Janička

Dumont je najväčším zjavom súčasnej kinematografie. Je to ironizovanie a výsmech artu, definitívne rozloženie žánrov a štylistických postupov vytvárajúcich diverzitu v kinematografii dotiahnuté do maxima . Johanka je akýmsi uškŕňajúcim sa Bermudským trojuholníkom, v ktorom miznú všetci zažité filmové poučky a konvencie, tendencie, koncepty, koherencie aj zdravý rozum. Napriek všetkej fantasmagorickosti dokáže občas stále pripomenúť najsilnejšie momenty súčasnej spirituálnej kinematografie (Ben Rivers - Zaklínadlo na odohnanie temnoty, Carlos Reygadas - Post Tenebras Lux) a nemusí to byť vždy iba ironicky. Autorova tretia práca odkláňajúca sa od jeho predošlej poetiky stále nie je na "konečnej". Naďalej prehlbuje svoje (pre publikum) najproblematickejšie aspekty a je nevídane vzrušujúce sledovať jej mätúce kroky. (24.03.2018)

Současný vrchol festivalového high conceptu. Zatímco "Líná zátoka" byla ještě koherentní žánrová fraška, "Janička" je čistě anarchistická ptákovina, která kašle na zažitá pravidla a poučky kinematografie. Muzikál odhalující debilitu muzikálů tím, že rezignuje na výpravu, střih a rytmickou choreografii, se prolíná s náloží fatalistických proklamací o víře, historii a nacionalismu, zatímco se tu a tam objeví něco nosného, co záhy vystřídá samoúčelná prdlost. Pánbíčkářská Hvězdná pěchota z Francie hledá SuperStar posouvá Dumontovo trollení ještě za předchozí hranici cíleného výsměchu festivalovému publiku, jaký si předtím dovolil jen Takeši Kitano. Ať už divák na projekci zůstane, nebo odejde, jedná se o porážku i výhru současně. A samozřejmě, kdyby pod filmem nebyl podepsaný věhlasný autor, bavili bychom se o provokacích, nebo jen o fiasku? Doufám, že příští Dumontův počin bude sci-fi s real time animovanými hovny; premiéru v Cannes má rozhodně v kapse. (02.07.2017)

Všetky povesti o Janičke sú 100% pravdivé. V polke som už chcel odísť z kina a v 3/4 som dospel k názoru, že Bruno Dumont je ho..do, ktorému nie je svätá Cirkev, národ, multikulturalizmus, proste nič. Janička je čosi ako Jesus Christ Superstar režírovaný Larsom von Trierom. Škoda, že motívy sa tam veľmi často opakujú, lebo to, čo vám v 1. hodine prišlo originálne zaujímavé a smiešne, je v 2. hodine už nudné, drzé a otravné. (26.03.2018)

Na úrovni studentského filmu by si člověk řekl, že to jsou přece věčně nalitý mláďata a tak si prostě chtěj dělat prdel z normálních lidí. Jenže on to točí už x filmy provažený režisér. Kde nic není, ani smrt nebere. Hrůza všech hrůz. Člověk se modlil, aby do tý malý kurvy uhodil blesk a tím film předčasně ukončil. Ani za mák nerozumím těmto počinům a serou mě ti, kteří se o to snaží a zvyšují hodnocení na úroveň naprosto filmu neodpovídající. Škoda, že nejsem Spáčilová, abych odcházel v půlce představení. Každopádně odpad jako varování dát mohu. (08.10.2017)

Všechno, co jste kdy chtěli vidět, ale jen jste o tom nevěděli. Janička je stejně tak božsky geniální, jako i dementní dílo. Dumont vytvořil nekompromisně na hlavu padlý koncept, který dokonale funguje do doby, než se začně opakovat a nudit. A taková hranice bude postavená pro každého diváka asi jinde. Pro mě leží někde na konci první hodiny. Od té chvíle šla má pozornost dolů a ač jsem si i nadále užíval všechny ty dechberoucí headbangingy a rapujícího strýčka, už jsem na to nezíral s otevřenými ústy jako v prvních desítkách minut. Janička je prostě film, jaký jste ještě nikdy neviděli, a i když možná odejdete, i když vás to možná začne v půlce už nudit, všichni na to jděte a zapařte spolu s francouzskou národní hrdinkou, protože podobná možnost se už možná nemusí opakovat. 6/10 (01.06.2018)