leigh hrála roli Blanche DuBoisové rovněž v divadle v londýnském West Endu v režii svého manžela Laurence Oliviera. (Witta)

Reklama

Reklama